Komponující mušketýr, regenschori a ředitel opery na Slavnosti pro krále Slunce

Nejprve jsme mohli slyšet výběr árií, recitativů, tanců a meziher z Camprovy nejznámější opery L’Europe galante (1697). Koncertního nastudování s barokním orchestrem Collegium Marianum se ujal hostující houslista a dirigent Patrick Cohën-Akekin. Jedinou pěveckou sólistkou večera byla sopranistka Jodie Devos.

L’Europe galante představuje bohatý reprezentativní styl, velký orchestr s množstvím specializovaných nástrojů (basové, kvintové, diskantové nebo kontratenorové housle) zní mohutně a má schopnost vyjádřit zajímavé zvukomalebné pasáže, například kovářské tepání nebo hromy seslané Vulkánem na zemi či zvláštní zvukové vlny v závěrečné Passacaille. Tance měly svůdné střídavé rytmy, velice líbivé. Námět opery čerpá z antiky, Jodie Devos přednesla árii a recitativ Venuše (Frapez, frapez a C’est Vulcain) árii Cephise (Paisibles Lieux) a italský air La Farfalla intorno. Sopranistka má svěží a výrazný hlas, jemné vibrato, dobrou technickou úroveň, i když občas některé tóny maličko nedotahuje. Velmi hezky jí vyšla zdobená složitá La Farfalla s triumfálně vygradovaným silným závěrem.

Jean-Baptiste Lully je zásadní postavou francouzské opery, zakladatelem její komplexní podoby s propojením hudby a zpěvu s baletem, jevištní akcí, francouzskou deklamací i dvorskou rafinovaností… Jeho „tragédies en musique“ – hudební tragédie vládly v Královské akademii dvacet šest let. Po jeho smrti se divadlo deset let potácelo ve zmatcích a odlivu zájmu i obecenstva, jež odmítalo přijmout jiný než Lullyho styl. Teprve André Campra se svou premiérou Galantní Evropy a novým odlehčeným žánrem „opéra-ballet“ obnovil slávu Akademie.

Z Lullyho tvorby soubor uvedl „pastorale héroique“ Acis a Galatea, opět na mytologické téma. Scéna Galatey v Junonině chrámu, kam se ukryla, začala zvukem vichřice, recitativem Le temple de Junon a pokračovala chaconnou Nespravedlivá pýcha. Nástup kyklopů a příchod obra Polyféma v orchestru symbolizovaly těžké pochodové rytmy a výrazný buben. Velkou árii Enfin j’ai dissipé la crainte zpívala Jodie Devos s hezkým a živým výrazem, byl v tom smutek a strach a pohnutí nad osudem pohřešovaného milého.

Po přestávce bylo na řadě další „pastorale heroique“ s názvem Issé od André Cardinala Destouchese. Zde mě nadchly především brilantní dvorské tance a způsob, jak živě až dravě je uchopil Patrick Cohën-Akenine. Pochody, rigaudony, passepied se střídaly a gradovaly svá tempa, pestrá instrumentace dávala vyznít různým sekcím nástrojů a různým barvám, jemným i rázným (tympány před árií Jaké zvuky, jaký náhlý hluk!). Hráči mohli ukázat svou virtuozitu v sólových místech, ale precizně vypracované byly i společné pasáže a ozdobné detaily v rychlých tempech. Patrick Cohën-Akekine je zakladatelem i u nás dobře známého souboru Les Folies françoises, jenž se věnuje hudbě sedmnáctého a osmnáctého století. S hudebníky Collegia Marianum si rozuměli skvěle. Orchestr řídil z pozice koncertního mistra, hrál na diskantové housle.

Sopranistka Devos ukázala v této náročné pastorele velikou kuráž a výdrž. Po celý večer v tom byla jako pěvkyně sama a zde musela zastat hned celou řadu postav: árii 1. Hesperidky, Ženu ze skupiny národů (Beaux lieux), hlavní hrdinku Issé se třemi velkými áriemi (ve Funeste amour bylo hezké místo s motivem ozvěny v houslích a ve flétně nebo jímavé, sladce znějící housle) a konečně postavu Doris. Její písní Chantez, oiseaux (Zpívejte, ptáci), doprovázenou milým šveholením flétniček, se pěvkyně rozloučila. Koncert byl zajímavou ukázkou francouzské barokní hudby, jež na našich pódiích nezní tak často. Byl to příjemný hudební zážitek, který do Dvořákovy síně vnesl lesk galantní doby a dvorského luxusu.

Hodnocení autorky recenze: 80%

Letní slavnosti staré hudby 2017
Slavnost pro krále Slunce
Jodie Devos (soprán)
Patrick Cohën-Akenine (koncertní mistr, nastudování)
Collegium Marianum
7. srpna 2017 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Jean-Baptiste Lully: Acis et Galatée (Pastorale héroïque) – výběr suit a árií
André Campra: L’Europe galante (Ballet) – výběr árií a instrumentálních částí
André Cardinal Destouches: Issé (Pastorale héroïque) – výběr árií a instrumentálních částí

www.letnislavnosti.cz