Elisabeth Schwarzkopf, ale i Fidel Castro a Donald Trump v Operním kukátku

Pětiaktová opera Láska zdaleka vznikla na francouzské libreto předního francouzského literáta Amina Maaloufa (narozen 1949), libanonského spisovatele píšícího francouzsky, který po vypuknutí občanské války v Libanonu emigroval do Francie. Píše romány i odborná historická díla, z jeho próz byl do češtiny přeložen historický román ze sedmnáctého století Baltazarovo putování. Zájem především o středověkou historii a kontakt evropských a sousedních kultur jsou hlavními znaky jeho kultivované tvorby. Příběh opery, vyžadující pouze tři zpěváky, se vrací ke skutečné historické postavě trubadúra Jaufrého Rudela a jeho lásce ke Clémence, hraběnce z Tripolisu, která silně inspirovala i jeho truvérskou poezii ve dvanáctém století.

Premiéra opery na salcburském festivalu v roce 2000 pod taktovkou Kenta Nagana s prvotřídním obsazením potvrdila vůdčí postavení skladatelky na operním jevišti – chtě nechtě ji musíme označit za nejúspěšnější operní skladatelku současnosti. Mezi skvělým obsazením (barytonista Dwayne Croft jako Jaufré a sopranistka Dawn Upshaw jako Clémence) sklidila velmi kladný ohlas i česká mezzosopranistka Dagmar Pecková jako Poutník, zprostředkovávající vzkazy mezi oběma zamilovanými na dálku. Druhým významným lákadlem inscenace je režie Kanaďana Roberta Lepage, který se vrátil jako režisér na scénu Metropolitní opery po ultramoderní a technicistní koncepci Wagnerova Prstenu Niebelungova, který byl inscenován od sezony 2010/2011 a představoval jeden ze světových inscenačních mezníků (byť náročná inscenace čelila řadě technických problémů).

Robert Lepage patří k nejinspirovanějším režijním osobám současného světového divadla (jak činohry, tak opery) a umělecky nezanedbatelné nejsou ani jeho výlety do filmového světa, ostatně filmové projekce jsou nedílnou součástí jeho divadelních inscenací. Jeho nejnovější inscenace, připravená ve spolupráci se scénografem Michaelem Currym a autorem videoprojekcí Lionelem Arnouldem, vznikla v koprodukci s operní scénou v kanadském Québecu, městě, kde vyrostl. Inscenace byla uvedena na québeckém operním festivalu 30. července 2015 a pak ve třech dalších srpnových reprízách.

Newyorská inscenace je obsazena sopranistkou Susannou Phillips v roli Clémence, která byla napsána pro americkou sopranistku a premiérovou interpretku Dawn Upshaw (známou pro čistotu a ušlechtilost tónu), basbarytonistou Ericem Owensem (známým jako Aberich z Prstene Niebelungova) a mezzosopranistkou Tamarou Mumford jako Poutníkem, která jako jediná v obsazení vystoupila i v kanadské inscenaci. Dirigentkou (což je ostatně také řídkým úkazem v Metropolitní opeře) je Finka Susanna Mälkki, specializující se na soudobou hudbu. Dirigentka mimo jiné byla prvou ženou za dirigentským pultem Teatro alla Scala při světové premiéře Quartettu Lucy Francesconiho v roce 2011. Opera, dedikovaná intendantovi Gerardu Mortierovi (zemřelému roku 2014), který inicioval kompozici opery i její salcburskou světovou premiéru, bude mít newyorskou premiéru 1. prosince 2016. Prvá série představení potrvá do 29. prosince 2016 a český divák má možnost zhlédnout přenos v sobotu 10. prosince 2016. Přenos ale bude k dispozici jen na vybraných místech, titul je pro českého diváka zcela neznámý. Bude tedy zajímavé, jaká bude návštěvnost v pětadvaceti krajských a okresních městech České republiky.

Hlavní představitelé využili v New Yorku příležitosti k uspořádání koncertu. Susanna Phillips a Eric Owens plánovali 6. listopadu odpolední koncert v Zankelově sálu v Carnegie Hall. Zpěvák pak ale musel zrušit svůj program a sopranistka za doprovodu pianistky Myry Huang předvedla program sestávající z písní Mozarta, Martiniho a především Faurého a Schuberta.

Fidel Castro a opera
V pátek 25. listopadu 2016 zemřelý kubánský vůdce Fidel Castro (1926-2016) sice dával přednost baletnímu umění, ale ještě za svého života (konkrétně roku 1992) se stal operní postavou v operní fantazii Američana Anthonyho Davise Tania.

Libreto mísí skutečný příběh bohaté dědičky Patty Hearst, která se po svém únosu přiklonila k teroristické stezce, a politickou satiru i výsměch současnému konzumnímu stylu. V premiéře 17. června 1992 na American Music Theater Festival ve Philadelphii roli kubánské politické špičky ztělesnil John Duykers. Tenorista vytvořil roli, která obsahuje i milostný duet s prezidentskou manželkou Betty Ford, jako dvojroli společně s partem Otce. Není bez zajímavosti, že pět let předtím tentýž zpěvák vytvořil ve světové premiéře jinou politickou ikonu dvacátého století – Mao Ce-tunga v opeře Johna Adamse Nixon in China v premiérové inscenaci Houston Grand Opera.

Donald Trump a opera
Donald Trump sice na operní jeviště zatím nevstoupil, ale s jeho stavebními aktivitami je třeba připomenout přelomovou inscenaci Mozartovy opery Figarova svatba režiséra Petera Sellarse z roku 1988. Tu inscenátoři umístili do luxusního apartmánu v dvaapadesátém poschodí budovy zvané Trump Tower, tehdejšího symbolu zbohatlictví. Na nápad vzpomíná sám režisér v rozhovoru pro The New York Times, který najdete zde .

Nahrávka týdne

Elisabeth Schwarzkopf: The Complete 78 RPM Recordings, Die Schellack-Ära 1946-1952. Warner Classics 4488032, 2016 (5 CD). Poprvé jsou k dispozici v úplnosti nahrávky na šelakových deskách z poválečného období, které nahrála legendární německá sopranistka Elisabeth Schwarzkopf (1915-2006). Toto období se kryje s jejím vídeňským angažmá, londýnskou smlouvou s Covent Garden a zahájením hostování na světových scénách (kromě Metropolitní opery v New Yorku, kam mohla vstoupit až roku 1964). V roce 1946 se také poprvé setkala s vlivným producentem vážné hudby Walterem Leggem, který se v roce 1953 stal jejím manželem. Získala exkluzivní nahrávací smlouvu s labelem EMI a díky uměleckým schopnostem i obratné marketingové strategii se záhy stala jednou z největších hvězd operního nebe. K tomu jí dopomáhal i velmi atraktivní zjev. Na pěvkyni ale stále lpěl otisk spolupráce s nacistickým režimem, kterého se nezbavila až do konce svého života. Stala se světově uznávanou interpretkou mozartovského a straussovského repertoáru a v žánru písňové interpretace, především v německé oblasti, se stala nejvyšší autoritou.