Jazz Efterrätt uzavře Prague Proms 2019

Skupina Jazz Efterrätt oslaví 21 let fungování na české hudební scéně koncertem 3. října 2019 v The Loop Jazz Clubu v pražské Hostivaři. Před poslední akcí letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms zpovídal zástupce pořadatelů festivalu Jan Hornych jednotlivé členy kapely: Lukáše Chejna (LCH), Tomáše Uhlíka (TU), Vítka Pospíšila (VP) a Martina Plachého (MP).

Vaše kapela vystupuje bez přestávky již 21 let. To je vskutku požehnaná doba zvlášť ve vašem žánru, ve kterém je zvykem, že se hráči vzájemně ve skupinách prolínají nebo se osamostatňují se sólovými projekty. Vím, že u členů Jazz Efterrätt je to podobné, přesto, čím to podle Vás je, že spolu hrajete a tvoříte po tak dlouhou dobu?
TU: Řekl bych, že kromě toho, že jsme všichni celkem bezkonfliktní lidé a tvoříme dobrou partu, to může být také tím, že každý z nás se může realizovat ať už autorsky nebo svým osobitým přístupem k naší hudbě. Všechny námi zkomponované skladby a nápady se vyzkouší. Martin a Vítek většinou přinesou již dost konkrétní představu i o doprovodu, na které ovšem vždy netrvají, pokud se během zkoušení nebo koncertech zjistí, že třeba trochu jiný groove funguje pod melodii líp. Já a Lukáš naopak necháváme kapele už od začátku zkoušení našich věcí víc volnosti, zkoušky si nahráváme a intuitivně vzniklé nápady používáme. Výsledkem je to, že každý hraje takříkajíc to, co umí a v čem se cítí komfortně. Proto se vždy na náš koncert těšíme.   

Vraťme se do roku 1998. Můžete popsat vznik kapely, motivaci, její první vystoupení a formování sestavy?
LCH: Kapela vznikla na základě potřeby pravidelného vystupování na letní zahradě v dnes již neexistující pražské restauraci Bazaar Meditteranee v Nerudově ulici. Na úplně první vystoupení jsem dal dohromady sestavu: Lukáš Chejn – kytara, Tomáš Uhlík – basa, Lukáš Doksanský – bicí a Bharata Rajnošek – saxofon. Dále během měsíce ještě sestavu doplnil klávesista Martin Hořejsí. V tu dobu jsme se rozhodli, že budeme v tomto obsazeni vystupovat pravidelně a dali jsme kapele název Jazz Garden Efterrätt. Na podzim jsme odstranili z názvu slovo “garden”, jelikož jsme se s managementem restaurace domluvili, že budeme v produkci pokračovat i přes zimu uvnitř restaurace. V této sestavě jsme vydrželi poměrně dlouho, zhruba rok a pul. Jedním z míst, kam jsme jezdili pravidelně vystupovat byl Liberec, konkrétně klub Organza café, který patřil automobilovému závodníkovi Tomáši Engemu. Zde jsme se setkali s trombonistou Honzou Veverkou, který již dříve s některými členy kapely studoval na konzervatoři a tím byla sestava úplná. První CD “Nakousnuto” v roce 1999 ovšem natáčel již saxofonista Martin Plachý, který těsně před natáčením vystřídal Bharatu Rajnoška. Martin je od té doby jedním z pilířů JE, ať se již jedná o jeho autorskou tvorbu anebo o jeho projev a zvuk, který je pro cely Efterätt naprosto typický a nenahraditelný. I spojeni alt saxofonu s trombonem je poměrně ojedinělé, i když pro muzikanty samotné velice obtížné. Bubeník Lukáš Doksanský po pěti letech následoval hlas svého rockového srdce a nastoupil do skupiny Arakain, kde působí dodnes. Za něho jsme hledali náhradu dlouho, chvíli s námi hrál plzeňský bubeník Petr Zeman, pak asi rok a půl Otto Hejnic a před osmi lety nastoupil Ondra Pomajsl, který svým projevem kapelu zase o hodně posunul ke svému nynějšímu soundu. Martina Hořejšího v roce 2005 nahradil skvělý pianista Petr Beneš. Ten, jakožto ryze jazzový pianista začal pomalu svou tvorbou a výrazem kapelu posouvat vice do jazzu. Petra v roce 2011 nahradil další skvělý klávesák a skladatel Vítek Pospíšil.  

Martine, ty jsi v JE téměř od začátku, nahrával jsi už první album “Nakousnuto”. Byl tehdy pro tebe JE kapelou, která ti umožňovala realizovat své hudební nápady?
MP: Jen bych to maličko upřesnil, v JE nejsem od úplného začátku, vystřídal jsem krátce po založení Bharatu Rajnoška. Hrát v JE byla tenkrát pro mě nabídka, která se neodmítá. Možnost realizovat své hudební představy mám dodnes. … A plně mi to vyhovuje!

A teď stejná otázka pro posledního příchozího – klávesistu Vítka Pospíšila.
VP: Ano, ale snažil jsem se psát rovnou ve směru žánru jazz-fusion/funku, protože ten JE hraje bravurně a sedí nám dohromady nejvíc.

Vaše skupina tedy hraje pouze skladby z pera svých vlastních ( i bývalých ) členů. Podle čeho docházíte ke konsenzu, že se ta či ona skladba bude realizovat? Vznikají ohledně toho občas nějaké rozepře?
VP: Na zkouškách si vycházíme vstříc tak, aby práce byla co nejefektivnější a všichni členové se respektují natolik, že není problém provést cokoliv

MP: To , jestli se bude nějaká skladba  realizovat nebo ne ukáže až čas. Ona se vlastně realizuje vždycky, ale zjistíme-li, že na koncertech to nevychází podle představ a skladba nemá ani velkou odezvu, postupně sama z repertoáru zmizí. 

Máte ze svého pohledu zevnitř kapely pocit, že se její hudba v čase proměňuje?
VP: Určitě, JE čím dál tím více směřuje k elektronické fúzi a moderním groovům.

MP: Určitě, stejně jako se měníme my…..zraje!

Co JE plánuje v blízké budoucnosti?
MP: Hrát, komponovat, točit  … a hrát …

Kdo z bývalých členů JE zahraje nebo zazpívá v The Loop Jazz Clubu 3/10?
LCH. Účast slíbili klávesáci Petr Beneš, Martin Hořejší a Bharata Rajnošek. Zahrajeme i starší věci z minulých CD.