Čajkovského Spící krasavice, tak jak ji vidí Javier Torres

  1. 1
  2. 2

Právě dnes se po čtyřech letech vrací na repertoár pražského Národního divadla jeden z pilířů klasického baletního odkazu – Spící krasavice, u nás spíše známá jako Šípková Růženka. Po předchozím Labutím jezeru se k baletu Petr Iljič Čajkovskij vrátil po dlouhých třinácti letech, z podnětu někdejšího šéfa Mariinského divadla v Petrohradě Ivana Vsevoložského a v úzké spolupráci s proslulým choreografem Mariem Petipou.

Na scéně Národního divadla se Spící krasavice poprvé objevila roku 1924, kdy v choreografii Remislava Remislavského dosáhla během pouhého jednoho roku pětadvaceti repríz. Podruhé s uvedením tohoto titulu přichází po válce Saša Machov; jeho inscenace se v letech 1948 – 1959 dočkala úctyhodných 169 repríz. V druhé polovině let šedesátých následovalo nastudování Jiřího Blažka, které se hrálo šest let s více než čtyřmi desítkami repríz, následované v sedmdesátých letech verzí Miroslava Kůry s bezmála pěti desítkami představení během pěti let. V roce 1990 uvedl Čajkovského balet v Praze ve verzi Petipy a Sergejeva Boris Bregvadze, tato inscenace se naposledy hrála roku 2002 při své devadesáté repríze. Od roku 2005 pak Šípkovou Růženkupo tři léta a ve čtyřech desítkách představení uváděla ve spolupráci s baletem Národního divadla Taneční konzervatoř hl.m. Prahy, v nastudování Jaroslava Slavického, který taktéž vycházel z původní kompozice Petipovy. 

Dnešní premiéra Čajkovského baletu je z dílny mexického choreografa a pedagoga, dlouholetého tanečníka Finského národního baletu Javiera Torrese (1963), který má na svém kontě více než pětadvacet tanečních děl převážně moderního ražení. S Šípkovou Růženkouse Torres setkal již v roce 2008, kdy ji nastudoval s Finským národním baletem; z této verze vychází i pražská inscenace.

Milovníci tanečního divadla u nás toho o historii baletu v Mexiku příliš nevědí. Prosím alespoň ve stručnosti: Jaká je historie uvádění například právě choreografií Petipy u vás v Mexiku?

 Balet příšel do Mexika jako součást zábavy španělské místodržitelské šlechty, inspirované francouzským dvorským tancem konce osmnáctého století. Nicméně až kolem roku 1930 díky ruskému a francouzskému pedagogovi Alexandru Sybinovi a paní Nelsy Dambre ministr školství Mexika zřídil v Mexico City Národní baletní školu. Založení národního baletu, který je v současné době nejproslulejší baletní skupinou v zemi, přišlo až v roce 1977. Od té doby tento baletní soubor nastudoval mnoho titulů klasického baletního repertoáru – například Giselle, La fille mal gardée, Romea a Julii a Oněgina, samozřejmě v jeho repertoáru nechybějí ani tři největší baletní „trháky“. Kromě tradičního období, kdy se uvádí Louskáček – tedy období Vánoc, se dva další baletní evergreeny – Labutí jezero a Šípková Růženka provádějí ve zkráceném znění na netradičních místech. Labutí jezero se tančí na jezeře v parku Chapultepec v Mexico City, kde na malém ostrově uprostřed jezera bylo pro tuto příležitost postaveno speciální pódium, a Šípková Růženkase tančí uvnitř hradu na vrcholu kopce  – podobném, jako máte tady v Praze. Provedení obou baletů na těchto netradičních místech má vždy velký úspěch, na těchto místech se uvádějí bez přerušení už po mnoho let. Představení jsou vždy vyprodána a kvůli netradičnímu místu uvádění i zkrácené délce přitahují jak dospělé, tak děti.

Jako choreograf jste se věnoval spíš současnému tanci, než klasice. Co vás přivedlo právě k Čajkovského Spící krasavici?

To je zajímavá otázka. Myslím, že choreografie, kterou jsem pro tuto Spící krasaviciudělal je spojením moderní a současně i velmi klasické. Moderní proto, protože jsem přidal humor a divadelnost, které v Petipově verzi chybějí. A klasická v tom smyslu, že klasický taneční taneční styl doby vzniku původní choreografie se touto svou choreografií nesnažím měnit nebo modernizovat, naopak chci, aby pohyb zůstal co možná nejpůvodnější. Snažím se o zachování mnoha původních Petipových pasáží, ale chci, aby choreografie měla šmrnc a nebyla z mého pohledu „bez jiskry“.

Řada baletních fanoušků je proti úpravě tradičních choreografií. Vy se netajíte tím, že jste opačného názoru. Proč?

Ano, také jsem četl článek, ve kterém byl Nurejev dotázán na délku Spící krasavice a řekl: “Je to velmi dlouhý a velmi svěží balet a není nic, co by se dalo vyškrtnout”. Nicméně on sám už také netančí v původní choreografické verzi. Ta nebyla na jevišti provedena už celá léta. Z tohoto pohledu s ním souhlasím. A to ne proto, že mám rád nové čistě jen pro ty novoty. Naopak hlavním důvodem, proč jsem si dovolil inovovat choreografii pro Šípkovou Růženku je fakt, že v dnešní době délka některých baletů spolu s dějovou linkou, která nemá přílišný spád, současné publikum odrazuje. Je důležité pochopit, že společnost a životní styl i způsob umělecké práce se od doby, kdy byly tyhle dlouhé balety vytvořeny, změnily. Nesmíme například zapomenout, že v době Čajkovského nebyla elektřina a lustry v divadle nešly po každém dějství prostě zapnout stiskem vypínače a opětovně je zhasnout před začátkem dějství následujícího. Šlo je jenom spustit níž a svíčky na nich zůstaly rozsvícené. Divadlo tehdy plnilo dvojí účel: na jedné straně se lidé do hlediště chodili bavit tím, že sledovali tanec, ale na druhé straně, když se nudili, přestali sledovat dění na jevišti a konverzovali spolu navzájem nebo se věnovali pomlouvání ostatních diváků, kteří vedle nich v divadle seděli. V té době byl balet a opera spíše společenskou událostí pro setkávání lidí. Rád bych věřil tomu, že dnes je tomu naopak, že umělecká stránka je to, co je hlavním důvodem k návštěvě baletu. Ale tenkrát to bylo jinak. Pokud vezmeme v úvahu důvody, pro které chodí diváci na balet v dnešní době, kdy se v sále zhasne a divák nemá jinou možnost, než sledovat dění na scéně, jsou to hlavně důvody umělecké.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Šípková Růženka (ND Praha)

[Celkem: 6    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na