Marina Rebeka má cit pro Francouze

Na Dvořákově Praze se 13. září v Rudolfinu poprvé představila lotyšská sopranistka Marina Rebeka. V komorním recitálu ji doprovázel klavírista a vyhledávaný korepetitor operních hvězd Giulio Zappa.

I když program byl velmi pestrý a sliboval v druhé půli slavné operní árie, koncertní sál se naplnil jen tak tak. Zpěváci bez orchestru u nás zdá se davy netáhnou, a je jim málo platné, že před Prahou již debutovali v Metropolitní opeře, v Salcburku, v Deutsche Oper Berlin nebo v Covent Garden jako Rebeka.Sympatická sopranistka zahájila recitál velmi zdařile Faurého písněmi Le papillon et la fleur, Les berceaux a Toujour. Od prvních tónů bylo jasné, že tento večer se neponese v lyrické komorní atmosféře – její velký a dramatický hlas, plný mladé síly opanoval prostor Dvořákovy síně do posledního koutu. Vzrušené oblouky Faurého melodií jí k tomu dávaly výtečnou příležitost.

Méně se mi líbil blok Schubertových písní, kde chyběla křehkost, hravost a intimita. Pstruh jí neseděl, více se „chytala“ v pomalejších písních či v romantických kantilénách (Markétka u přeslice, An Silva). Pro pražské publikum si Marina Rebeka připravila i novinku – poprvé si zde zazpívala písně argentinského skladatele Carlose Guastavina (1912 – 2000). A přidala katalánského autora Fernanda J. Obradorse (Verše Curra Dulceho). Pro mě byla tato exotická odbočka trochu záhadou, proč najednou ty žhavé hispánské melodie (u Carrerase nebo Dominga to má logiku a mají ten správný styl). Publikum ale tyto efektní a temperamentní kousky ocenilo, takže splnily svůj účel. Pro mě trochu moc divoký mix po Schubertovi…Po přestávce vyměnila Marina Rebeka fialovou róbu za velmi efektní černozlatou, a to včetně šperků. Začala náročnou koloraturní árií Bel raggio lusinghier z Rossiniho Semiramis. Sopranistka je na tyto úlohy dobře vybavena i po technické stránce, zpívá čistě a bez obtíží, skvěle a sebejistě obsáhne i vrcholy s vysokými tóny. V Donizettiho árii Quel guardo il cavaliere (Don Pasquale) navíc ukázala svůj herecký talent: znuděnou Norinu slabikující nad románem, která pak knihu odloží a popustí uzdu svým představám a mladistvému temperamentu. A zpívala ji opět výrazově i technicky moc hezky.Stejně si ale nejvíc cením její inteligentní interpretace francouzské hudby – recitál završila Gounodem, Markétčinou „šperkovou árií“ (Král z Thule: Air des bijoux, Faust) a druhou árií Julie Dieu, quel frisson court dans mes veines… amour ranime mon courrage (Romeo a Julie). Výtečně zde předvedla širokou paletu proměnlivých výrazů: dojemnou, skromnou a posléze radostnou Markétku, Julii tragickou a úzkostnou. Bylo by skvělé vidět ji u nás znovu a nejlépe v operním představení.Večer zakončily tři přídavky – Musetta Valzer z Pucciniho Bohémy, píseň Jarní vody Sergeje Rachmaninova a Pucciniho árie Lauretty z opery Gianni SchicchiO mio babbino caro. Velkou oporou a citlivým a partnerem jí byl Giulio Zappa, jehož klavírní výkon poutal pozornost svou muzikalitou a zároveň decentností. Není divu, že se stal oblíbeným korepetitorem řady operních domů a festivalů, a také hvězd jako Luciano Pavarotti.

Hodnocení autorky recenze: 75 %  

Dvořákova Praha 2012
Marina Rebeka (soprán)
Giulio Zappa (klavír)
13. září 2012 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Gabriel Fauré:
– Le papillon et la fleur
– Les berceaux
– Toujour
Franz Schubert:
– Die Forelle
– Graetchen am Spinnrade
– An Silvia
Carlos Guastavino:
– Se equivoco la paloma
– La rosa y el sauce
Fernando J. Obradors:
– Coplas de curro dulce
= přestávka =
Gioacchino Rossini:
– Semiramide – Bel raggio lusinghier
Gaetano Donizetti:
– Don Pasquale – Quel guardo il cavaliere
Charles Gounod:
– Faust – Le roi de Thule- Le roi de Thule/Air des bijoux
– Romeo et Juliette – Dieu, quel frisson court dans mes veines… amour ranime mon courrage
přídavky:
Giacomo Puccini:
– La boheme – Quando m’en vo
Sergej Rachmaninov:
– Spring waters Op. 14/11 – Allegro Vivace Es dur
Giacomo Puccini:
– Gianni Schicchi – O mio babbino caro

www.dvorakovapraha.cz

Foto Dvořákova Praha – Alice Bochňáková

Hodnocení

Vaše hodnocení - M.Rebeka (Dvořákova Praha 2012)

[Celkem: 2    Průměr: 3.5/5]

Související články


Reakcí (5) “Marina Rebeka má cit pro Francouze

  1. Slyšel jsem ten koncert trochu jinak a rád bych slyšel vystoupení, kterému by autorka dala více než 75%. Moje hodnocení by se určitě blížilo devadesátce.
    Mladá a krásná zpěvačka s upřímným a sympatickým projevem mě docela uhranula, a to jsem po zkušenostech s její americkou Donnou Annou čekal hodně. Hlas bych možná neoznačil za velký, ale rozhodně za krásný (zejména ve výškách), čistý, beze stop vibráta, který má před sebou ještě další zrání, takže se určitě bude na co těšit.
    Obor, na kterém Marina podle mého ještě může zapracovat, je rossiniovské belcanto, zejména v nižších kolaraturních polohách, kde její hlas oproti zářivým výškám trochu šustí.
    Pokud bych se řídil pouze pocitem po koncertu, neměl bych ani slovo pochyb o tom, že pozvánka pro tuto pěvkyni byla trefa do černého. Snad se v Praze zas někdy zastaví.
    Paní autorce (anebo redakčnímu korektorovi?) bych drobně vyčetl chybky v názvech, chápu, že článek, který má být aktuální, se píše narychlo, ale nepřesnosti nikdo neocení, namátkou:
    První přídavek, árie Musetty se občas označuje jako Musetta Waltzer či Valzer (nikoli Valtzer); Hlavní ženská hrdinka z opery Gianni Schicchi se jmenuje Lauretta (se dvěma t) a její árie „O mio babbino caro“ (se dvěma b – správně vypsáno pouze v seznamu skladeb, nikoli v textu, o občas chybějících interpunkčních znaméncích nemluvě (Fauré, equivocó, Roméo)…

  2. Tak to mně se zase hlas zdál docela ostrý (seděla jsem v prvních řadách v přízemí), bez potřebného zakulacení, s méně znělými hloubkami, ne moc zajímavý barevně. Já bych tedy dala 70%. Výborný byl klavírista! A jen na okraj: mám před sebou včerejší program a třeba u Romea marně tu čárku nad E marně hledám:-) Vím že se píše, ale jste opravdu hnidopich:-)

  3. Také bych hodnotil včerejší koncert jako velmi povedený, číselně okolo 90 %. Marina Rebeka má velmi krásný, mladistvý soprán, sotva bych jej však hodnotil jako „dramatický“, spíše mladodramatický (full lyric) s náznaky spinta. Osobně mě velmi zaujala její obrovská procítěnost a schopnost vtisknout každé zpívané písni či arii osobitý charakter, doslova schopnost vykreslit vokálními prostředky atmosféru daného čísla. Nemluvě o vynikajících jazykových schopnostech – v jejím podání zněla francouzština skutečně francouzky, němčina německy a italština italsky. Nejvíce mě zaujaly také francouzské písně a arie, nejméně pak Rossini, kde přece jen chyběla větší bravura v koloraturních pasážích. Ale zpívat dvě hodiny s klavírem, kdy je hlas plně exponován, takto náročný repertoár bez znatelných chyb je opravdu hodno obdivu. Skvělý zážitek a obrovský talent mladé sopranistky!

  4. Jsem rád, že nejsem kritikem, který cítí povinnost vždycky najít nějaké minus. Podle mne to, co předvedla Marina Rebeka patří k tomu nejlepšímu, co bylo v Praze v jejím oboru v posledních letech k vidění a slyšení.

    Druhá věc je ovšem to, jak pořádající agentura zajišťuje návštěvnost, která je velmi slabá a publikum nevalné kvality a nízké kulturnosti, což se projevilo m.j. tím, že jeho řady (balkon byl prázdný od začátku) po přestávce viditelně prořídly.

Napsat komentář

Reklama