Karl-Heinz Steffens: Momentálně jsem šťastný člověk!

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Německý dirigent a klarinetista Karl-Heinz Steffens byl v roce 2019 jmenován hudebním ředitelem Státní opery Praha. Už jen dny nás dělí od okamžiku, kdy první návštěvníci a prostřednictvím kamer i televizní diváci vstoupí do čerstvě zrekonstruované divadelní budovy, pan dirigent udá taktovkou první dobu a do divadla v podobě, v jaké ho ještě nikdo z nás neviděl, se po letech vrátí hudba. Karl-Heinz Steffens mne vlídně a srdečně přijal ve své dočasné kanceláři v provozní budově s výhledem na Zlatou kapličku a netajil se nadšením, se kterým se už brzy přesune do historické budovy v sevření severojižní magistrály. Neubránili jsme se ani hořkému tónu, kdy jsme si oba zoufali nad nešťastným urbanistickým řešením, které Karl-Heinz Steffens označuje za nejhorší možnou formu ponížení divadelní budovy. Ale do následujících řádků tento tón raději nepromítejme. Naše setkání plynulo vlídně a vyznačovalo se krásnou nadějí na novou éru operního života v našem hlavním městě.
Karl-Heinz Steffens (foto Klaus Rudolph)

Než jsme se stačili domluvit, v jakém jazyce náš rozhovor povedeme, začal mi maestro sdělovat, jak je na tom s češtinou…
Je mi 58 let a myslím, že se mi asi nepodaří naučit se česky tak, jak bych rád a jak bych na této své misi potřeboval. I přesto, že zde teď budu pobývat pravidelně…

Přátelé z divadla mi s radostí sdělují, že práci v pražské Státní opeře berete naprosto vážně, jako dlouhodobý a cílený úkol. Tedy ne jako – a promiňte mi ten výraz – další položku v životopise…
To jistě ne, pobavil jste mne… Tohle není jen práce. Moje biografie je bohatá, stihl jsem toho za svůj život opravdu hodně. Hrál jsem na první klarinetové židli, dirigoval jsem význačná tělesa a na význačných místech. A za pár let mi bude šedesát. Opravdu nepotřebuji pracovat na svém curriculu vitae. Bylo by fantastické, kdybych si – až třeba budu za pár let odcházet – mohl říct, že se mi podařilo „něco“ vykonat. Pro kvalitu hudby, pro skvělá představení. Že jsem přispěl ke zhodnocení místa, na kterém se teď nacházím.

A možná odstartovat i novou kapitolu jeho historie?
Ovšem!

Do jaké míry vám byla známa historie, tradice a kořeny Státní opery jako někdejšího Nového německého divadla? A jak široce se o ní ví ve vaší zemi?
Do chvíle, kdy mne pan ředitel Burian – zhruba před rokem – oslovil, přišel s nabídkou na post hudebního ředitele Státní opery a řekl, že by ho lákala společná práce, neměl jsem o tomto divadle ani ponětí. Znal jsem pouze historickou budovu pražského Národního divadla. A ani v Německu o něm prakticky nikdo neví. Lidé znají Českou filharmonii, Rudolfinum. Vědí, že chtějí-li zažít krásnou Prodanou nevěstu, v pražském Národním divadle se nemůžou splést. Ale o budově Státní opery a jejích dějinách žádné povědomí není.

Ve vaší knihovně tu vidím obsažnou, šestisetstránkovou publikaci Tomáše Vrbky „Státní opera Praha, historie divadla v obrazech a datech“ z roku 2004. Soudím tedy, že i vy si leccos doplňujete…
Ano! Tohle je nejlepší kniha, jako si můžete představit. A zhruba měsíc už ji opravdu pilně studuji. Díky ní vím o úplných začátcích až po období, kdy vedení divadla rozhodlo o jeho rekonstrukci. A teprve z jejích stránek se dovídám, jak úžasný operní dům to byl.

V jaké části knihy se právě nacházíte?
Prošel jsem ji celou. Momentálně jedu znovu od začátku a snažím se jednotlivé etapy spojovat do souvislostí. Mimochodem, jeden slavný německý literát řekl: „Es gibt keine Zukunft ohne Herkunft.“ Bez dědictví není budoucnosti. A tak si myslím, že budoucnost můžete vystavět jedině tehdy, když přesně znáte odkaz. Odkaz svůj i odkaz díla, kterým se zabýváte. Zkrátka až tady si začínám uvědomovat, jak fantastický projekt Státní opera představuje. A na nás je, aby byl úspěšný.

Karl-Heinz Steffens (foto Susanne Diesner)

Překvapuje mne, že prakticky nikdo v Německu nezná tradici a ducha této budovy jako Nového německého divadla, kde působila řada obdivuhodných uměleckých osobností z vaší země, kde se mnohá německá díla hrála v premiéře, nebo se objevila jako v jednom z prvních divadel po svém prvním uvedení v Německu… Pražské divadlo tedy není vnímáno jako součást německých kulturních dějin?
Musím se vrátit do doby druhé světové války. Tento konflikt a nacisté jako jeho původci zničili opravdu mnoho přirozených vazeb a kontaktů z časů před válkou. Během nich bylo zcela jasné a zjevné, že tu vedle sebe existovaly česká, německá a ovšem i židovská tradice. Bez německých Židů by zcela jistě Nové německé divadlo neexistovalo. Zmíním se tu o své rodině: otec mé manželky je slavný židovský historik, usazený v Los Angeles. Je to ovšem pražský rodák a jeho rodiče byli zavražděni v Osvětimi. A on, jejich syn, přežil díky úkrytu v jednom francouzském klášteře. Říkal mi, kam ho rodiče brávali, když byl malý. Ano, do Nového německého divadla, které tehdy fungovalo jako zcela přirozený průsečík kultur. A o jejich pochopení nám jde dnes, kdy se pro tento dům snažíme hledat adekvátní budoucnost.

Narážíte na tendenci separovat jednotlivé kapitoly historie této scény, vnímat je jako na sobě nezávislé a vzájemně nepodmíněné úseky?
Přesně tak. A my se snažíme o opačné vidění. Samozřejmě, všude v historii narazíte na nacionalistické tendence; na názor, že zdi je lepší stavět nežli bourat. Myslím, že to je špatně. A že právě v umění proti tomu musíme bojovat.

Citoval jste výrok o budoucnosti a dědictví, mluvíme o propojování historických a kulturních etap. Je pro vás důležité právě na německé kořeny tohoto divadla navázat?
Především musím říct, že jsem momentálně šťastný člověk. Kdyby se mne Jan Burian zeptal: „Pane Steffensi, chcete se stát hudebním ředitelem Národního divadla?“, odpověděl bych, že ne. Jsem přesvědčen, že v jeho čele musí stát česká osobnost. A profilovat je jako scénu pro všechny perly českého repertoáru, pro hudební zlato české kultury. Pro Dvořáka, Smetanu, Janáčka a další. A Státní operu vnímám jako scénu, která má pečovat o všechno ostatní. Což je dobré pro mne osobně…

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na