Bůh je v detailu. Rýnské zlato v Drážďanech

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ani skutečnost, že ponížený Alberich, postavený nahoře na „božskou scénu“, využije své vystoupení k prokletí rýnského zlata a jeho majitelů, aní nutnost věnovat většinu zlata obrům-stavitelům, nedokáže zkalit bohům jejich dobrou náladu z úspěchu Wotanovy a Logeho mise. Když si však Fafner s Fasoltem pozorně prohlédnou svůj zlatý poklad, opět přetavený do tvaru do koule, upozorní bohy, že celému tělesu k dokonalosti něco drobného chybí (inu, zase nějaký detail). Je to právě ten zlatý segment, z nějž byl ukut mocný prsten a jehož se jeho nový majitel Wotan za žádnou cenu nechce vzdát. V tu chvíli se začne zatahovat opona a už se zdá, že kus jménem Rýnské zlato skončí v momentu, kdy si neústupný vládce bohů ponechá svůj skvost a obři si sebou odvedou i nešťastnou Freiu. Jenže to by nesměla spolu s oponou opět přijít i „pramáti“ Erda, jež „zná minulost, přítomnost i budoucnost“ a která, stále skrytá za průsvitnou látkou, přiměje Wotana, aby obrům svůj prokletý prsten vydal (pandánem k této působivé scéně je podobně řešený rozhovor mezi Brünnhildou a Siegmundem ve Valkýře). Jednooký vládce se přizpůsobí a sezná, že udělal dobře. Zlato je totiž vskutku prokleté, protože se kvůli němu pohádají oba stavitelé tak, až to jednoho z nich – Fasolta – stojí život. Bohům už tak nic nebrání vydat se přes můstek, vedoucí přes řady sedadel, do své vysněné Walhally neboli stylizovaného antického chrámu (nebo nějakého dalšího divadla?). Jediný, kdo je na této cestě nedoprovází, je skeptický Loge, jenž se tentokrát raději spokojí s úlohou posledního diváka v nekonečném hledišti…

R. Wagner: Das Rheingold - Semperoper Drážďany (foto Semperoper Drážďany)
R. Wagner: Das Rheingold – Semperoper Drážďany (foto Semperoper Drážďany)

Jak už jsem naznačil výše, toto promyšlené a podle mého názoru nadčasové Deckerovo vidění Wagnerova prstenu funguje tak, jak bylo míněno, především za předpokladu, že se může opřít o pečlivě vybrané obsazení. Možná, že právě hledání těch pravých představitelů v tomto případě způsobilo, že se dostal Rheingold na řadu až po Valkýře. A ať už to bylo jakkoliv, lepší „cast“ si bylo nyní možné představit jen stěží… Inscenaci jedoznačně kraloval i u nás dobře známý polský basbarytonista Tomasz Konieczny jako Alberich. Osobně považuji tohoto technický skvěle disponovaného pěvce za téměř ideálního „zpívajícího herce“ (fakt, že stále těží ze svých zkušeností s účinkováním ve filmových a televizních projektech, je myslím zřejmý), ale vždy mi na něm subjektivně poněkud vadilo, že právě díky jeho expresivnímu herctví obvykle trochu trpěla celková kultivovanost jeho pěveckého projevu. Zakomplexovaný, na moment úspěšný a pak opět k zemi sražený skřet Alberich je však pro Koniecznyho s jeho přednostmi (a snad i neduhy) téměř ideální postavou; vlastně si nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl na scéně tak komplexně vytvořený a navíc skvěle zazpívaný part. Po letošním Telramundovi v drážďanském Lohengrinovi pěvec každopádně opět prokázal, že patří ke skutečné wagnerovské špičce, a nezbývá než litovat, že v plánovaném uvedení Siegfrieda už si svou roli Albericha nezopakuje (má ho v ní nahradit Albert Dohmen).

Skvělý byl ale i Loge někdejšího prominentního amerického mozartovského tenora Kurta Streita. V jeho pojetí byl tento nikoliv tradičně vychtralý, ale spíše přemýšlivý, rozumný a racionálně plánující vizionář (zkrátka ideální divadelník…) dokonalým Alberichovým protihráčem; také pěvecky dokázal rozložit síly do velmi vyrovnaného a stylově čistého výkonu. V rolích Wotana a jeho ženy Fricky se, tak jako ve Valkýře, opět v nejlepším možném světle představili oblíbenci drážďanského publika Markus Marquardt a Christa Mayer, maximum ze svých rozsahem menších partů vytěžili i představité jejich božských souputníků Michael Kraus (Donner), Daniel Johansson (Froh) a Ann Petersen (Freia). Ideálně byla vybrána i dvojice obrů Fasolta a Fafnera: basisté Georg Zeppenfeld a Ain Anger vytvořili vskutku špičkově zpívající duo, které splnilo i svou úlohu dobře fungujících komických protagonistů na scéně. Znamenitou reklamu na mnohem významnější part Mimeho v Sigfriedovi si udělal už nyní v téže roli zkušený wagnerovský tenorista Gerhard Siegel a výborně na sebe upozornila i mladá afroamerická mezzospranistka Ronnita Miller jako Erda. A sluší se zmínit i výtečně sehrané i sezpívané trio rýnských dcer v podání Christiane Kohl (Woglinde), Sabriny Kögel (Wellgunde) a Simony Schröder (Flosshilde).

Lze říci o hudebním nastudování Christiana Thielemanna něco jiného, než to, co už jsem uvedl v předchozí recenzi na Valkýru? „Wagner zněl pod jeho rukama úžasně dynamicky; zároveň bylo znát, že Thielemann maximálně ctí dramatickou linku partitury. Zřetelnému a pro posluchače čitelnému vyznění důležitých hudebních leitmotivů věnoval spolu se Staatskapelle evidentně detailní přípravu. Hudební vyznění se tím pádem tak trochu podobalo tomu výtvarnému: v popředí se octlo jen to, co reprezentovalo ústřední myšlenku, nebo ji dále rozvíjelo…“, rozplýval jsem se tehdy v únoru, abych nyní složil šéfdirigentu Sächsische Staatskapelle Dresden ještě jednu poklonu. Thielemann totiž v Rheingoldu prokázal, že kromě oné „dramatické linky“ svrchovaně respektuje i význam zpívaného slova a jeho sepětí s hudebním doprovodem. Tím se opět dostáváme k onomu „bohu, který je v detailu“: pro každé důležité sdělení, dialog či situaci jako by dirigent nehledal, ale rovnou intuitivně nacházel tu pravou orchestrální barvu, náladu a intenzitu sdělení. Obří těleso, jemuž nyní Thielemann velel svou taktovkou, pak aktuálně skýtalo i vizuálně vděčné okamžiky (pozorovatelné především pro diváky, sedící na balkonech): při orchestrálních mezihrách mezi třetím a čtvrtým dějstvím například otevírali zřízenci dveře do dalších prostor, skrytých za orchestřištěm, aby odhalili početnou sekci hráčů na bicí, vyrábějících ten správně drsný zvuk niebelungovských kovadlin. Impozantně působila i čtveřice harf, umístěných vždy po dvou pod bočními lóžemi u jeviště – i díky nim působil orchestrální doprovod průvodu bohů do Walhally zvukově téměř nadpozemsky…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments