O konzervatoři, ale i respektu, toleranci a úctě. Ptali jste se Pavla Trojana

  1. 1
  2. 2

Ilja Hurník příznivě ovlivnil asi každého, kdo měl to štěstí být jeho žákem. Kladl velký důraz na to, aby se adept skladby naučil rozpoznávat, co je nápad, tedy na schopnost rozpoznat, co se může stát nosnou myšlenkou k vytvoření skladby nebo její části. A také na morálku. Pokud se stalo, že jsem na hodinu nepřinesl mnoho nové hudby, nebral to tak, že jsem zkrátka asi měl horší týden a neměl štěstí na nápady, bral to jako výsledek malého zápalu pro věc, malé píle a podobně. Tedy spíše jako selhání morální než nedostatek talentu… V tom měl pravdu, nápady sice nepřicházejí vždy stejně rychle, ale pokud člověk pravidelně komponuje a věnuje se tomu systematicky, získá po čase pro uplatnění skladatele nezbytnou schopnost tvořit poměrně plynule.

Dobrý den, má konzervatoř přehled o tom, jak vysoké procento absolventů se skutečně dlouhodobě věnuje oboru, který studovali? A jak v tomto ohledu vychází srovnání se zahraničím? (Karel Luterán)

Nemáme možnost zjišťovat systematicky osud našich absolventů poté, co odejdou ze školy. Ale protože každý jednotlivý učitel má poměrně dobrý přehled o svých absolventech, víme, že většina nachází uplatnění v umělecké nebo umělecko-pedagogické praxi ať už jako aktivní umělci či učitelé nebo jako organizátoři uměleckého života a podobně. Srovnat situaci se zahraničím neumím, ale myslím, že to bude obdobné.

Dobrý den, pane Trojane, nedávno jsem zaznamenala zprávu o vašem životním jubileu a zmínku o tom, že pocházíte z rodiny evangelických duchovních. Jaký význam to ve vašem životě má? Přeji vám mnoho dalších tvůrčích i pracovních úspěchů! (Anna N., Třebíč)

Děkuji za přání. Rodinné zázemí mne (i moji sestru, která je lékařkou), myslím, příznivě ovlivnilo. Rodiče nás vedli k respektu ke druhým lidem, toleranci a také k úctě ke skutečným hodnotám, tedy hodnotám nepomíjivým. To je v současné době obzvlášť důležité.

Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s novým koncertním školním sálem a s jeho akustikou? Jaké je jeho vytížení? (JP, Praha)

Zkušenosti jsou velmi příznivé. Akustika je velmi dobrá, Koncertní sál Konzervatoře je vyhledávaným prostorem ke koncertům i k nahrávání hudby a také k akcím typu seminářů, workshopů a podobně. Využit je každodenně, primárně ke koncertní činnosti žáků. Sál ale také škola pronajímá různým pořadatelům, slouží tak například i k některým koncertům Pražského jara či koncertním cyklům Václava Hudečka. Stal se, myslím, už poměrně známým kulturním místem Prahy. Přináší škole i příjmy, které lze využít k jejímu rozvoji.

Dobrý den, moc rádi doma vzpomínáme na zahajovací koncert Pražského jara s orchestrem studentů konzervatoře s panem Bělohlávkem. Nechystáte něco podobného? (Vránkovi).

To byla nádherná a mimořádná událost v historii školy. Jsme velmi vděčni za krásnou spolupráci s Jiřím Bělohlávkem. Pro školu a její studenty to byla úžasná věc. Nicméně i při jiných příležitostech docházelo a dochází ke spolupráci výjimečných osobností s naším orchestrem. Zmínit mohu například Serge Bauda či Ondreje Lenárda. Za obě tato setkání vděčíme naší milé dirigentce Miriam Němcové. Uvažujeme samozřejmě o podobných spolupracích i do budoucnosti, ale v tuto chvíli není nic napevno dohodnuto.

Dobrý den, pane řediteli, co podle vás nejvíce chybí současnému českému uměleckému školství? Jak je na tom při porovnání s vyspělými západními státy? (Václav Šálek, Hradec Králové)

Nenapadá mne nic zásadního, co by našemu uměleckému školství chybělo. Samozřejmě ke zlepšování v jednotlivostech je vždy prostor. Ale z našich kontaktů se zahraničními školami, úspěchů studentů na soutěžích i uplatnění absolventů v praxi soudím, že zásadní problém zde není. K zamyšlení je možná skutečnost, že konzervatoře v Česku jsou středními školami, zatímco ve většině zemí školami vysokými. To naše absolventy znevýhodňuje. Přitom je v mezinárodních srovnáních uznáváno, že absolventi našich konzervatoří jsou z hlediska požadavků trhu práce srovnatelní s absolventy takzvaných “profesních” bakalářů v zahraničí.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

Pražská konzervatoř (foto archiv)
Pražská konzervatoř (foto archiv)

Vizitka:
Pavel Trojan se narodil 14. srpna 1956 v Domažlicích. Je absolventem Pražské konzervatoře (1982) u profesora Ilji Hurníka a Hudební fakulty Akademie múzických umění (1989) u profesora Jiřího Pauera. Od roku 1986 je profesorem skladby a hudební teorie na Pražské konzervatoři, od roku 1992 zástupcem ředitele, od prosince 2004 ředitelem.

Je členem Společnosti českých skladatelů, předsedou Přítomnosti – společnosti pro soudobou hudbu, místopředsedou Collegia 2001.

Jako hudební skladatel získal řadu ocenění, například čestné uznání v soutěži Generace 84 za Houslovou sonátu nebo 2. cenu za skladbu Musica per archi (Generace 86); jeho Koncert pro housle a orchestr byl vybrán do semifinále mezinárodní skladatelsko interpretační soutěže v Londýně The Concerto Prize 1990, jíž se zúčastnil spolu s houslistou Jaroslavem Svěceným.

Řada jeho skladeb je natočena v rozhlase a na CD a zazněla na festivalech soudobé hudby. Mnoho skladeb bylo povinnými kompozicemi významných interpretačních soutěží. Některé byly premiérovány v zahraničí, například v roce 1998 Astoriana, variace na téma Astora Piazzolly pro smyčcový orchestr, či orchestrální Pocta trentské katedrále, v Itálii.

Rozsáhlá Missa solemnis pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr je věnována Univerzitě Karlově. Nastudování další Trojanovy vokálně instrumentální kompozice, jíž je opera – muzikál „Bylo nás pět“, inspirovaná proslulým literárním dílkem Karla Poláčka, se ujala Dětská opera Praha a s úspěchem ji provedla v rámci hudebního festivalu Pražské jaro 2003 ve spolupráci s Pražskou konzervatoří. Jeho Cantabile a Capriccio pro housle a klavír, zkomponované v roce 2000 pro festival Mozertiana Iuventus, se již stalo repertoárovou skladbou.

Prorůstání tanečních prvků do vážné hudby, které se objevuje v řadě Trojanových kompozic z poslední doby, se výrazně projevilo v Tančícím kvartetu, které s úspěchem premiérovalo kvarteto Apollón na festivalu Doteky hudby a poezie v roce 2005. Pavel Trojan pracuje též v oblasti filmu, je například autorem hudby k filmu Nepočestná režiséra Jiřího Krejčíka.

Je stálým členem porot interpretačních či skladatelských soutěží (například Hořovice 1996, Castelfidardo 1998, 2000, 2002, 2004). Je také autorem didaktické publikace Vybrané příklady z harmonie.
(Zdroj: prgcons.cz)

www.progcons.cz
www.paveltrojan.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat