Album týdne Normana Lebrechta: Vítězslava Kaprálová – Waving Farewell (Sbohem a šáteček)

Britský hudební kritik a publicista Norman Lebrecht si k dnešní recenzi vybral album Waving Farewell (Sbohem a šáteček) s hudbou české skladatelky Vítězslavy Kaprálové v podání University of Michigan Symphony Orchestra pod taktovkou Kennetha Kieslera.
Vítězslava Kaprálová (foto Naxos)
Vítězslava Kaprálová (foto Naxos)

Česká skladatelka Vítězslava Kaprálová zemřela v pětadvaceti letech v prvních týdnech německé okupace Francie. Dva měsíce před tím, se provdala za Jiřího Muchu, syna slavného návrháře secesních plakátů. Měla pro co žít, ale přesto smrti čelila s velkou ctí. Záhadu a tragédii její existence už zkoumalo několik románů, ale její mysl zůstává enigmatem a její hudba je těžko kategorizovatelná.

Na první poslech patří její hudba někde mezi Leoše Janáčka – který učil jejího otce – a Bohuslava Martinů, což byl její milenec. Ale první dojmy klamou, a v této sbírce je mnoho, co naznačuje, že Kaprálová měla zcela svůj styl.

V roce 1937 se odstěhovala do Paříže, aby mohla studovat s Martinů, kterého potkala v Praze, během příprav na premiéru jeho opery Julietta, charakteristického díla o smyšlené milence. Ženatý Martinů začal být Kaprálovou posedlý a zatímco se schylovalo k válce, pokusil se s ní utéct do Ameriky. Německá okupace Prahy Kaprálové zhatila stipendium, ze kterého žila, skladatelka se zapletla s českými studenty v Paříži a za jednoho z nich se provdala, v době, kdy už začala cítit příznaky svého smrtelného onemocnění, snad tuberkulózy nebo tyfu. Její poslední slova byla: „To je Julietta.” Nad její tvorbou visí pocit zkázy, zmírněný neutuchající rošťáctvím.

Skladba Prelude de Noël, kterou napsala v roce 1939, zřetelně útočí na DeutschlandDeutschland über alles. Její Vojenská symfonieta disponuje subverzí Haškova Švejka. Kaprálová svou symfonietu dirigovala v BBC na zahajovacím koncertě soudobé hudby v roce 1938.

Titulní skladba tohoto alba je rozloučením pro baryton a orchestr, znatelně temnější nežli jemně zbarvená hudba, kterou Martinů v té době psal. Klavírní koncert d moll začíná něčím, co Kaprálová nazvala allegro entusiastico, i když to tak příliš neznělo. Sólový part je tlumený a zamyšlený, až do introspekce: pozdní Rachmaninov se tu setkává s mladým Messiaenem.

Tyto výkony natočené University of Michigan Symphony Orchestra, pod taktovkou svého dirigenta Kennetha Kieslera, se propadají několik stupňů pod summa cum laude, ale hudba mluví sama za sebe, promlouvá jasně k zmatkům naší doby. Kaprálová byla talentem nevídané výmluvnosti a vyrovnanosti. Byla příliš velkým talentem, než aby byla ztracena v temnotách času.

Vítězslava Kaprálová – Waving Farewell
University of Michigan Symphony Orchestra
Kenneth Kiesler
– dirigent

Label: Naxos
Datum vydání: červen 2021

Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments