Jiří Suchý, skladatel, který složil sám sebe

Dožije-li se člověk svých osmdesátých pátých narozenin, je co oslavovat, a to i v případě, když slaví nepříliš rád, jak ve svém dejvickém divadélku Semafor tvrdil ještě včera pan Jiří Suchý. Nicméně uspořádal o posledním zářijovém a zároveň také prvním říjnovém víkendu tři (vlastně spíš čtyři) představení Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“, při nichž v první půli večera uvedl nový dokumentární film o sobě pod názvem Moje souboje a boje.

Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi...“ - Jiří Suchý - Divadlo Semafor Praha 2016 (foto Dušan Dostál)
Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“ – Jiří Suchý – Divadlo Semafor Praha 2016 (foto Dušan Dostál)

Po přestávce pobavil a potěšil diváky koláží ze současné divadelní produkce spolu se svou neoddělitelnou kolegyní Jitkou Molavcovou a s tradičně pánským orchestrem, který oživila, jak bylo vždy v Semaforu zvykem, svižná děvčata, která svůj zpěv doplnila hrou na dechové nástroje – pozoun, saxofony i klarinet. Na saxofon si ovšem o něco později zahrálo taky čtvrté svižné děvče, jevištní partnerka Jiřího Suchého Jitka Molavcová.

Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi...“ - Jitka Molavcová, Jiří Suchý - Divadlo Semafor Praha 2016 (foto Dušan Dostál)
Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“ – Jitka Molavcová, Jiří Suchý – Divadlo Semafor Praha 2016 (foto Dušan Dostál)

Režisér filmu Moje souboje a boje Jiří Vondrák měl pro svůj dokument o Jiřím Suchém hodně materiálu, dalo by se říci, že až příliš hodně. Pokusil se dramaturgicky sevřít svůj snímek dvěma základními tématy – sledováním mnohačetných (nejméně šesti) existenčních propadů divadla Semafor, při nichž znovu a znovu přicházelo o místo svého působení a posléze je zase nalézalo, a úvahami Jiřího Suchého nad bytím a nebytím podle jeho zatím nevydané knihy Klaun hovoří s Bohem. V tom chronologickém tématu se Jiří Vondrák držel ukázek ze Suchého semaforské hry Největší tragédie v Čechách a nechával Zuzanu Maxa snad až příliš dlouze a monotónně předčítat z dobového tisku ohlasy na produkci Semaforu. Možná, že kdyby místo těchto přímých citací zařadil víc ukázek ze zlaté éry Semaforu v šedesátých letech, byl by profil divadélka mnohem plastičtější. Zajímavé úvahy Jiřího Suchého se odehrávaly stále na témže místě, u téhož stolu, a dokonce i v téže košili. Zkrátka, podle mého ryze osobního názoru chybí filmu vědomá dramaturgická stavba a pestřejší výrazové prostředky.

Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi...“ - Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)
Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“ – Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)

Režisér filmu Jiří Vondrák svého času oslovil manžele Ivanu a Petra Leidlovy, k nimž nejen neodmyslitelně patří Zámek Liteň a jeho propojení s aktivitami spojenými s pěvkyní Jarmilou Novotnou, ale také jejich náklonnost k panu Suchému, nebyl oslyšen a získal od nich na natočení filmu finanční prostředky. Vondrákova doslova širokorozchodná činnost – na sto třicet dokumentárních filmů, devět knih, čtyři divadelní hry, pět autorských CD, propojení s mnoha uměleckými aktivitami zdaleka nejen brněnskými, zásluhy o propagaci díla Bulata Okudžavy, o němž vydal před dvěma lety knihu Bulat Okudžava, aneb, Od Nohavici k Provázku, mimo jiné úspěch jeho dokumentu Jarek a Amadeus o Nohavicových překladech libret k Mozartovým operám, vazba na Divadlo Husa na provázku, jeho vlastní písničkářská praxe a další a další – mu poskytly právo k tomu, aby se filmu o Jiřím Suchém ujal. Škoda jen, že nenašel toho pravého člověka, který by měl dostatečný nadhled nad tím značně rozsáhlým materiálem, který měl k dispozici. Leč po bitvě je každý generálem.

Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi...“ - Jiří Suchý - Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)
Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“ – Jiří Suchý – Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)

Druhá půlka narozeninového programu v divadle Semafor poskytla to, co film postrádal. Byla bezprostřední, živá, zábavná, pestrá, autentická. Pan Jiří Suchý, skladatel, který minulé pondělí v Klatovech podle svých vlastních slov „složil sám sebe“, povídal, zpíval, žertoval, kontaktoval své diváky a předvedl jim ukázky z toho, co k němu patří. Jitka Molavcová prokázala na Suchého překladech písní Kurta Weilla své šansoniérské dovednosti, laskavost a kumšt toho večera vyvolaly příjemný pocit lidské sounáležitosti. Hezky oslavil pan Jiří Suchý svůj vstup do „středního věku“.

Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi...“ - Jiří Suchý - Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)
Pocta Jiřímu Suchému aneb „Znám ještě starší lidi…“ – Jiří Suchý – Divadlo Semafor Praha 2016 (foto © Petr Sankot)

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na