Caldara: hádka mezi láskou nebeskou a pozemskou

Collegium 1704 s Václavem Luksem představilo ve Dvořákově síni 20. února Caldarovo oratorium Magdaléna u nohou Kristových. Na provedení barokního skvostu si pozvalo mezinárodní pěveckou šestku v čele s hlavní představitelkou Magdalény, italskou sopranistkou Francescou Aspromonte.
Maddalena ai piedi di Cristo – V. Luks, F. Aspromonte – Praha 20. února 2018 (zdroj Collegium 1704 / foto Petr Kadlec)

Děj oratoria je prostý – o hříšnou Magdalénu se přetahují dva Amorové: jeden představuje tělesnou lásku a nabízí všechna pozemská potěšení. Druhý poukazuje na odměnu všech, kdo žijí ctnostně a čeká je nekonečná radost na nebesích. Magdalénu přesvědčuje i její sestra Marta a Ježíš, kterého na své cestě za napravením potká.

Téměř tříhodinové představení není podívanou pro každého, střídají se sólové árie a recitativy, vznešené verše (v programové brožuře vzorně přeložené) hovoří stále na stejné téma a obsah je předvídatelný, bez dramatických zvratů. Kupodivu Caldaru nenapadlo až na jeden duet ozvláštnit hudební průběh kombinováním hlasů v triu, kvartetu a dalšími, ani samostatnějšími čísly orchestru. Ten se omezil většinou jen na funkční introdukce dalšího sólového výstupu. Nicméně jednotlivá čísla byla dokonalými vybroušenými klenoty, které by potěšily i při poslechu samostatně.

Asi nejvýraznější dvojicí byli právě dva Amorci. Toho pozemského skvěle ztvárnila altistka Sonia Prina, svůdná pokušitelka, ďáblík i ironická a drsná „hlavní záporačka“ příběhu. Osobitá pěvkyně s bravurní technikou, která se nezalekne ani nejrychlejších hlasových figurací a plní je energicky a s přesností. Na její výstup jsem se vždy těšila a v průběhu oratoria se obtížnost jejích árií stále zvyšovala (ve druhém aktu náročná árie Orribili, terribili s působivým furioso v orchestru). Pravým protikladem jejího sytého altu byl světlý kontratenor Raffaele Pe, který se vzhledem ke svému nebeskému poslání dotýkal opravdu skvostných hlasových výšek (v árii Spera, consolati v prvním aktu předvedl i obdivuhodnou znělost nejvyšších rejstříků a hrdinný výraz). Hádky a výměny obou Amorů, které vyústily v náročný rychlý duet v první části, bavily diváky.

Francesca Aspromonte jako Magdaléna působila vedle těchto výrazných charakterů skoro až všedně, svou roli kajícnice – bezesporu ze všech nejrozsáhlejší – naplnila solidně, bez nedostatků, znělým, zdravým, ale současně ničím zvláštním hlasem. K nejhezčím momentům patřila čistá prostá melodie, jednoduchá píseň smutné Magdalény, vroucně zazpívaná (Voglio piangere). Srdcem oratoria se stala její obrovská dlouhá árie Pompe inutili, kladoucí na sopranistku ty nejtěžší nároky. Jejím alter egem v orchestru bylo violoncello, které provázelo postavu Magdalény ve většině čísel, a s vysokou intenzitou výkonu. Cellistka nakonec za to sklidila potlesk srovnatelný s pěvci.

Vedle nadpozemských figur zde vystupovaly i realistické postavy jako Marta, sestra Magdalény. Zpívala ji Silvia Frigato čistým jasným sopránem, ve výškách hezky stříbřitě zabarveným. Do příběhu se vmísí i falešně moralizující Fariseo (basista Hugo Oliveira), který Magdaléně nepřeje odpuštění; Caldara jeho projev ironizuje fádním kolovrátkovým doprovodem orchestru. Roli Krista uvedl český tenorista Václav Čížek, mladý talentovaný pěvec.

Václav Luks dirigoval barokní orchestr po celou dobu od cembala, na nějž vestoje i hrál – dost slušný sportovní výkon při délce koncertu! Orchestr naplnil Caldarovu partituru emocemi, z jeho hry tryskala energie a radost, a čím náročnější a bravurnější byla partitura, s tím větší radostí si to zahráli. Tak to má být.

Hodnocení autorky recenze: 80 %

 

Maddalena ai piedi di Cristo
Dirigent: Václav Luks
Francesca Aspromonte (soprán)
Silvia Frigato (soprán)
Václav Čížek (tenor)
Raffaele Pe (kontratenor)
Sonia Prina (alt)
Hugo Oliveira (bas)
Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
20. února 2018 Dvořákova síň, Rudolfinum Praha

program:
Antonio Caldara: Maddalena ai piedi di Cristo

www.collegium1704.com

Reklama

Hodnocení

Vaše hodnocení - Maddalena ai piedi di Cristo – V. Luks, Collegium 1704 (Praha 20. 2. 2018)

[Celkem: 11    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


6
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
4 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Lulu

Když porovnám dvě kritiky úterního koncertu zde na webu a v Harmonii, mám pocit, že obě recenzentky byly úplně na jiném koncertě. Zatímco paní Barančicová Soniu Prinu označuje za osobitou pěvkyni s bravurní technikou, která se nezalekne ani nejrychlejších hlasových figurací a plní je energicky a s přesností….zatímco kritička Vostřelová píše, že přešlapem bylo bohužel hostování kontraaltistky Sonii Priny, která u sólového pultíku strávila příliš mnoho času (šest árií) na to, abych její technicky naprosto nezvládnutý hlas mimo veškeré estetické kategorie mohla přejít taktním mlčením…..nic nového pod sluncem. Zcela diametrálně odlišné a protipólné hodnocení nesvědčí příliš o fundovanosti v oboru.Ted… Číst vice »

JP

Sonia Prina byla naprosto famózní, ostatně jako celý večer s Caldarou a Luksovým Collegiem :-)

Lulu

Sonia Prina byla famozní tak, že ji o den později v Drazdanech vymenili za kontratenora Benno Schachtner | Amor Terreno.Asi meli důvod.Moje přítelkyně která chodí na všechny koncerty Collegia mi napsala: Pani Barancicova je uplne mimo misu,Sonia Prina byla priserna,ta prvni krizika je naprosto presna-od prvni chvile nervozni rozkyvany,rozevlaty,osklivy hlas nestihajici v koloraturach,kde nekolikrat malem vyhodila kapelu…

JP

Obávám se, že totálně mimo mísu je vaše přítelkyně:-) Na sociálních sítích je řada nadšených ohlasů:-)

Lulu

Nebyl jsem na koncerte, takze do toho nemohu vstupovat aktivne, ale spis verim mojí přítelkyni, která je stejne jako já instrumentalistka a hrali jsme spolu mnoho let v orchestru, než sociálním sítím. Nicméně vám neberu nadšení a zážitek.Ta výměna solistky do druhého dne je velice podezřelá…

KS

Já jsem na koncertě byla a musím souhlasit s recenzentkou z Harmonie. Sonia Prina opravdu zněla dost hrozně, hlavně v hloubkách a celý její projev mě dost rušil. Ale rozhodně mi nedokázala pokazit jinak nádherný zážitek. Dnes jsem si pustila z ivysílání na ČT toto Caldarovo oratorium v provedení Collegia Marianum z roku 2010. Markéta Cukrová byla neskonale lepší Láska pozemská než Prina. A Magdalena Hany Blažíkové byla prostě úchvatná, i když Francesca se mi také moc líbila. No a na obou koncertech byla stejně úžasná violoncellistka Hana Fleková.