Dramaturgické ideje FOKu procházejí ohněm diskuzí. Ptali jste se Martina Rudovského

Dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Dobrý den, zajímalo by mě, co konkrétně obnáší práce dramaturga orchestru. U jiných orchestrů tuto pozici nevídáme. Program většinou vytváří dirigenti ve spolupráci s vedením. Jak je to ve FOKu? A druhá otázka: Občas se váš program kopíruje s Českou filharmonií. Není to škoda? Hledáte nějakou cestu, jak se odlišit? (Petr Novák)

Milý pane Nováku, moc děkuji za otázku. Tedy postupně. Tato pozice je i u jiných orchestrů – Josef Třeštík u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Vítězslav Mikeš u Filharmonie Brno, Marek Hrubecký v Hradci Králové, Jindřiška Keferová ve Zlíně a tak dále. V historii býval dramaturg i u České filharmonie – Ivan Medek, Antonín Pešek či Jaroslav Smolka. U jiných orchestrů jej zastupuje dramaturgická rada. V Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK je pozice dramaturga již od šedesátých let dvacátého století. Mí předchůdci byli vynikající muzikologové Peter Zapletal, Lukáš Matoušek, Bohuslav Vítek (dnes mimochodem dramaturg Komorní filharmonie Pardubice) či Petr Daněk. Dramaturg vždy ve spolupráci především s šéfdirigentem, ale také ostatními dirigenty a sólisty vytváří program orchestru. Promýšlí různé další hudební či mimohudební souvislosti. Spolu s archivem je jakousi živoucí pamětí orchestru, k níž program vztahuje.

K České filharmonii: S jejím managementem dramaturgické plány sdílíme, neboť se samozřejmě programovým kolizím chceme vyhnout, což se nám myslím, až na drobné výjimky, daří. Programy mimochodem vznikají současně, čili o nějakém kopírování nemůže být řeč. Občas se v sezoně potkají stejní skladatelé. Ale vyřaďte ze sezony Dvořáka, Beethovena, Čajkovského! Nelze. Troufám si tvrdit, že máme jinou cestu než Česká filharmonie – řekl bych ve snaze po větší pestrosti hudebních žánrů a také uváděním nových skladeb, což byla vždy mise orchestru FOK.

Dobrý den, kdo přivedl k FOKu Josého Curu? Bylo to složité vyjednávání? Co dalšího s ním do budoucna chystáte? (VH)

Dobrý den, příběh o náhodném setkání José Cury a manažerky Terezy Kramplové v letadle při cestě ze španělského turné, které vedlo k současné spolupráci, jsme vyprávěli v minulé sezoně – viz například brožuru k 81. sezoně. Potkali jsme se s José Curou ve šťastném okamžiku, kdy pátral po orchestru, se kterým by realizoval své smělé plány. Tedy zpíval, ale také dirigoval a uváděl své skladby. Čímž tedy odpovídám i na vaši následující otázku. Plánujeme s ním další objevování ibero-americké hudby, další masterclassy, provádění Curových sugestivních skladeb.

Dobrý den, už dva roky po sobě jsme byli v létě ve Valdštejnské zahradě na zahájení sezony s FOKem a byli jsme nadšeni. Zachováte tuto tradici i pro příští léta? Děkuji a přeji hodně zdaru. (Gardavský)

Vážený pane Gardavský, moc děkuji za milá slova! Zatím nám přálo štěstí, třikrát nepršelo. Dokud nám tedy nebude třikrát za sebou pršet, tradici zachováme. Také si Valdštejnskou zahradu moc užíváme! Koncerty navazují na akce, které FOK pořádal od čtyřicátých let dvacátého století.

Dobrý den, můžete říci, jak velká část programu této sezony je „vaše“ a kolik z ní sestavil šéfdirigent Inkinen, případně další dirigenti a sólisté, kteří u vás hostují? Jak daleko dopředu nové sezony u vás plánujete? A ovlivňujete i program pro zahraniční zájezdy? (Stanislava Vokálová)

Milá paní Vokálová, děkuji za otázku! Jak už naznačuji v první odpovědi, vše probíhá ve vzájemném inspirativním dialogu. Samozřejmě, že Pietari má své oblíbené skladatele a skladby, ale je, jakožto správně vychovaný mladý finský dirigent, stále připravený učit se nové a nové skladby, které mu navrhuji. Výsledné návrhy programů jsou amalgámy, u kterých lze někdy velmi těžko určit, co je mé a co Pietariho, případně dalších našich dirigentů a sólistů. Záměrně jsem použil slovo návrhy. Neboť dramaturgické ideje ještě následně procházejí ohněm diskuzí s mými kolegy a také s uměleckou radou orchestru. Sezony plánujeme dva až tři roky dopředu právě zejména kvůli zahraničním zájezdům, které je nutno plánovat v takovém předstihu. U naprosto špičkových sólistů je pak třeba počítat s horizontem až pětiletým.

Dobrý den, zajímal by mě váš názor na koncertní uvádění oper. Nemáte pocit, že nejen v našich divadlech, ale i koncertních sálech tento typ představení chybí? V situaci, kdy naše divadla zjevně nemají dost finančních prostředků na úplné scénické provedení většího počtu oper za jednu sezonu (proto počet premiér není ani v případě pražského Národního divadla srovnatelný třeba v operou v Budapešti, což považuji za dost smutné), mi koncertní provedení přijde jako téměř ideální forma, zvláště u divácky méně atraktivních (ale přesto hudebně hodnotných) oper. Neplánujete v tomto směru něco nového v FOK? (Honza B.)

Dobrý den, určitě by byl velký zájem o koncertní provedení oper, což by se hodilo i ke zkratce vašeho orchestru. Nechystáte něco takového do budoucna? Děkuji. (Boháčková, Praha)

Vážený paní Boháčková, milý Honzo, dovolím si odpovědět na vaše dvě v podstatě stejné otázky dohromady. Ano, koncertní uvádění oper je velká výzva. Nemohu slíbit nic konkrétního, ale budeme se jistě pokoušet. Máte pravdu, že kvůli vámi popsanému stavu nezazní mnoho krásné hudby. Avšak je tu jeden provozní zádrhel: pro zpěváky takové koncertní uvedení znamená velikou práci, která je v divadelním vícenásobném provedení bohatě vykompenzována, ovšem dvě uvedení v rámci koncertní sezony? A ještě ke zkratce FOK. Ano, O znamená operu, ovšem tato Pekárkova intence vlastně nebyla nikdy naplněna. Jediná scénická spolupráce našeho orchestru se týkala Vinohradského divadla ve třicátých letech dvacátého století, kdy FOK hrál pod taktovkou Rafaela Kubelíka Griegovu scénickou hudbu k Peer Gyntovi, na což jsme nedávno navázali spoluprací se stejným divadlem na projektu Kdokoli.

Dobrý den, ráda bych vám složila poklonu za úžasný zářijový koncert s Vadimem Repinem, jeho Sibelius je nezapomenutelný! Nechystáte s ním do budoucna nějaký další projekt? Přeji vám hodně úspěchů! (K. Brůhová)

Milá paní Brůhová, děkuji; byly to fantastické koncerty. Ano, jsme s Vadimem Repinem v úzkém kontaktu a plánujeme další spolupráci. Jsou velcí přátelé s Pietari Inkinenem a Vadim je také velmi příjemný, sympatický člověk – to celé budoucí plánování dost usnadňuje. A podstatné je, že si také velmi oblíbil náš orchestr.

Dobrý den, je FOK ještě v kontaktu s panem dirigentem Koutem? Není šance, že by se před orchestrem v Praze znovu objevil? (Jaroslav Vodňanský, Praha 5)

Vážený pane Vodňanský, omlouvám se, ale nepotěším vás. Současné zdravotní problémy našeho čestného šéfdirigenta uměleckou spolupráci vylučují. Jsme s panem Koutem v kontaktu. Také bychom si moc přáli, aby se před orchestrem znovu objevil, ale bohužel.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Já děkuji za všechny otázky!
***

Vizitka:
Muzikolog, bohemista, zpěvák a krumhornista Martin Rudovský se narodil v roce 1981. Po maturitě na Gymnáziu Nad Alejí v Praze 6  absolvoval obor hudební věda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabýval dílem Zdeňka Fibicha (diplomová práce, vedená Jarmilou Gabrielovou – Variace B dur Zdeňka Fibicha). Studoval také na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze český jazyk, literaturu a hudební výchovu. Magisterský titul získal obhajobou diplomové práce Vliv poezie Vladimíra Holana na básníky šedesátých let pod vedením Vladimíra Křivánka.

První hudební vzdělání získal na základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v Umělecké ulici na Praze 7, kde byl po celou školní docházku žákem Pavla Jurkoviče. Ten jej klíčově umělecky ovlivnil na celý život. V únoru 2016 založil s přáteli Společnost Pavla Jurkoviče, která se věnuje odkazu této výrazné kulturní osobnosti. Podílí se také na přípravě hudebních hesel v rámci Akademického slovníku současné češtiny.

V letech 1991–2004 byl členem pěveckého sboru Pueri gaudentes, s nímž podnikl četná zahraniční turné po Evropě a po Japonsku (1999, 2003) a podílel se na jeho nahrávkách jako zpěvák i instrumentalista. Od roku 2003 je členem Kühnova smíšeného sboru, od roku 2007 hlasovým vedoucím tenorové skupiny. V roce 2006 pomáhal zakládat chlapecký sbor Bruncvík, se kterým připravoval pravidelné výchovné koncerty a podílel se na jeho organizaci.

Věnuje se také hudebnímu divadlu pro děti, spoluúčinkuje v představení ENTENTÝKY (od 2007) a ENDELE VENDELE (od 2009). Své literární zájmy uplatnil ve vlastní básnické tvorbě, jeho několik časopisecky otištěných básní mu přineslo ocenění poroty v Literární soutěži Vladimíra Vokolka (2001) a v literární soutěži Hořovice Václava Hraběte (2002).

Od roku 2008 byl zaměstnán jako archivář Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, od roku 2012 je zde dramaturgem. Píše programové texty pro různé pořadatele, je redaktorem katalogu Letních slavností staré hudby (2008 – dodnes).

www.fok.cz