Abonentní cyklus Českého filharmonického sboru Brno vyvrcholil Svatou Ludmilou

Český filharmonický sbor Brno si vedle koncertování po republice a Evropě vyhrazuje pravidelně čas na koncerty pro své fanoušky a abonenty v Brně. Cyklus osmi koncertů se konal v této sezóně již po třinácté a vyvrcholil v neděli 26. května 2019. Tentokrát výjimečně nikoli v Besedním domě, ale v kostele sv. Janů „U Minoritů“. Impozantní barokní prostor pojme více posluchačů a Svatá Ludmila, op. 71 skladatele Antonína Dvořáka je dílem vskutku zbožným.
A. Dvořák: Svatá Ludmila – Český filharmonický sbor, Brno 2019 (foto Karla Hofmannová)

Oratorium pro smíšený sbor, velký orchestr a pět sólistů se skládá z pětačtyřiceti čísel a je skladbou náročnou na výdrž účinkujících i posluchačů. Proto byly realizovány obvyklé škrty a dvanáct čísel bylo vypuštěno, ale i tak skladba trvala dvě hodiny čistého času. Sezení v úzkých a tvrdých kostelních lavicích je náročné samo o sobě, a aby byla dodržena kapacita návštěvnosti, byly přidány další židle. Nikdo nehleděl na to, že jsou starší a jen plastové. – Do doby, než se během koncertu rozsypala židle pod prvním korpulentním pánem. Další dvě na sebe nenechaly dlouho čekat a mnozí z posluchačů měli velmi vratké pocity. Vytržení ze soustředění ale netrvalo dlouho, neboť Dvořákova hudba brzy přehlušila všechny těžkosti.

Oratorium bylo napsáno na objednávku festivalu v Leedsu, kde mělo premiéru v roce 1886 za řízení autora. Libreto pro tento účel upravil Václav Juda Novotný na text Jaroslava Vrchlického a ve třech oddílech vypráví o přijetí křesťanství kněžnou Ludmilou a knížetem Břetislavem. První část, Na nádvoří hradu mělnického, líčí období pohanské jako idylickou dobu propojení člověka a přírody. V části druhé, V lesích berounských, dojde ke klíčovému setkání Ludmily s křesťanským poustevníkem Ivanem a s budoucím manželem, knížetem Bořivojem. Poslední část, V chrámu Velehradském, líčí slavnosti na Velehradě, Ludmilinu svatbu a křest.

A. Dvořák: Svatá Ludmila – Český filharmonický sbor, Brno 2019 (foto Karla Hofmannová)

První část je líčena vroucí a jímavou hudbou, průzračnou, oslavující poklidný život v míru a spojení s přírodou. To jsou především dvě árie Rolníka, „Vesno smavá, Vesno snivá“ a „Sem rychle Vesny květ“, kterého se velmi přesvědčivě zhostil tenorista Jan Levíček, zvučným, sice užším, zato jasným a nosným tenorem s pečlivou intonací i výslovností. Nositelem jasu a klidu je především představitelka Ludmily, Pavla Vykopalová. Její soprán, zvonivý a lehký, přesto pevný, s kulatým volumenem, se nesl pod kopulí kostela jako jasný paprsek. Vzruch a nejistotu vnesl do jarní pohody slovenský basista Peter Mikuláš. Jako poustevník Ivan má part plný mohutných hlubokých tónů, které sice dokázal naplnit plným hlasem, ale již nedokázal propojit do kantilény. V hlase znělo i citelné tremolo, které narušovalo intonační hladinu tónu.

Druhá polovina díla je rozvolněná do větší romantiky, vnášející setkání Ludmily a Bořivoje. Tenorista Tomáš Černý se nenechal strhnout a zpíval zvučným tenorem s ukázněným projevem, spíše uplatňoval pianové části a přinesl pečlivou výslovnost i čistou intonaci. Spolu s Pavlou Vykopalovou tvořili barevně i výrazově vyváženou dvojici. Dalším vynikajícím výkonem byly altové vstupy Jany Sýkorové, která svou barvou hlasu skvěle korespondovala s violoncellovým sólem v partu Svatavy.

Třetí část je apoteóza přijetí křesťanství, kterou Dvořák zpřítomnil v kompoziční kontrapunktické práci se starou písní Hospodine pomiluj ny.  Zpočátku slavnostní pochodové tempo se v závěru odvíjí ve fugu, nejprve niternou v pianissimu, později se rozvíjející do monumentálního závěru, nad kterou září sopránový hlas.

A. Dvořák: Svatá Ludmila – Český filharmonický sbor, Brno 2019 (foto Karla Hofmannová)

Oratorium je ovšem především o sboru, který hraje hlavní úlohu a nese největší hudební poselství. Práce se sborem sbormistra Petra Fialy se zúročila v precizním intonačním i rytmickém zvuku, projevujících se především v pianových celcích, ale i v práci s dynamickými oblouky. Zvukově jsou části sboru vyrovnané jak barevně, tak dynamicky a sbor působí jako jednolité a kompaktní těleso.

Tuto skutečnost narušovala poněkud akustika chrámu. Jako ve všech klenutých a dlouhých prostorách se zvuk točí do kupole a uprostřed prostoru se slévá do zvukové hmoty, která neumožňuje vnímat hudbu v kontextu. Naštěstí dirigent Jakub Klecker dokázal jak sbor, tak i orchestr, hrající se soustředěním a vyrovnaně, udržet ve tvaru, jaký Dvořákova hudba vyžaduje, za což mu patří obrovské uznání a obdiv.

A znovu jsme u zásadní otázky – kde vlastně je možné dnes v Brně koncertní díla hrát?  Besední dům je komorním prostorem, Stadion nevyhovuje současným parametrům a pro velké symfonické skladby je také malý. Janáčkovo divadlo s otevřeným prostorem do zákulisí i do publika má také jiné parametry, než vyžadují velká symfonická díla. Koncertní sál je natolik nezbytností, nakolik si to v současných provizorních podmínkách stále více uvědomujeme. A nakolik se dokážeme vyrovnat s faktem, že klasická hudba stále živoří v provizorních podmínkách.

 

Hodnocení autorky recenze:  95% 

 

8. Abonentní koncert ČFS
Brno, kostel sv. Janů „U Minoritů“ – neděle 26. května 2019 v 19.30 hodin

Antonín Dvořák: Svatá Ludmila – oratorium

Pavla Vykopalová – soprán
Jana Sýkorová – alt
Tomáš Černý – tenor
Petr Levíček – tenor
Peter Mikuláš – bas

Czech Virtuosi (umělecký vedoucí Karel Procházka)
Český filharmonický sbor Brno
dirigent Jakub Klecker

 

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na