Jevištní dílo Vítězslava Nováka

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

V atmosféře napětí, které zavládlo mezi Novákem a Ostrčilem při zkoušení Lucerny, není divu, že premiéru Dědova odkazu zadal Novák Františku Neumannovi do Brna. (Na okraj dodejme, že Novákova zatrpklost dosáhla v té době takové míry, že odmítl státní cenu, jež mu měla být udělena v roce 1925.)

František Neumann zadaný úkol přijal a spolu s režisérem Otou Zítkem operu uvedli v premiéře 16. ledna 1926. Téhož roku v prosinci byla poprvé hrána v Praze pod taktovkou Otakara Ostrčila v režii Josefa Munclingra. I když řada kritiků poukázala na pozitiva Novákovy partitury a inscenace dosáhla na tu dobu velmi dobrého počtu jedenadvaceti repríz, Novákovy pocity nezměnila.

Více radosti zažil autor v Ostravě. Jaroslav Vogel Dědův odkaz uvedl v předvečer Štědrého dne roku 1927. Režie se ujal ředitel divadla Miloš Nový, někdejší hvězda Budilova plzeňského souboru a později jeden z protagonistů Kvapilovy éry v Národním. Novák byl s představením velmi spokojen a Voglovi písemně za ně velmi srdečně poděkoval. V roce 1941 byl uveden Dědův odkaz v Plzni.

Na základě kritických připomínek Novák dílo přepracoval a v nové podobě jej Národní divadlo uvedlo v roce 1943. Operu dirigoval František Škvor, režíroval Josef Munclingr ve scéně Jaroslava Nováka. Ústřední roli Jana vytvořil Beno Blachut. I když někteří, jako například Alois Hába, přivítali změny ve struktuře díla velmi pozitivně, celkový dojem, jimž dílo zapůsobilo, byl nadále dosti rozpačitý. Představení se hrálo celkem sedmnáctkrát, poslední bylo 20. června 1944. Po prázdninách byla činnost českých divadel okupačními úřady zakázána, a tak tato repríza byla s velkou pravděpodobností posledním uvedením Dědova odkazu na jevišti.
Signorina Gioventù a Nikotina
Ukázalo se, že Novákovo rozhodnutí nekomponovat další operní díla je konečné. Nicméně s jevištěm se skladatel nerozloučil. V následujících letech napsal dvě díla, v nichž mohl naplno dát průchod svému symfonickému cítění, a přesto je komponovat s ohledem na možné divadelní uvedení. Nazval je baletními pantomimami. Obě, komplexněji pojatá Signorina Gioventù i lehčeji laděná Nikotina obsahují silný osobnostní prvek. V obou je zřejmé stárnutí, nostalgie po mládí a spolu s tím i moudrost životní zkušenosti.

Námět mu poskytl Svatopluk Čech dvěma svými povídkami, podle nichž sám skladatel vytvořil dějovou osnovu. V odlehčené Nikotině starému fráterovi vyskočí z jeho tabatěrky krásná mladá dívka Nikotina a on prožije krásný sen. V mnohem vážnější Signorině Gioventù se chudý advokátní písař kvůli horečce omluví svému šéfovi a odejde z úřadu domů. Na ulici panuje karneval, který jej vtáhne do svého středu. Zjeví se má nádherná Signorina Gioventù (Slečna Mládí) a on s ní v kostýmu boha Hélia prožije karnevalovou noc. Ráno najdou písaře mrtvého na ulici.

U příležitosti uvedení Signoriny Gioventù v Brně v roce 1937 zveřejnil dirigent a dramaturg Antonín Balatka v brněnském Divadelním listě článek, z něhož vyjímáme: „Signorina Gioventù je jedním z posledních děl tohoto jeho (Novákova) vývojového období. Pantomima je Novákovi dalším a vyšším stupněm vývoje dramatické hudby. Ve svých operách přihlíží Novák až úzkostlivě ke srozumitelnosti zpěvu a slova, avšak ve čtvrtém jeho dramatickém díle (Dědův odkaz) vede ho jeho touha po symfonické polyfonii k obsáhlým orchestrálním intermezzům. A tu hledá Novák možnost dramatického projevu, kde ho ohled na vokální hlas nespoutává bohaté prostředky orchestrální. Tuto novou možnost nalézá Novák v oboru, považovaném dřív za útvar lehčího rázu – v pantomimě… Polyfonie a polytonalita Novákových orchestrálních děl stupňuje se v Signorině Gioventù k nebývalé rafinovanosti, jež ovšem není sama sobě účelem, nýbrž dává se cele do služeb dramatu – je stejně projevem rozpustilého davu jako vnitřní bolest chorobného písaře, vrcholu pak dosahuje při konečném běsnění horečného snu. Vedle vlastního děje, vyjádřeného pantomimou, vábily Nováka ovšem i rytmy taneční, kterými se zaobíral už dříve, v souvislosti se studiem lidové hudby…“

Nikotinu a Signorinu Gioventù poprvé uvedl na scéně Národního divadla v lednu 1930 Otakar Ostrčil v choreografii Jaroslava Hladíka. Nikotinu tančila Helena Štěpánková, Signorinu Gioventù Zdenka Zabylová. Představení bylo přijato pozitivně. Vítězslav Novák dokonce, přes napjaté vztahy, které v té době mezi ním a Ostrčilem panovaly, šéfovi opery za inscenaci písemně poděkoval.

O necelé dva roky později se oba balety objevily na brněnském jevišti. Nikotina v choreografii Máši Cvejičové a Signorinu převedl do jevištní podoby Ivo Váňa Psota. Dirigenty byli Břetislav Bakala a Zdeněk Chalabala. Psota se k titulu vrátil po svém návratu ze zahraničí v roce 1937. Inscenace, která byla uvedena ve společném večeru se Zvíkovským raráškem, se setkala s velkým ohlasem a dočkala se Novákovy velké pochvaly. Titulní roli tančila Mimi Mitýsková, dirigentem byl tehdy začínající žák Leoše Janáčka a Zdeňka Chalabaly, Vilém Tauský, který posléze byl nucen vzhledem ke svému rasovému původu emigrovat a velmi dobře se uplatnil v Anglii jako dirigent a zejména jako významný pedagog na prestižní londýnské Guildhall School of Drama and Music.

V Praze se ocitly oba balety znovu na repertoáru v roce 1937, v době, kdy vedle oficiálně protěžované šéfky souboru, reprezentantky klasického baletu Jelizavety Nikolské, budil svými odvážnými choreografiemi pozornost avantgardní choreograf Osvobozeného divadla Joe Jenčík. Nikolská odvedla tradiční představení Nikotiny, v níž sama tančila titulní roli, jednoznačnou pozornost ovšem vzbudilo moderní pojetí, které Signorině Gioventù vtiskl Jenčík.

Po válce se Nikotina hrála v Národním v roce 1948, kam přešla z repertoáru Velké opery 5. května v choreografii Niny Jirsíkové. Signorinu Gioventù uvedl v roce 1970 Jiří Němeček. Hrála se tehdy v jednom večeru s Bartókovým Podivuhodným mandarinem a v titulní roli se představily Mirka Pešíková a Aneta Voleská.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments