Kdysi jsem si koupil pod stromeček návěs za kamion. Ptali jste se Marka Štryncla

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Dirigent, violoncellista, sbormistr a skladatel, šéf souboru Musica Florea odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus
Marek Štryncl (zdroj Musica Florea / foto M. Světlík)

Dobrý den, na Facebooku jsem viděl fotky z oslavy dvaceti pěti let Vašeho souboru. Jak jste si ji užili a jaký byl program? Nestálo by za to udělat i nějaký veřejný koncert pro vaše skalní fanoušky? Na co z toho čtvrtstoletí nejraději vzpomínáte? (Roman)

Romane, zdravím Vás. Oslava pro bývalé a současné členy i všechny příznivce či fanoušky souboru Musica Florea proběhla 17. září v sále Vinohradského pivovaru. Přišli na ni i ti, kteří s námi naposledy spolupracovali před dvaceti lety, takže si určitě dokážete představit naši radost či vděčnost za chvíle, kdy jsme se opět mohli sejít. Akci skvěle moderoval mnohaletý přítel souboru Pavel Ryjáček, nechybělo promítání fotek, které dokumentovaly celou naši historii. Pokud vím, k dispozici bylo celkem asi pět tisíc záběrů, z nichž jsme vybrali asi tisícovku. Byla u toho legrace i dojetí.

Jádro členů orchestru se v průběhu let postupně obměňovalo, ale nesmírně hřejivé je to, že mnozí v tomto jádru zůstali od samotných počátků. Máme také okruh stálých spolupracovníků, kteří si zaslouží uznání. Vždyť dnes často hrajeme i v symfonickém (romantickém) obsazení o nějakých šedesáti lidech, a přitom se nejedná o nějaké nahodilé „KMČ“ (kdo má čas), drtivá většina hudebníků se souborem v minulosti intenzivně spolupracovala, a tedy prošla i nezbytnou „drezúrou“ takzvané autentické interpretace, která tvoří ideál Musicy Florey.

Na oslavě vystoupila Starobřeclavská cimbálová muzika Veroniky Svačinové či jazzový Zoidberg Quintet Jiřího Tarantíka. I v těchto kapelách působí stálí spolupracovníci Musicy Florey. Celá slavnost především navázala na mimořádné koncerty (den před oslavou v Rudolfinu a 14. září v Jablonci nad Nisou) s Novosvětskou symfonií Antonína Dvořáka a jeho vlasteneckým hymnem Dědicové Bílé hory, na jehož provedení se podílel i námi založený pěvecký sbor Collegium Floreum, který letos slavil své pětileté výročí. Pro repertoárovou výjimečnost a časové propojení s následnou oslavou jsme se tyto koncerty snažili prezentovat jako součást oslav výročí Musicy Florey i pro naše fanoušky. O nějakém dalším veřejném koncertu budu přemýšlet. V každém případě za pět let (při třicátém výročí) bude určitě další příležitost.

Dobrý den, pane Štryncle, jsem letitou fanynkou Vašeho orchestru, trochu mě ale už delší dobu mrzí webové stránky souboru, které by si zasloužily novou podobu a podrobnější informace. Odkaz na Vaše osobní stránky nefunguje vůbec… Prosím, můžete říci, co hlavního v této sezoně chystáte? Jsem ze Středočeského kraje. Ať se Vám daří! (Zdenka)

Moc děkuji za upozornění. V době svého vzniku byly naše webové stránky naprosto dostačující. Nyní je ale nutné je přepracovat a oživit pro současné potřeby. I přesto, že obtížnost této změny naráží na naše personální, časové a hlavně finanční možnosti, je v současné chvíli mnohé připraveno, takže v několika následujících měsících se proměny našich stránek jistě dočkáme. Co se týká mého osobního webu, právě dnes jsem se s webmasterem dohodl na jeho znovuoživení…

Z našich budoucích projektů bych rád vyzdvihl koncert nazvaný Znovuobjevené kantáty Jiřího Antonína Bendy a Jana Václav Huga Voříška, na kterém zazní některé skladby v novodobé premiéře, a to se sopranistkou Irenou Troupovou a sborem Collegium Floreum (29. listopadu v Brně a 30. listopadu v Praze). Sbor se představí také v novodobé premiéře duchovních děl Roberta Führera z první poloviny devatenáctého století v rámci Svatováclavského festivalu v Praze 19. prosince. Další zajímavostí bude Bononciniho oratorium Svatý Mikuláš z Bari v rámci koncertní řady Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK v Praze 5. prosince. V příštím roce bychom rádi oživili unikátní pašijové oratorium Musica in luctu českého (post)barokního skladatele Jana Anselma Fridricha. Nebude chybět „hudební improvizace“ ve spojení s hudbou Claudia Monteverdiho či „koncertantní“ hudba Františka Ignáce Tůmy, symfonická hudba Antonína Dvořáka či dokonce Igora Stravinského (na dobové, romantické nástroje).

Dobrý den, zaujal mě Váš projekt pojízdného divadla. Jaké nové tituly chystáte a podle čeho vybíráte místa, kde hrajete? Děkuji, hodně dalších úspěchů a invence! (Josef Holoušek)

Převozné barokní divadlo Florea Theatrum bylo vytvořeno z „dobového“, tedy zejména dřevěného materiálu. Jedná se o konstrukci – scénu, která je po vizuální stránce založena na esteticky působivém efektu hloubkové perspektivy, vytvářeném důmyslnou kombinací bočních kulis, prospektů, sufit a také samostatné, zvyšující se dřevěné podlahy, která hloubkovou perspektivu výrazně podporuje. Držáky kulis na dřevěných kolečkách jsou zapuštěny pod úroveň podlahy, což dovoluje změnu celého scénického prostředí (výměnu kulis) prostřednictvím rumpálu umístěného pod podlahou, ovládaného jedním silným člověkem. To se neobejde bez mnoha zajímavých, autentických, nehudebních zvuků, které takový proces přirozeně provázejí. Konstrukce není malá (třináct metrů šířka, šest metrů výška, osm metrů hloubka), na pódium se vejde pěvecký sbor i mnohačlenný taneční ansámbl. Dá se postavit v exteriéru s vlastním zastřešením i v interiéru, například uvnitř stávajících středních a velkých divadel. Vše převážíme v kamionovém návěsu, který jsem si kdysi koupil pod vánoční stromeček.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář