Slovenské národní divadlo: Sto dní Lubora Cukra

Pane Cukre, dovolte, abych vám pogratuloval k vaší nové funkci a zároveň vyjádřil naději, že opernímu souboru Slovenského národního divadla přinesete dlouho očekávanou stabilitu a klid na práci.
Děkuji vám za přání, to samé si přeji i já sám. Věřím, že se nejen po koronakrizi podaří navrátit vše k životu.

Když jste v roce 2019 odcházel z vedení opavské opery, říkal jste, že se chcete především věnovat režii a ne šéfování. Co se od té doby změnilo? Má tom podíl i následné období koronavirové uzávěry?
Po mém odchodu z Opavy se mi poměrně rychle zaplnil diář. Některé z projektů jsem stihl dokončit, jiné se překládají. Tak to máme všichni. Ten, kdo mě přiměl k tomu, abych přemýšlel o Bratislavě, byl Matěj Drlička. Dlouho jsme si povídali a mně se původně vůbec nechtělo, ale čím víc jsme zabředali do debaty o divadle, jeho fungování a řízení, tím víc si získával mou důvěru.

Velmi věřím v jeho manažerské schopnosti a také věřím, že je to dobrá mise. Domluvili jsme se, že se postarám o provozní a organizační stránku vedení a uvidíme, jak bude naše spolupráce pokračovat, až se tohle všechno podaří. Samotná koronavirová situace v tom hraje roli pouze tu, že teď je na všechno víc času. Snažíme se toho využít.

Podle webu SND má momentálně opera šéfy dva – vás a barytonistu Dalibora Jenise. Jaký provozní vztah bude mezi panem Jenisem, jakožto „uměleckým šéfem“ opery SND a vámi, jakožto „šéfem“? Souvisí rozdělení kompetencí také s absencí šéfdirigenta?
Osobně vnímám práci v divadle jako práci týmovou, záleží na každém z nás. K řešení jsou v SND nejen věci umělecké, ale i provozní, tak jsme si je rozdělili. Rozdělení vedení na umělecké a výkonné není nic revolučního. Podobný systém funguje v mnoha divadlech. Šéfdirigent do týmu určitě časem přibude.

Máte doposud nějaké režisérské zkušenosti s ansámblem opery SND?
S částí sólistického souboru jsem se setkal už v Praze a v jiných divadlech, a cítím zde veliký potenciál. Zatím jsem pro SND žádnou inscenaci nepřipravoval, ale pokud se tak stane, velmi se na to těším.

V poslední letech se v SND několikrát změnilo vedení, nové výběrové řízení bylo vyhlášeno na základě zjištěných hospodářských pochybení. Zároveň bylo oznámeno, že váš tým dostal od Ministerstva kultury sto dní pro zahájení ekonomicky ozdravných procesů. Čím jste začal?
Za soubor opery řešíme s Daliborem Jenisem vnitřní nastavení pravidel a uměleckého provozu. Ekonomicky ozdravné procesy jsou koordinovány celkovou koncepcí generálního ředitele, kterou jde teď, v polovině dubna na závěr oněch sto dní prezentovat na Ministerstvo kultury. Prozatím řešíme například tituly domluvené předešlým vedením a připravujeme další sezóny. V oné technicko-provozní sféře se zabýváme revizí pracovních směrnic a modelových smluv, řešíme také personální záležitosti.

V diskuzi v Rozhlase a televizi Slovenska zmiňujete mezi jmény, které byste rád v SND uvedl, zahraniční režiséry Jiřího Heřmana a Roberta Carsena. Jak to bude se slovenskými režiséry, kterých je na tak malou zemi docela hodně?
V tom s vámi naprosto souhlasím. Nicméně toto je v gesci pana Jenise, který má uměleckou stránku operního souboru na starosti.

Jak plánujete naplnit zbytek této sezóny a začátek té příští? Podle tiskové zprávy to měla být předem avizovaná absence jakékoli premiéry.
Pokud bude možné hrát pro diváky, rádi bychom co nejdříve nasadili repertoárová představení. Pokud to zatím možné nebude, chceme natočit vybraná repertoárová představení na profesionální úrovni, protože pořízené záznamy jsou většinou ve velmi nízké obrazové i zvukové kvalitě, což je v dnešní době dost zásadní. Třetí linií v našich aktivitách je natáčení komorních projektů, to pro případ, že ještě nebude možný návrat kolektivních těles v plné míře. Jinak pokud vše dobře dopadne s nastavením financování od Ministerstva kultury Slovenské republiky, věříme, že se nám podaří připravit za náš soubor do konce kalendářního roku jednu premiéru.

Finanční stránka SND je již delší dobu velmi napjatá. S celkovým počtem 900 zaměstnanců má k dispozici rozpočet, se kterým pracuje například Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, které zaměstnává pouze 500 lidí. Jak se stavíte k názoru divadelního publicisty Pavla Ungera, že vzhledem k nutnosti šetřit by divadlo mohlo přejít na dvousouborový systém a sloučit tak Operu a Balet?
Pokud se nepletu, jde o úvahu, o které se mluví už několik let. Přesněji jde o osamostatnění činoherního souboru a operního souboru s baletním souborem. V SND má vlastní jeviště činohra a o jedno jeviště se dělí opera s baletem. Nicméně všechny tři soubory se nacházejí v jedné velké budově a osobně se domnívám, že by tímto krokem k žádnému vyřešení jakékoliv situace nedošlo. Pokud by šlo o spojení opery s baletem, k žádné úspoře nedojde také. Tyto dva soubory pracují ve velmi úzké spolupráci už vzhledem k faktu, že sedí v jedné budově, mají jeden sál, společný orchestr a technické zázemí. Prioritou nového vedení je navýšení rozpočtu.

Generální ředitel Matej Drlička prezentoval záměr, že všechny soubory SND od počátku dubna budou uveřejňovat jeden audiovizuální materiál týdně. To je opravdu hodně. Jak tento cyklus plánuje naplnit Opera?
Pokud jde o streamování produkcí SND, dostatečně kvalitními záznamy inscenací disponuje pouze činohra. Opera s baletem se chystají na natáčení svých představení, případně streaming, jakmile dořešíme s Ministerstvem kultury Slovenské republiky navýšení našeho financování. Už v této chvíli je však připraveno několik podcastů a v jejich vysílání se budou soubory každý týden střídat. Je to jedna z mála možností, jak s minimálními náklady prezentovat každý žánr zastoupený v SND.

První z podcastů, které jsou součástí kampaně Sme Národné, je možné si pustit již od 28. března 2021. SND se v něm na žádost řecké ambasády připojuje k oslavám dvoustého výročí Řecké republiky, a to podcastem, ve kterém vzpomínáme úspěšnou inscenaci Gluckova Orfea a Eurydiky v režii významného polského režiséra Mariusze Trelińského. Za operu máme připravený velký rozhovor s Daliborem Jenisem a podcast věnovaný operám Antonína Dvořáka, zvlášť zaměřený na Rusalku, kterou máme na repertoáru.

Oba jste s panem Drličkou prezentovali, že nehodláte pokračovat v úspěšných dětských představeních a chcete se více koncentrovat na mladistvé diváky. Pražské Národní divadlo se dětem věnuje i jako účinkujícím v rámci Dětské opery Praha. Máte pocit, že Slovensko něco takového nepotřebuje?
Tohle bych rád uvedl na pravou míru. Pokud bude vše nastaveno tak, abychom se mohli vrátit k normálnímu provozu, rádi bychom v příští sezoně uvedli projekt zaměřený spíše pro teenagery, a je také možné ho vnímat jako rodinný titul. Zároveň máme na repertoáru i dva pohádkové tituly, jeden operní a jeden baletní, takže na dětského diváka nezapomínáme.

Rádi bychom také navázali užší spolupráci se školami, pro které bychom chtěli pravidelně pořádat workshopy nejen pro děti a studenty, ale i pro jejich pedagogy. Další aktivitou pro mladé, zaměřenou převážně na studenty uměleckých škol, je Operní studio, které má za úkol připravovat mladé umělce na divadelní provoz. Pan Jenis chce celkový koncept Operního studia výrazně inovovat, a věřím, že jeho koncept může být přínosem nejen pro mladé umělce, ale i pro divadlo.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchu vám i divadlu!