Lipské Bachovy slavnosti 2014

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Lipské Bachovy slavnosti se poprvé konaly v roce 1904, přežily všemožné pokusy o ideologická zneužití politickými a ideologickými doktrínami dvacátého století a posíleny impulzy z oslav dvoustého padesátého výročí Bachova úmrtí v roce 2000 vstoupily úspěšně do dvacátého prvního století, aby se staly jednou z nejdůležitějších, ne-li nejhlavnější každoroční poctou Bachovu géniu za přítomnosti početného a doslova mezinárodního publika se silným zastoupením Bachových zámořských ctitelů z Japonska, Kanady nebo USA. Letos se s podtitulem Pravé umění konaly v deseti posledních jarních dnech v termínu 13.–22. června 2014 a do středu dramaturgické pozornosti vedle uvádění Bachova díla vyzvedly kompoziční odkaz a esteticky zprostředkovatelskou roli Carla Philippa Emanuela Bacha. Hned dva samostatné koncerty byly věnovány stoletému výročí vypuknutí první světové války a drobnějšími kompozicemi Bendovými, Dvořákovými a Ebenovými byli v programu zastoupeni i čeští skladatelé, výjimečně i čeští umělci. Za Bachem, jeho hudbou a předními bachovskými interprety jsem se do Lipska vypravil o prvním letním víkendu 2014. A rozhodně jsem nelitoval.

Haydnovi předchůdci aneb Z dílny osvíceného Stvořitele
Stvoření a Denní doby. V hudebních encyklopediích a kolektivní paměti koncertního publika se usadily jako věhlasné kompozice začínajícího i sumarizujícího Josepha Haydna (Symfonie Hob. I: 6–8 Ráno, Poledne a Večer z roku 1761 a oratorium Stvoření Hob. XXI:2 z roku 1798). Na Haydnovo Stvoření mělo sice také dojít, v předvečer prvního letního dne v pátek 20. června 2014 se však dramaturgové koncertu v Bachově kostele sv. Tomáše rozhodli tematicky připomenout Haydnovy osvícenstvím stejně ovlivněné předchůdce Carla Philippa Emanuela Bacha a Georga Philippa Telemanna, samozřejmě ve společnosti Velkého Bacha.Hned třikrát se interpreti večerního koncertu poklonili Slunci, ztělesnění Božího stvoření a symbolu Kristova i konečného lidského zmrtvýchvstání. Nejprve v Klopstockově Ranním chvalozpěvu o Slavnosti stvoření Wq 239, BR-CPEB G 1 (1783), z dílny letošního jubilanta, hamburského Bacha Carla Philippa Emanuela. Dialogicky koncipovanou ódu na slova Friedricha Gottlieba Klopstocka přednesly sopranistky Gerlinde Sämann a Katja Stuber, první přirozeně znějícím sopránem dívčího zabarvení, druhá kovově znělým hlasem příjemného témbru, s nímž se ovšem posluchači bohužel během večera již nesetkali. V accompagnati, ariosu, áriích a duetech dámy doplňoval výborný Drážďanský komorní sbor sbormistra a dirigenta Hanse-Christopha Rademanna, jemuž se podařilo nadvakrát vygradovat strukturálně přehlednou, tektonicky jasně gradovanou a v duchu sentimentálního slohu (empfindsamer Stil) rétoricky detailní partituru stručných rozměrů. Většinu večera vyplnila Telemannova čtyřdílná kantáta Denní doby TWV 20:39 (1758) pro čtveřici sólistů, čtyřhlasý sbor, trubku, dvě příčné flétny a hoboje, fagot a smyčce s continuem, v níž se ve čtyřech částech dne vystřídali nevidomá sopranistka Gerlinde Sämann, norimberská rodačka a Kuijkenova dvorní sopranistka, majitelka znělého mezzosopránu Anke Vondung, rodačka ze Špýru a mezinárodně etablovaná interpretka staršího i soudobého repertoáru (zpívá v Met i drážďanské Semperově opeře), tenorista příjemného lyrického témbru Julian Prégardien, hlasově vzdálený často témbrově neurčitým tenoristům takzvané autentické scény, a také z českých vystoupení známý Tobias Berndt, žák Fischer-Dieskaův i Quasthoffův. Vedle dojímavé Gerlindy Sämann to byl právě Berndt, který na sebe strhával pozornost, zvláště v úvodní árii Telemannova Večera O Nacht, und du, geweihte Stille! s obligátním fagotem. Berndtovu hlasovému oboru ostatně z větší části patřila i závěrečná Bachova svatební chrámová kantáta Spravedlivému musí slunce vycházet stále znovu BWV 195 (1727), v níž na sebe stále častěji strhával pozornost Drážďanský komorní sbor s mezzosopranistkou Anetou Petrasovou, hájící toho úspěšného večera české barvy. Vedle témbrově vyváženého kvinteta sólistů a drážďanského sboru však na sebe poutala pozornost hlavně Akademie staré hudby Berlín, toho dne oceněná Bachovou medailí města Lipska. Akademie sice postrádá živelný projev dravějšího Freiburského barokního orchestru, společně s ním však – neviditelně skryta na kůru Svatotomášského kostela – reprezentovala vrchol německé autentické scény, o čemž svědčila pouhá přítomnost jmen Bernharda Forcka (koncertní mistr) nebo Xenie Löffler (první hoboj a oboe d´amore). Právě Akademie se postarala o skvělý začátek druhého a závěrečného festivalového víkendu, nad nímž jako by slunce nezapadalo i přes oblačné počasí prvních lipských letních dnů.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Bachfest Leipzig 2014
Kantatenabend
Dirigent: Hans-Christoph Rademann
Sbormistr: Olaf Katzer
Gerlinde Sämann (soprán)
Katja Stuber (soprán)
Anke Vondung (alt)
Julian Prégardien (tenor)
Tobias Berndt (bas)
Dresdner Kammerchor
Akademie für alte Musik Berlin
20. června 2014 Thomaskirche Lipsko

program:
Carl Philipp Emanuel Bach: Klopstocks Morgengesang am Schöpfungsfeste Wq 239 (BR-CPEB G 1)
Georg Philipp Telemann: Die Tageszeiten TWV 20:39
Johann Sebastian Bach: Dem Gerechten muss das Licht BWV 195
***

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář