Ať žije král! Oslavné Bachovy kantáty s Luksovým Collegiem

Poslední dva koncerty Collegia 1704 v loňském roce se konaly na Pražské křižovatce přímo na Silvestra. Zájem byl obrovský, na oba odpolední termíny bylo dlouho dopředu vyprodáno. Když jsme dorazili ke kostelu svaté Anny, táhla se od vchodu dlouhá řada čekajících, zatímco publikum předchozího koncertu druhým vchodem zvolna opouštělo dějiště koncertu. Atmosféra byla výtečná, slavnostní výzdoba ztemnělé kostelní lodi, v níž levitovaly zavěšené svíce jak v Harry Potterovi, a k tomu nabídka speciálních vín, která jste si mohli vychutnat přímo během produkce, to vše dodalo hudebnímu podvečeru punc výjimečnosti a radostného očekávání.

Dirigent Václav Luks zvolil pro tento večer dvě Bachovy kantáty Auf, schmetternde Töne der muntern Trompeten, BWV 207a, a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! BWV 214, které vznikly v roce 1733 jako příležitostné skladby na oslavu saských panovníků. Hudba vskutku královská, verše prabídné. Navzdory mnohomluvným názvům a označení obou děl jako drama per musica, což slibuje téměř operní zápletku, jde ve skutečnosti o nesmírně devótní chvalozpěvy na saského kurfiřta Augusta III. či na jeho manželku Marii Josefu (Auf, schmetternde byla skladba k Augustovým jmeninám, Tönet, ihr Pauken se hrálo na oslavě narozenin královny). Bach coby lipský kantor se snažil podobnými kousky na sebe upozornit panovníka, získat jeho přízeň a jmenování do jeho služeb (dnes bychom řekli získat státní zakázku). To se mu o tři roky později také podařilo a obdržel titul dvorní skladatel saského kurfiřta.

Ačkoli se v obou dílech nacházejí recitativy a árie a nechybí různá antická božstva jako v barokních operách, ve skutečnosti zde není žádný děj, žádné jednající postavy, z úst pěvců se linou jen nabubřelé oslavné fráze a někdy dost krkolomné rýmy. Na obranu neznámého básníka dodejme, že musel nové texty naroubovat na většinou starší Bachovy skladby, psané na jiné verše či k jiným příležitostem. V recyklaci hudebního materiálu byl náš mistr velmi zdatný, jak vědí všichni bachovští badatelé. Také u těchto světských kantát najdeme shody s řadou dalších slavných skladeb, například s Vánočním oratoriem, s Braniborským koncertem F dur a jiné.

Luksův orchestr barokních nástrojů nastoupil do první skladby Zazněte tóny břeskných trubek! impozantním Marchem s důraznými tympány. Tenorové recitativy a árie zpíval Václav Čížek, který zaskakoval i za nepřítomného tenoristu Davida Hernándeze.

Na Čížkově solidním výkonu nebylo znát, která čísla byla původně jeho a která španělského tenoristy, vše zvládl s přehledem. Má mladý velmi světlý tenor, ideálně zabarvený pro barokní hudbu. Sopránového partu se ujala mladá polská pěvkyně Natalia Rubiś-Krzeszowiak.

Teprve loni absolvovala v Drážďanech a zatím sbírá zkušenosti na různých soutěžích, ale její oslnivý vzhled a průrazný zdravý soprán jí v budoucnu určitě zajistí nějaké operní nabídky. Někdy má malinko nejistou intonaci a některé nevyrovnané tóny, občas jí schází dech na konci fráze, ale na tom se jistě dá ještě zapracovat.

Velmi hezky se shodli v duetu s basistou, obzvláště jsem ocenila duet Mich kann die süsse Ruhe laben, kde je po celou dobu doprovázel svým náročným kontrapunktem barokní fagot. Skvělý výkon fagotistky! Jaromír Nosek zpíval zlehka, velmi přirozeným stylem, jeho lahodně sytý hlas vyzařoval pohodu.

Zajímavou kombinací byl duet dvou flétnistek s altovým sólem Kamily Mazalové. V pomalé, nicméně náročné árii Preiset, späte Folgezeiten plné složitých figurací prokázala ostravská altistka kvalitní hlasový rozsah, bezpečné zvládnutí dlouhodechých frází a technických fines a pečlivou německou výslovnost.

Za jeden z vrcholů večera považuji úvodní sbor Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! ze stejnojmenné kantáty. Orchestr byl prostě brilantní, trubky excelovaly, tympány bouřily. Je to hudba, která vás katapultuje do nejvyšších pater slavnostní a radostné nálady. V této kantátě se představil ještě argentinský basista Lisandro Abadie, pěvec se zkušenostmi z dalších vynikajících souborů jako Les Arts Florissant nebo The Orchestra of the Age of Enlightement.

Jeho výrazný barytonově zabarvený hlas znělý zvláště ve výše položených pasážích byl oporou dvou posledních čísel před závěrečným sborem. Všichni sólisté byli také zapojeni ve sboru, který čítal jen něco kolem patnácti členů.

Jakkoliv je Luksova formace spíše komorní, připadalo mi, že velký chrámový prostor by vyžadoval přece jen silnější sbor. Jediná řada zpěváků rozestavěná za orchestrem mi na velkolepé finále připadala ne zcela dostatečná, nástroje byly jednoznačně výkonnější. Večer skončil, ale publiku se evidentně nechtělo utíkat z krásného prostoru ještě prodchnutého tímto zážitkem, mnohé skupinky posluchačů včetně hudebníků si ještě přišly popřát a rozloučit se nad číší vína.

Hodnocení autorky recenze: 80 %

Bachovy světské kantáty
Dirigent: Václav Luks
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
31. prosince 2015 15 a 17 hod. kostel svaté Anny – Pražská křižovatka Praha
(psáno z koncertu v 17 hod.)

program:
Johann Sebastian Bach: Auf, schmetternde Töne der muntern Trompeten BWV 207a
Johann Sebastian Bach: Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! BWV 214

www.collegium1704.com