Ještě k té „prožluklé“ operní režii…

  1. 1
  2. 2

K problematice současných trendů v operní režii bylo na portálu Opera Plus v nedávné době uvedeno mnohé, přesto si dovolím dodat ještě pár poznámek. Josef Herman ve svém obsáhlém textu (najdete zde) vysvětluje, co je podstatou uměleckého díla, a uvádí příklady z různých oblastí umělecké tvorby. Mimo jiné píše:  „Socha je z kamene (kovu, betonu atd.), jeho trvanlivým materiálem je fixovaná, opracovaná určitou technologií a slouží dekorativnímu, oslavnému a kdovíjakému dalšímu účelu.“  V této větě se, podle mého názoru, ukrývá ono „čertovo kopýtko“. Některá umělecká díla bývají totiž tvořena za určitým účelem, neboli jejich vzniku předchází nějaké zadání. A to je podle mého soudu i případ operní inscenace.

Význam zadání je zřejmý zejména ve výtvarném umění, kdy se v katalozích k výstavám můžeme dočíst, že se ten a ten umělec kromě ilustrací, prací pro veřejný prostor a podobně věnuje i „volné tvorbě“. Znamená to, že si ze svých prostředků koupí potřebný materiál (rám, plátno, barvy, štětce a podobně) a tvoří zcela svobodně, svá díla pak nabízí galeriím a čeká, zda je někdo koupí. Naproti tomu při zadání práce je nějakým způsobem omezen, determinován. Snad ještě názorněji lze rozdíl mezi volnou tvorbou a tvorbou na základě zadání demonstrovat na činnosti architekta. Architektura je nepochybně umělecký obor, přesto architekt nemůže – byť by dostal od stavebníka „volnou ruku“ – pracovat zcela svobodně, je omezen mnoha faktory: polohou pozemku, kvalitou podloží, cenou, zákony a tak dále a tak dále. Domnívám se, že podobné je i postavení operního režiséra, a tak jsem také jeho roli vždy vnímal. Zadání, které dostává, je inscenovat materiál hudebně dramatického díla, tedy libreta a partitury (které navíc zaplatil někdo jiný). Podobně jako knižní ilustrátor může i operní režisér volit různé prostředky: ilustrace mohou být realistické, zobrazující věrně určité dějové situace, ale mohou být i abstraktní, s dějem souviset velmi volně a pouze spolupůsobit na vytváření zážitku ze čteného díla v mysli čtenáře. Tak může být i inscenace popisně realistická, symbolická, stylizovaná a já nevím jaká ještě. Režisér „může jít programově proti inscenační tradici“, jak píše Herman, v žádném případě by však neměl jít proti duchu a smyslu realizované předlohy. Tvorba režiséra tedy podle mého názoru není tvorbou zcela volnou a svobodnou.

Na druhou stranu je třeba říci, že ne všechna operní díla jsou natolik povedená (zejména z dnešního pohledu), že nějaký výrazný zásah režiséra nepotřebují. Taková díla dávají režisérovi opravdu velký prostor k realizaci „svého“ výkladu a umožňují mj. zasazení do zcela nových reálií, vytváření nových symbolů a znaků. Některá díla by dokonce bez výrazného režijního výkladu nebyla divácky úspěšná. Do této skupiny řadím především díla s mytologickými, pohádkovými či fantaskními náměty. Naproti tomu existuje mnoho operních děl, která jsou po dramatické stránce dokonalá, jsou přesně dobově i sociálně zasazená a u kterých jakýkoli nový výklad či „posun“ musí být nutně diváckému zážitku na škodu. I tak velký režisér jako David Pountney velmi poškodil Janáčkovu Její pastorkyni přenesením děje z malé moravské vísky do industriálního prostředí strojního mlýna. Dále považuji jakékoli posuny a „domýšlení“ za škodlivé u oper s historickými náměty  (car Boris Godunov masírovaný bojarem Šujským v poslední premiéře pražského Národního divadla, to byl opravdu silný zážitek…). Jsem přesvědčen o tom, že je třeba velmi pečlivě zvažovat, které dílo snese osobitý režijní výklad a kdy je inscenační posun zbytečný, tudíž věci na škodu, a lze jej proto vnímat pouze jako režisérskou exhibici.

Závěrem si dovoluji polemizovat s Hermanovým názorem na vývoj operního divadla. Herman se domnívá, že styl operní praxe v německých divadlech, který bývá kritizován pro své výstřelky, „není patologickým projevem skupiny šílených německých egoistů, ale především způsobem, jak udržet operní divadlo v kontextu soudobého umění a hlavně zájmu! Kdyby to nebylo pro divadlo užitečné, ‚režiséristé‘ by v divadlech tolik prostoru nedostali.“ Na rozdíl od Hermana se domnívám, že v pozadí většiny skandály vyvolávajících operních německých inscenací je třeba hledat  právě a především exhibicionismus tvůrců, potažmo intendantů, kteří „své“ divadlo chtějí „zviditelnit“. V tomto názoru mne utvrzuje například i výrok Davida Radoka, tedy režiséra, o jehož kvalitách asi není třeba diskutovat, který v jednom rozhovoru přiznal, že v Německu neuspěl, protože pro Němce je málo extravagantní. Každý skandál přináší totiž pozornost veřejnosti, o divadle „se mluví“ – ano, na inscenace s pověstí skandálu přijdou možná i diváci, kteří by jinak na operu nešli, zůstává ovšem otázkou, pro kolik z těchto příležitostných diváků se tímto způsobem otevře cesta k opeře a stanou se jejími stálými návštěvníky, a tudíž zda je to pro divadlo v dlouhodobější perspektivě opravdu „užitečné“. Jsem přesvědčen o tom, že nikoli, že tudy cesta k opeře nevede. Domnívám se, že svoji roli ve stavu divadla v Německu hraje i mentalita, která – přiznejme si – je od naší české odlišná, a chce se mi dodat: „zaplaťpámbu“! Ale to už by bylo téma pro historiky, sociology a psychology.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


79
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
23 Comment threads
56 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
23 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
ronniev

Bravo, pane Šimerdo. Podepsala bych každé slovo.

Josef Herman

Milý Tomáši, snad si i tady můžeme přátelsky tykat: 1. Také zaměňuješ vlastní estetické přesvědčení za objektivní teoretická pravidla, přitom sám uvádíš, poctivě, to si cením, že některá operní díla (= skladby) nějaké inscenační posuny snesou a jiná ne, tedy že pravidla zčásti platí a zčásti neplatí dle konkrétního estetického rozhodnutí režiséra. V operních kruzích se to stále nechce pochopit, mimo jiné pro letitou přílišnou uzavřenost vůči jiným druhům divadla i vůči obecné teorii umění (místo ní se vymýšlely zdánlivě objektivně platné teze normativní estetiky), ale inscenace (představení) prostě je svébytné dílo, jehož materiálem je mimo jiné partitura, a to… Číst vice »

robertmikulka

Vážení dámy, Vážení pánové, nebudu se pouštět do rozsáhlých slohových cvičení a k celé diskusi napíši jedné. Kdyby nebyl tento paskvil, zvaný “moderní operní režie”, dotovaný miliony ze státního rozpočtu, nepřežil by ani den. Rozhodně je k zamyšlení, proč se např. Sluha dvou pánů hraje v ND dvacet let bez jakýchkoliv moderních úprav, neustále je vyprodáno, proč se některá operní představení režijně provedena tak, jak to zamýšlel autor hrají za zájmu publika několik let a na druhé straně proč nové operní tituly s moderní režijí mají problém vyprodat premiéru a po několika reprízách jsou v tichosti stažena a upadají v… Číst vice »

Thomas

Bravo, výborně napsáno! Jasně, existují archaická libreta, která je třeba “nějak vyložit”. Ale proč cpát Traviatu do feťáckého doupěte, Rusalku do sadomasochistického salonu a Figarovu svatbu do psychiatrické léčebny? To je jako bych si pustil porno a k tomu do sluchátek Věrné milování. Ani jedno nemusí být špatné, ale proč to mísit?? A ještě za další. Každý divadelník by si měl uvědomit, že tu věc neinscenuje prioritně pro sebe, ale pro diváky. A to co projde v Mnichově nebo v Paříži, se nemusí líbit v Budějovicích nebo Opavě. Tím myslím, že by se měl každý dopředu zamyslet, pro jaké publikum… Číst vice »

adamplachetka

Vážený pane Hermane, troufnu si tvrdit, že k tomuto tématu se dost dobře nedá přispět bez vlastního úhlu pohledu, jak vytýkáte panu Šimerdovi. I z Vašich velmi faktických textů je znát, že Vy naopak nové výklady vítáte (aniž bych hodnotil, zda je to dobře, nebo špatně). Na “hranici přípustného” v bodu 3 Vašeho komentáře je podle mého názoru jednoduchá odpověď: Režisér může volně vykládat a aktualizovat, pokud se drží partitury i libreta. Zrovna například zkouším Figarovu svatbu, která má do dobových kostýmů docela daleko, ale pro režiséra je každé slovo DaPonteho svaté a inscenuje i podle hudební řeči Mozarta. V… Číst vice »

Olga Janackova

Vážený a milý pane Adame Plachetko- víte, já si myslím, že sebeoriginálnější interpretaci operního díla nelze srovnávat s “přetíráním Mony Lisy na červeno”. Operní dílo jako takové existuje přece teprve ve chvíli, kdy je realizováno ve své divadelní podobě(koncertní provedení je pouze interpretací jeho zvukové součásti). Kterýkoli obraz tu zkrátka je a nepotřebuje ke své existenci nic dalšího- stačí se na něj dívat. Zničí jej jenom skutečný barbar. Sám víte, že se ne každá inscenace podaří. Zdaleka o tom nerozhoduje pouhá “věrnost autorům”, ale umělecká potence zúčastněných a jejich schopnost přesvědčit o své pravdě diváky. Málokdo kazí své dílo záměrně.… Číst vice »

adamplachetka

Vážená paní Janáčková, Váš názor na svobodu respektuji, ale myslím, že je velký rozdíl mezi Hitlerem a nerespektováním partitury, kterou interpretuji. Režie je velmi éterická profese. Když se nepovede, dá se to snadno svést na spoustu postranních okolností. Když to převedu do roviny své: Někomu se můj hlas bude líbit, někomu ne. Ve chvíli, kdy nedozpívám árii, mě ale těžko někdo znovu angažuje. Naopak u režiséra se snadno řekně: Myslel to skvěle, ale zpěváci/dirigent/diváci jeho záměr nepochopili. Proti čemu jsem se tady (ne sám) ohradil, je nekompetentnost dlouhé řady režisérů vydávaná za objevnost. Jak jsem v prvním komentáři zmínil. Nepovažuji… Číst vice »

Olga Janackova

Vážený pane Plachetko, myslím, že právě v operní inscenaci nemůže Vaše svoboda končit tam, kde začíná svoboda druhého, protože jste vy všichni zúčastnění vedeni inscenačním týmem v čele s režisérem, jste v jejich rukou. A tak nezbývá, než respektovat tuto nezbytnou uměleckou podřízenost. Přiznávám, že je mi vás operních herců občas doslova líto, když vidím, jak vás režisér nutí do akcí, které vám patrně někdy jdou proti srsti. Ale nezbývá vám než pokud možno držet pusu a krok nebo- odejít středem. A dodávám k tomu, že vám nebývá ubližováno jen těmi režiséry, kteří usilují o svébytnou uměleckou výpověď, ale také… Číst vice »

adamplachetka

Vážená paní Janáčková, než jsem stihnul zareagovat, objevilo se v diskuzi dost komentářů, co reprezentují můj názor na věc. Nebudu se tedy dlouze rozepisovat a opakovat už vyřčené. Jen stručně. Samozřejmě anachronismus se svobodou neměl co do činění se svobodou mojí, ale svobodou autora. Tedy přeneseně: Ať režisér aktualizuje, jak uzná za vhodné, dokud bude respektovat dílo. To je jako kdybych podepsal smlouvu na Wotana a přijel dva týdny před premiérou s tím, že to sice neznám, ale umím skvěle Giovanniho. Odcházení středem neprospívá nikomu. Z materiálních a kariérních důvodů zpěvákovi, z provozních divadlu a nejméně divákům, co si na… Číst vice »

Johanka

Pane Plachetko,napsal jste to moc hezky. Souhlasím s Vámi a modlím se, aby režie z Belgie nebo Německa nedoputovala k nám na Moravu. Protože si myslím, že by divadla byla poloprázdná, starší a střední generace by přestala na operu chodit a nebo by bučeli tak hlasitě, že příště by si to ředitel rozmyslel je pozvat, a mladí by je určitě nenahradili.

Josef Herman

Vážený pane Plachetko, promiňte upožděnou reakci: Už jsem dlouze odpovídal Tomášo Šimerdovi, a hlavně se to, o čem píšete, pokoušel vyložit ve svém původním článku: že inscenace neslouží uvedení partitury na jeviště, že jakýsi smysl původního díla není dán jednou provždy, ale vždy znovu se realizuje způsobem tvůrců inscenace, tedy že režisér může jít “proti duchu” díla (teoreticky je to nesmyslné tvrzení), jak ho vnímáte zrovna vy. Zpravidla se onen “duch díla” v operním divadle potvrzuje z inscenační tradice a z jaksi přímočarého “realistického” čtení libreta, což je obé značně vachrlatým zdrojem informací. Ergo není nic dopředu přípustného a nepřípustného!… Číst vice »

adamplachetka

Vážený pane Hermane, nemusíme se navzájem přesvědčovat o svých pravdách, protože za sebe mohu říci, že si neumím představit argumenty, které by mě o té Vaší přesvědčily, a věřím, že na Vaší straně to bude podobné. Napíšu jen tolik, že si myslím, že úcta k autorům je na místě, a že, jak sám píšete níže, je zajímavý paradox, že režisér nemusí interpretovat dílo, ale my nesmíme v hudebním zápisu pomalu ani přetečkovat jeden takt. Nejsem v žádném případě pro cenzuru. Byla by samozřejmě pitomost vymezovat tvůrčí svobodu zákony. Situace je prostě v rukou intendantů. Je velmi snadné po řemesně špatné… Číst vice »

Josef Herman

Ano, souhlasím. Jen si nejsem vědom toho, že bych vás chtěl o něčem přesvědčit – ta teorie je prostě daná, a někoho přesvědčovat racionálními argumenty o proměně jeho estetického názoru je nonsens, to prostě nejde a je to tak dobře.
Ať se vám vede.

adamplachetka

Promiňte, ale prostě nechápu, proč je “režisér nemusí interpretovat dílo” fakt a “režisér musí interpretovat dílo” názor. Ale jsem jen zpěvák, tak se to ani nebudu snažit pochopit. Hezký večer.

Josef Herman

Pane Plachetko, vysvětlil jsem to v těch deseti bodech podrobněji a snažil jsem se, aby tam bylo jen to nejpodstatnější a bylo to srozumitelné. Obecná teorie umění není o operních režisérech, ale o podstatně uměleckých děl a jejich fungování ve společnosti vůbec. Vyplývá z ní, že divadelní inscenace, i ta operní, je svébytné dílo svých autorů, nikoli interpretace jiného uměleckého díla, jímž je operní skladba – proto nelze vymezit pravidla, co tvůrce toho svébytného díla smí. A není to možné nejen podle této teorie, ale i prakticky, protože s tím, co nazýváte “smysl díla”, nevystačíte, jakkoli se vám to zdá… Číst vice »

Lulu

Pane Plachetko, ja vám to vysvětlím, protože se hudební kritici musí taky nějak živit:)Moc vám fandím a jsem s vámi.

ronniev

Vidíte, teď jste možná uhodil hřebíček na hlavičku. Já si pořád říkala, čím to je, že kritici tak často chválí inscenace, které diváky děsí. Jenže kdyby diváci všem představením rozuměli, nepotřebovali by kritiky, aby jim vysvětlili, že (a proč) se jim to vlastně má líbit :-)

ronniev

Pane Hermane, na tom, že opera je “smršť emocí”, se shodneme. Není mi ovšem jedno, jestli mě ta “smršť emocí” vymrští z lóže k východu před ukončením představení, abych se na tutéž inscenaci už nikdy nevrátila, a nemělo by to být jedno ani ředitelstvím divadel, je-li takových diváků jako já víc. Jenže ono jim to jedno je, a diváci jsou tudíž rukojmím hrstky umělců (nebo spíš “umělců”) a – teď si to neberte osobně – kritiků.

Lulu

Nedisponuji až tak odbornou terminologií jako pánové předřečníci (jsem rád, že se k tomu vyjadřují i aktivní umělci, nejen kritici – díky p.Plachetko), ale řekl bych to lidově: kdo umí umí a kdo neumí, otravuje operní vzduch svými nesmysly, protože mu to zatím diváci tolerují.A o zpěvácích si netroufám soudit, jaký mají potenciál se vzepřít, protože konkurence je obrovská a jsou jistě stavěni i před volbu, kde nejsou umělecká měřítka na prvním místě.Vzpomínám na inscenaci Traviaty v La Scale 2013 s Damrau, kde chudáka Beczalu vypískali díky režijnímu ztvárnění Černiakova, ačkoli podal stoprocentní pěvecký výkon . Tehdy Beczala ze Scaly… Číst vice »

HonzaB

Debata na téma režijní opera zdá se nebere konce… A určitě to má smysl, i když sama debata ke změně režijních postupů asi nepovede. Minimálně ale se takto dají docela pěkně tříbit myšlenky. Moc díky za další pěkný článek. Pokud jde o vývoj diskuze, tak přiznám se, že mě trošku “fascinuje”, že obhájci moderních postupů kritizují druhé, že nemají argumenty (protože vše je otázkou subjektivního pohledu), ale sami množstvím argumentů taky zrovna neoplývají, resp. nedokáží obhájit režijní postupy, které jdou zcela evidentně proti duchu opery (libreta/hudby)jinak, než argumentem, že tu jde o právo na inscenační svobodu. Opravdu nemá tato svoboda… Číst vice »

jamka

Pojednanie o réžii by malo byť absolutne povinné v upútávkach na predstavenie.

Tom

Jenže ona ta diskuze není o sporu mezi režií tradiční a tou která je “proti autorovi”. To je asi to základní nedorozumění. Všichni, kdož se tu plamenně vymezují proti divokým experimentům vlastně přednášejí hlavně subjektivní konkrétní negativní zkušenost. Což se dá pochopit a nelze asi předpokládat, že úplně každý bude ochoten podívat se na věc osobního zájmu z nezaujatého nadhledu. Jedná se ale ve skutečnosti jen o citové vydírání “tak tole e vám jako líbí?” “tak byste to chtěli, vy zastánci té zlovolné režie?” Musím se už úplně smát, proč se t tak ztuha chápe? Celé to přece stojí úplně… Číst vice »

Sarah

Pod to se nejde než podepsat. Už to opravdu páni režiséři přehánějí – počínaje absurdními, až morbidními inscenacemi v Mnichově (např. Trubadúr) nebo v Paříži (např. Aida). Divák je celkem vydám takovým pokusům “napospas” (horory ze života jsme nuceni vidět v TV každý den, nemáme zapotřebí sledovat ještě operu např. dějově umístěnou do “veřejného domu”), protože si většinou několik měsíců dopředu pořizuje lístky, aniž by věděl, co na scéně uvidí – spíše si vybírá podle pěveckého obsazení opery. U některých zpěváků si naštěstí může být divák ještě jistý, že se nenechají přemluvit k účasti na operním “paskvilu”… Bohužel, sebelepší zpěvák… Číst vice »

Martin Kovar

Navazuji na názorovou výměnu pana Plachetky s paní Janáčkovou. Pod názor paní Janáčkové bych se podepsal. V kontextu této diskuze je zajímavé, jak se zástupci odlišných generací stavějí k diskutované problematice opačně, než bychom čekali. :) A za sebe dodávám, že nikdo z těch, kteří tak hlasitě volají po potírání tzv. moderních inscenací, zatím neřekl, jak by si to vlastně představoval. Kdo by měl vymezit divadlům nebo režisérům určité mantinely? Kdo rozhodne, jak široké ty mantinely budou? Vždyť i mezi zastánci “tradičních” režijních pojetí jsou tací, kteří připouštějí určitou míru aktualizace (ale jakou míru?). Jakým způsobem by toto nařízení mělo… Číst vice »

HonzaB

Nezlobte se mě, ale mám pocit, že jste tu diskuzi vůbec nečetl. Že tu nikdo nenapsal nic o mantinelech v nichž by se i třeba moderní režie měla pohybovat. Zrovna já jsem o tom psal docela hodně a srovnával jsem ty nesmysly s Rusalkou (Rusalka prostitutka, vodník drogový dealer) nebo Figarovou svatbou (blázinec)s výbornou koncepční moderní režií Jiřího Heřmana (Pád Arkuna). Samozřejmě že na první pohled se i zde může ta aktualizace zdát poněkud rušivá (původní děj ve 12. století versus vojáci střílející ze samopalů, kontejner místo chrámu pohanského boha). Ale ta režie měla jasnou koncepci a myšlenku a to… Číst vice »

Martin Kovar

“určité mantinely by zde být měly. A najít je se prostě dá.”

Ale znovu se ptám jak? Buďte prosím konkrétní. Kdo a jak to má určit? A jak a kdo k tomu má režiséry donutit?

HonzaB

Nevím zda píšu tak nesrozumitelně… Mantinely by měly být vymezeny minimálně libretem hudby (u něho na rozdíl od hudby nikdo nemůže říct, že jej lze vnímat subjektivně). Prostě pokud dle libreta Salome má tančit Herodovi, má zde být tanec a ne scéna o zneužívání…. Protože tohle nikde v libretu není a je to čirá spekulace (a radikální zásah do původního díla). Stejně tak vodník je dle libreta vodník a ne drogový dealer… Je to pohádka a ne krimi ze současnosti. Nechápu, že aspoň na tomto se neshodneme. Jsem /zastáncem (nejen pokud jde o operní režii) tzv. zlaté střední cesty. Ta… Číst vice »

Martin Kovar

Asi si opravdu nerozumíme. :) To je jasné, že v Rusalce je v libretu Vodník a ne drogový dealer (mně se přeměna vodníka v dealera také nelíbí, to jen aby bylo jasno). Ale vy záměrně volíte extrémní příklad. Je třeba vzít v úvahu, že mezi naprosto tradičně pojatým vodníkem a vodníkem změněným v drogového dealera je celá řada mezistupňů. A o ty jde především. Takže konkrétně: Jak by měl takový vodník vlastně vypadat (nikdo z nás skutečného vodníka nikdy zřejmě neviděl)? Jaký by měl mít kostým, aby zůstal v “mantinelech libreta”? Podle odpůrců “moderních” režií by zřejmě měl vodník vypadat… Číst vice »

Johanka

Myslím, že to v oblastních divadlech udělá divák sám.

Martin Kovar

Ano, souhlasím. To je totiž jediný možný způsob, jak toho docílit. Nezájem diváků, žádné nařizování shora. Ale zdá se, že tak výrazný nezájem se zatím nekoná, protože extravagantní inscenace rostou jak houby po dešti. Nicméně je dost možné, že je to jen dočasná módní záležitost, která časem pomine. Rozhodně bych tomu nechal volný průběh.

jamka

Problém je v tom, že divák je v istom zmysle rukojemníkom divadla a režiséra. Predsa, keď spieva Fogašová Salome, tak tam do tej opery pôjdem, i keď tam budem sedieť so zažmúremými očami… Problém je jednoducho v tom, že niektorí režiséri nemajú úctu k materiálu s ktorým pracujú. V opojení úplnej tvorčej slobody zneužívajú skladateľa, hudobníkov i spevákov diktátorským spôsobom: A tak nezbývá, než respektovat tuto nezbytnou uměleckou podřízenost. Přiznávám, že je mi vás operních herců občas doslova líto, když vidím, jak vás režisér nutí do akcí, které vám patrně někdy jdou proti srsti …. píše vyššie pani Oľga Janáčková.… Číst vice »

jamka

Ja si myslím, že isté mantinaly tu sú a dosť presné. Čím extravagantnejšia a oplzlejšia réžia, tým má väčšiu šancu na úspech. Robí to divadlo zaujímavejším a intendanti opier to potrebujú. Sloboda tvorby pre slušných režisérov je úplne obmedzená. Ako píše pán Tomáš Šimerda: V tomto názoru mne utvrzuje například i výrok Davida Radoka, tedy režiséra, o jehož kvalitách asi není třeba diskutovat, který v jednom rozhovoru přiznal, že v Německu neuspěl, protože pro Němce je málo extravagantní.

isi

Viděla jsem poměrně dost představení v Německu osobně ,některá na internetu a mohu jen potvrdit tento názor .Celý tento problém vlastně vznikl v momentě ,kdy specielně německé scény začaly vytvářet scenicky a režijně představení plná nevkusu ,oplzlosti ,vulgarnosti a militantnosti.Nejhorší MACBETH v Mnichově.Provedení NEVĚSTY MESSINSKÉ z Magdeburgu jsem na štěstí poslouchala jen v radiu.Foto z představené mne opět zděsilo, zase uniformy.Jinak by se divák prostě nudil.Bohužel se to začalo plížit po celé Evropě.Škoda vynaložených peněz na inscenace takto pojatých.Velice lituji zpěváky ,kteří se většinou z obavy ztráty práce ,musím tohoto šílenství účastnit.Kdo to zastaví????

Olga Janackova

Pane Kováři, ten Voltairův výrok je přesně to pravé. Dokonce ani nesmí jít o zápas moderní a tradiční režie, ale pouze o prostý boj za svobodu uměleckého projevu. Dobrý, kvalitní režisér představí interpretované dílo v té nejlepší divadelní verzi, které je se svými spolupracovníky schopen. A protože každý člověk má své vlastní individuální rysy, také každá inscenace bude jiná. Někdy se drobnou či podstatnou proměnou “běžných” vyjadřovacích prostředků podaří operu novou inscenací “znovuobjevit” – takových případů by se dalo vyjmenovat mnoho, ale zůstaňme v obecné rovině. Neodmyslitelnou součástí každého jednotlivého představení (které vidíme v divadle tady a teď) je divák,… Číst vice »

HonzaB

Pokud to paní Janáčková opravdu myslíte vážně, že tím nejdůležitějším je svoboda uměleckého projev, tak ta diskuze trošku ztrácí smysl. Myslím, že je tady řada z nás, co nezatracujeme moderní pojetí “un block”, ale pouze říkáme, že tu jsou určité mantinely. A třeba příklad s tou Salome, kdy režisér postavil inscenaci na něčem, co zde prostě není, je jasným příkladem, kde by ty mantinely měly být! Škoda, že vy a někteří další nedokážete udělat “jeden krok stranou” a taky uznat, že některé režie by prostě být neměly, zvláště, když je to financované z peněž běžných daňových poplatníků. Taky by se… Číst vice »

Lulu

Konečnou podobu opery nedělají kritici a zpěváci, ale intendanti a pseudorejžové, kteří nestojí o naše názory. Vox populi v opeře nejsou křováci z ulice ani fotbaloví fanoušci, kteří jsou ochotni pro svoji věc i rozbíjet výlohy a dělat binec. A toho právě využívají tito vychytralci , kteří si z toho udělali dojnou krávu aniž by se ohlíželi napravo nalevo.První by se měli vzepřít zpěváci, ale ty to neudělají, protože jejich chlebodárci jsou právě tito zaprodanci umění.Takže je to začarovaný kruh a cesty ven prakticky není.

magda

Vážený Lulu, vaše slova lze tesat do kamene. . .Že byste byl také z oboru?

Tibor Hajek

Všechny komentáře k operní režii jsou zajímavé. Z každého si lze něco vzít. Já zastávám jenom obyčejný názor: Líbí – nelíbí. Občas mě přesvědčí netradiční, moderní pojetí. Občas mě zklame klasická inscenace.

Olga Janackova

Bravo, pane Hájku, to je slovo do pranice!
Moc Vás zdravím
O.J.

hanka

Myslím, že podobně to beru taky.

Josef Herman

Přesně tak, jsem na tom úplně stejně.

Lulu

HonzaB to právě vystihl nejlépe, jde o zdravý kompromis kde jsou zachovány původní záměry skladatele a libretisty a nejdou proti smyslu díla. I já jsem pro nové ztvárnění, ale s použitím limitů, které jsou nutné. Kde jsou ty limity? To tkví právě v genialitě a talentu režiséra, který musí tuto křehkou hranici rozpoznat a použít výrazové prostředky, které hudební a textovou předlohu umocní. Jestliže se v nové Salome ve Státní opeře prochází nahý černoch (a ještě je to podvrh, protože je to přelakovaný běloch)tak je to podbízení se určité skupině diváků, kteří tomu naletí a ještě to doporučí svým kamarádům… Číst vice »

marik

Říkám si, jestli tyto diskuse padnou na úrodnou půdu, jestli ti, kteří o realizacích režijních záměrů rozhodují, toto čtou a třeba si uvědomějí jaká sv.ns.va divákům předládají. A nejhorší je, že si divák vlasně nemůže vybrat, na jaké jevištní stvárnění jde ……. pak jsou divadla zdánlivě plná, ale pocity diváků po shlédnutí takové nechutné moderny jsou dvojí: začátečník je odrazen a “pokročilý” jen žasne, co to zase režijně bylo. A výsledek je, že “moderní” režisér je spokojený s nař. dvěma reprízami a pokračuje ve svých “experimentech” dál ………… A opět opakuji, zda provozovatele divadel zajímá návštěvnost podle úspěšnosti inscenace …….… Číst vice »

marik

A moje opravdu poslední úvaha:
Nechci být špatným prorokem, ale při současném trendu „moderní“ režie dojde k tomu, že „začátečníci“ budou odrazeni a skalní vytrvalci a milovníci oper se budou bát jít na další novou inscenaci – co za „krásu“ jim režisér nabídne. Tak klesne návštěvnost, možná i dotace a divadla půjdou do..pryč. A TO VŠE KVŮLI NĚKOLIKA POMATENÝM REŽISÉRŮM, KTEŘÍ SE REALIZUJÍ BEZ OHLEDU NA POTŘEBY KULTURY A DIVÁKŮ……… věřím, že se v této prognóze mýlím.

Lulu

Představa některých současných režisérů je více než svérázná a heslem dne se stalo: Za každou cenu jinak. Profesor Pujman, zakladatel moderní české operní režie, zdůrazňoval, že její podstatou je v první řadě dokonalá znalost díla, prostředí a historické doby, do níž je autorem situováno. A to by měl divák poznat – byť je mu to sdělováno moderním způsobem: výtvarným i hereckým. Musí ale vycházet z hudby. Z hlediska uměleckého je zapotřebí zachovat genius loci a genius temporum, tedy atmosféru místa a času. Nejsem pro to, aby se opera dělala jako před sto lety, ale je třeba ctít záměr autora. Je… Číst vice »

burdal1

Všem milovníkům těch skutečně originálních moderních režií rozhodně nedoporučuji Jeníčka a Mařenku v SOP. Je to tak trapně konzervativní, že tam ani rodiče Jeníčka s Mařenkou sexuálně nezneužívají. A ježibaba nemá ani obří latexový penis. Nuda.

Lulu

No to mě mrzí, chystal jsem se na to a co Rudá Marie v sekerárně na Pankráci, to by mohlo být vzrůšo??Libreto Lábuse a Kaisera slibují že by to mohla být pěkná taškařice!!

robert

Lulu já si myslím že na Rudou Marii by jste určite jít měl. Řekl bych že se tam doslova najdete, a dokonce by jste jako libretista trumfnul i Kaisera s Lábusem. Třeba tento citát z Vaší diskuze by tam patrně docela solidně zapadnul: Lulu dne 14.4.2015 v 00:51 Marně hledám slušná slova, abych vyjádřil opovržení a nesouhlas s počiny novodobých operních pseudorežisérů. Jedno je jisté,tyto paskvily jsou logickým výrazem morálně pokleslého Západu, popřením tradic a klasických hodnot.Smutné je, že na těchto svatokrádežích se podílí i diváci, kteří tomu tleskají, místo aby tyto neznabohy vymrskali z chrámu hudby.Včera jsem sledoval z… Číst vice »

Lulu

Vy si také zajisté myslíte že je v operní režii vše dovoleno? Já mám stěstí, že jsem více zainteresován na čistou hudbu kde takovéhle paskvily nejsou možné a kde dirigent a hráči musí ctít partituru. Takže se raději tomuhle zvěrstvu vyhnu. Pan Herman ani vy jste asi nepochopili co je jít proti duchu díla a mluvíte o vašem osobním estetickém prožitku na který máte nárok. Tak si to užijte. Nic proti gustu. Na porno a jiné zvrácenosti nemusím chodit do opery.A o společenských výdobytcích po 25ti letech po revoluci bych raději pomlčel.Srdečně zdravím.

Josef Herman

Víte, kdo chce, pochopí, kdo nechce, marně ho převědčovat. Není “duch díla”, je jen konkrétní přesvědčení o tom, jak by se mělo dílo hrát, individuální, tedy estetické. nikoli dané objektivními normami. Když hodně zjednoduším, co jsem vyložil a vy to ignorujete. Není to mé přesvědčení, je to obecná teorie umění, uznávaná, stará skoro století. Jakou estetiku vyznávám já vyložil v odpoévědi panu Plachetkovi, jste se vým podezřením vedle. Zvrácenosti, zvrácené umění – Hitler a Stalin to taky tak nazývali, v putinovském Rusku byste byl z tohoto ohledu spokojený, protože začala fungovat estetická cenzura a v Novosibisrsku pro zvrácené pojetí operní… Číst vice »

Lulu

Odpovídáte na sdělení které patřilo někomu jinému, ale budiž. Ten pán nemá evidentně argumenty tak používá klacek a provokuje.Duch díla není estetická norma ale představa kterou vetknul do díla tvůrce a to je úcta k autorovi.Nevím jak byste se tvářil kdybyste napsal se svým libretistou operu kde vystupují křehké éterické bytosti a řeší zde ty nejjemnější nuance mezilidských vztahů a režisér vám vaši představu změnil a místo toho dosadil bordel, kurvy a drogové dealery.Novodobá Rusalka z Bruselu je asi ten nejbrutálnější příklad, ale doložím vám jich celou řadu dalších neméně brutálních.To je ta moje zmíněná negace, kterou jste nepochopil. Z… Číst vice »

Josef Herman

Odpovídám na to, co jste napsal mě. Stále jste nepochopil, že neřeším kdo si co myslí o té které Rusalce, ale poukazuji na to, že se nedají vymezit mantinely režisérům (jakýmkoli umělcům), co smějí a co ne – pokud dodrží platné zákony.
Rozruch kolem mého článku je kvůli nepochopení podstaty věci.
I já zdravím.

Martin Kovar

To je ale pořád dokola. Pokud si opravdu myslíte, že v operní režii nemá být vše povoleno, navrhnětě, jak KONKRÉTNĚ by se to mělo provést. Nějakým zákonem? A režiséry budeme za jeho porušení zavírat?

Josef Herman

Této diskusi nyní výrazně chybí identita diskutérů – já vím, že anonymní diskuse má své výhody, ale tak zásadní soudy, co tu padají, bez podpory konkrétním diskutérem, mají pramalou hodnotu. Nechcete alespoň vy odvážnější vystoupit z anonymity?

Lulu

Vidím, že začínáte být nervózní kdo vám leze do zelí.Nebojte, hudební kritik nejsem, a jsem tomu rád. Mám sice VŠ vzdělání velmi příbuzného oboru a moje diplomka byla o psychologii vnímání hudby. Jinak jsem se živil celý život hudbou jako zpěvák a houslista, nejsem žádná Lulu od škopku a myslím, že stanoviska hudebníků z „procesu“ mají větší výpovědní hodnotu než soudy profi kritiků. Jsem rád, že jste nám i vysvětlil, že tento novátorský způsob režie je nezbytný marketingový nástroj.Ve svých ódách co všechno se po 25 letech na poli umění stalo zapomínáte na jeden fakt, který odlišuje porevoluční dobu od… Číst vice »

Josef Herman

No že bych se obával, že mi polezete do zelí, to mi, promiňte, fakt nenapadlo! Zamyslím se a zkusím se zachvět… Ani netrpím Vaší namyšleností a neomylností. Myslím, že jste o sobě v diskusi řekl vše, takže už co po jménu… Divadelní noviny se prodávají, to heslo je tam kvůli tomu, aby někdo za noviny neplatil a jiný je nedostal zdarma. Takže vám ho neprozradím, to snad chápete. Volné jsou všechny příspěvky po nějaké době, dočkáte se. Poslední ponaučení, i když při vaší sebejistotě praktického hudebníka, který je nad všechny kritiky a teoretiky a intendanty a režiséry a vůbec všechny… Číst vice »

Lulu

Tak když neexistuje obecná pravda o tom, jaké má být operní divadlo, tak proč se nám ten svůj názor snažíte vnutit.Svým nemístným požadavkem o identitě diskutérů jste odhalil svoji nadřazenost a neomylnost,ačkoli ji dáváte za vinu mě.Jelikož nejsem ten za koho mě máte,nebudu na tyto invektivy mimo téma diskuse dále reagovat.

Josef Herman

Poslyšte, všechno jsem srozumitelně vysvětlil, i to, že žádný názor nevnucuju, jen vysvětluju podstatu těch věcí z hlediska obecné teorie umění, což není názor můj, vznikl o třicet let dřív, než jsem se narodil. Nemám k tomu co dalšího říct, napsal jsem to v těch deseti bodech, které jste buď nečetl, nebo nepochopil, nebo odmítáte pochopit. Víc už se nedá. Mějte se hezky.

marik

Pane Hermane, Vaše poslední vyjádření, že anonymita dává pramalou hodnotu příspěvku do diskuse se mi nelíbí: 1/ jestli názor vyjádří “paní od škopku” nebo “profesor konzervatoře” je úplně jedno, je to jejch názor, o kterém lze diskutovat. 2/ jestli voláte po dotajnění, ptám se proč – diskuse je o operní režii a ne o “váze – odbornosti” autora příspěvku 3/ připadá mi, že když docházejí argumenty, přichází “klacek”, aby za každou cenu vytloukl z ostatních diskutujících jejich názory 4/ do diskuse jsem přispěl dříve svými názory – co Vám řekne, když odtajním identitu? 5/ nechal jsem se ještě jednou Vámi… Číst vice »

Josef Herman

Pane Maříku, měl jsem na mysli různé koryfeje, kteří se tu za nicky skrývají a jsou stateční anonymně, když by jako profesionálové měli diskutovat přímo.
Vážím si Vašeho názoru víc, než právě těch profi utajených. Nechci Vás provokovat, mám rád lidi, co si stojí za svým. Jen myslím si nerozumíme ve vztahu “teorie” a “estetiky”, ale to nevadí. Svým “odtajněním” jste dal svým názorům, alespoň pro mě, podstatnou hloubku. Děkuji!
V úctě

Josef Herman

Myslím, že všechno potřebné, co jsem mohl, jsem tu napsal, proto se z další debaty omlouvám – začíná pracovní týden a musím se věnovat povinnostem. Všem díky za diskusi, jen ne těm, kteří si pomáhají dehonestací režisérů, teoretiků, kritiků – to je prostě hloupé, nízké, bohužel debaty na OperaPlus invektivami obvykle končí. Také příspěvek k etice v operním divadle
Mějte se všichni pěkně a přeji hodně úžasných operních zážitků.

Lulu

Pane Hermane, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.Chtěl jsem poprosit Boha za odpuštění a odříkat si před spaním vaše desatero místo Otče náš, ale zadrh jsem se už u bodu 2. a 3., kde stojí, že na uměleckou hodnotu nemá vliv představa či úmysl autora, proto je na něm dílo nezávislé a že nikoli inscenace slouží dílu skladatele, ale dílo skladatele je jedním z „materiálů“ (vstupů) divadelní inscenace.Takže jestli správně chápu taková vata ve stylu “břitva pumpa”, tonika, dominanta (někdy i subdominanta) asi jako u současných muzikálů,kde je hudba výborným křovím pro hluchoněmé.A v dalších bodech… Číst vice »

ronniev

Pane Hermane, protože jsem se na té “dehonestaci” taky podílela, i přes veškerou svou snahu k tomu nedospět, dovolím si ještě jedno shrnutí i já. Myslím, že vy, stejně jako jiní kritici, mnozí režiséři i další lidé od divadla zapomínáte, že divadlo a divák má stejný základ, a to nejen jazykový. Divadlo bez diváků je soukromá intelektuální hříčka, ale s divadlem, jak ho známe, nemá nic společného. Tak ostatně taky vzniklo, pokud vím. Úloha výchovná byla jen vedlejší, souběžná linie. Bohužel někteří lidé od divadla dospěli časem k přesvědčení, že je to úloha hlavní a oni že jsou ti, kdo… Číst vice »

Lulu

Ejhle, císař pán je nahý !!!!!

Sarah

Dobrý večer, chtělo to více času tady projít všechny názory. Velmi si vážím p. Plachetky a jeho názorů. Jsem taky pouhý návštěvník divadla, ale zase jsem již viděla představení mnoha divadel v České republice, na Slovensku a v posledních letech osobně i více divadel v Evropě i v Americe. Chci říct, že divák není hloupý a myslím, že ředitelé divadel si to ani nemyslí. Divákovi je třeba se podbízet…, jinak by divadla zela prázdnotou, ale je opravdu třeba najít tu křehkou rovnováhu, která ještě není opravdu bizarní napodobeninou umění a kdy jde o něco inovativního a přijatelného pro diváka. Ve… Číst vice »

Lulu

Pane Hermane, to co jste odpověděl právě panu Šimerdovi je sice mezi váma dvěma, ale zobrazí se to ve veřejné diskusi, a proto bych odcitoval váš odstavec 3., ve kterém jasně dáváte najevo svoji nadřazenost a pohrdání těmi, kteří netančí valčík s vámi:”promiň, že jsem tě do té pseudo argumentace začlenil, to víš, v těch argumentech, co tu padaly, a invektiv, které používali ti, co něco nemohli pochopit, tak holt se to musí zlomit silou a nejlépe je toho posla špatných zpráv zlikvidovat.” K tomu asi není nic dodat a čtenáři si udělají úsudek sami o vašich metodách klacku, když… Číst vice »

Hartigovna

Podobná diskuze proběhla v operním kruhu na linked-in…Probíhá mezinárodní diskurz, jelikož se jedná o mezinárodně cítěný problém. Když se před cca 100 lety začaly objevovat jevištní díla, jejichž premiéry způsobovaly bouřlivé – až skandální reakce publika i tisku (za všechny Stravinského Svěcení jara v choreografii V.Nižinského, Bergův Vojcek aj.), byla situace jiná. Šlo totiž o zbrusu novou tvorbu – libreto, hudba, výtvarno – vše nové a tudíž nový umělecký výrok. Nyní je situace odlišná. Trendem posledních let je uvádět “divácky prověřené tituly” (tj. básníků a hudebních skladatelů předešlých staletí) ale v onom diskutovaném mnohdy šokujícím “autorském” režisérském pojetí a nikoliv… Číst vice »

Lulu

Bravo, doufám že si to přečte i ten posel špatných zpráv pan Herman, který by vás asi za vaše slova pokáral, neboť teorie umění, kterou on vymyslel je založená na opačném názoru.Ty jeho “vědecké teorie”, které s neomylnou razancí prosazuje mi připomínají citát z Černých baronů Švandrlíka, kdy kpt. Ořech Kefalínovi pravil: “O tom, co je krásné, rozhodujeme my, strana….”

Josef Herman

Poslyštu, nicku Lulu, vašim vývodům se lze jen smát, protože neumíte číst text, resp. ho pochopit. Taková hloupost, jako že autor nemá vliv na své dílo, tvrdíte pobaveně – nemůže ho mít poté, co je dílo jakkoli zveřejněno, jak byste se dočetl, kdybyste dočetl a pokusil se pochopit, a dokázal pochopit. Připomínáte středověké hvězdáře, kteří odmítali tezi, že Země je koule argumentem, že protinožci by z ní spadli – to dá přece rozum, ne? Poslední shrnutí: 1. Já žádnou teorii nevymyslel, při průměrném vzdělání byste věděl, co je strukturalismus a nikdy byste takovou hloupost nemohl vyslovit – jo to bych… Číst vice »

Lulu

Pane Hermane, už jsem se na rozdíl od vás vyčerpal v argumentech, které patří do kategorie slušného chování. Některá vaše tvrzení jako např. že hudba je služkou a že nikoli inscenace slouží dílu skladatele, ale dílo skladatele je jedním z „materiálů“ (vstupů) divadelní inscenace ukazují, kdo je tady větší hlupák. Vůbec jste nepochopil o co tady divákům jde, zato oni vědí o co jde vám. Hudba je zásadní a určující elementární primární složkou veškerého konání. Pro vás je asi živnou půdou skandál a kontroverzní diskuse u takových inscenačních paskvilů, které jsou někdy na hranici trestného činu. Vůbec nejde o nějakou… Číst vice »

marik

Pro Hartigovnu: Skvěle napsáno, po delší době skutečně zvonící komentář, DÍKY, držím palce, aby tyto Vaše názory padly na úrodnou půdu.
Totéž platí pro Lulu, velmi výstižné! Jen mne napadá, zda ta strana je velká nebo malá …… doplňte si sami.