Jak je možná neznáte: Philip Glass

Sondy do soukromých životů slavných hudebníků a skladatelů (2). Philip Glass (31. ledna 1937)

Glassův otec byl litevský emigrant a majitel obchodu s populárními nahrávkami v Baltimoru. Philip Glass začal hrát na housle ve věku šesti, na flétnu v osmi a jako patnáctiletý studoval na univerzitě v Chicagu (matematiku a filozofii). V roce 1958 nastoupil na Juilliard School of Music v New Yorku, kde studoval po dobu pěti let skladbu s Williamem Bergsmou a Vincentem Persichettim. Později se zdokonaloval u Stevea Reicha a Daria Milhauda. Stejně tak jako Aaron Copland studoval následně od roku 1964 v Paříži u Nadii Boulanger, kam odešel v rámci Fulbrightova stipendia. Jeho dvanáctitónové období skončilo v době, kdy mu bylo devatenáct.

V roce 1965 se oženil s avantgardní režisérkou JoAnne Akalaitis – také díky tomu, že v Gibraltaru byla možnost uzavřít sňatek za pouhých 5 liber. Soukromí si hlídá a po rozvodu s Akalaitis se oženil ještě třikrát. Glass se se označuje za „židovsko-taoisticko-hindsko-toltéckého buddhistu“ a je zastáncem hnutí za tibetskou nezávislost. V roce 1987 založil s profesorem Robertem Thurmanem z Columbijské univerzity a hercem Richardem Gerem Dům Tibetu. Philip Glass je vegetarián.

Inspiraci hledal z různých zdrojů: u indiánských mýtů, v indické hudbě, při elektronických experimentech, ale i v rocku a rokenrolu. Ještě před Beatles objevil Raviho Shankara a při kompozici hudby k filmu Chappaqua se pral s rytmy indické hudby a jejich harmoniemi. Zde poznal, že indičtí skladatelé a hudebníci nerozbíjejí konstrukci, kterou budují ve stále se opakujících rytmech.

Další inspirací skladateli byla hudba Stevea Reicha a Johna Cage a témata pro další opery nalezl ve velkých osobnostech, jako byli Mahátma Gándhí (Satyagraha) a egyptský faraon (Achnaton). Ve své symfonické tvorbě použil skladby popových hudebníků Davida Bowieho a Briana Ena. Franz Schubert, se kterým má Glass společné datum narození, je jeho oblíbeným skladatelem.

Název minimalismus v hudbě je odvozen od vizuálního umění. „Otupující“ opakování hudebních motivů, které je pro něj typické, vedlo k příhodě, jež se stala na koncertě ze skladeb Stevea Reicha. Jeden posluchač se na koncertě náhle zvedl a oznámil, že už je připraven se přiznat. Ač je řazen mezi minimalisty, za minimalistu se Philip Glass nepovažuje.

Uživit se hudbou se mu však dlouho nedařilo. Společně se Stevem Reichem založili na Manhattanu stěhovací firmu. Philip Glass následně pracoval jako taxikář, ale také jako instalatér – samouk, pracoval v ocelárně nebo jako asistent galerie. Nikdy neměl zájem o stabilizaci své finanční situace na postu s pravidelným příjmem. Nikdy také nepřevzal pozici čestného dirigenta nebo profesuru na konzervatoři. A dokonce ani nežádal o granty, protože se mu nelíbily vyhlášené podmínky. V profesi řidiče taxi pokračoval až do věku jednačtyřiceti let, kdy jej komise Nizozemské opery osvobodila od této povinnosti. Bylo to právě včas, neboť jak popisuje, „měl znepokojivě blízko k tomu, že by byl zavražděn ve svém taxíku“.

Hudba Philipa Glasse a jeho přístup k tvorbě jsou zcela moderní, dokonce i revoluční, což z něj činí jednoho z nejprovokativnějších, komerčně úspěšných, ale i kontroverzních skladatelů své generace. Po návratu z Evropy v roce 1967 sestavil skladatel soubor Philip Glass Ensemble – skupinu složenou ze tří hráčů na syntetizátory, tří hráčů na dechové nástroje (amplifikovaný saxofon, flétna a basklarinet), zpěvního hlasu (většinou soprán, který zpívá solmizační slabiky) a spolupracuje se zvukařem. Jeho opera Einstein na pláži vznikla v roce 1975 ve spolupráci s režisérem Robertem Wilsonem, trvá přes pět hodin, zpěváci v ní zpívají čísla a solmizační slabiky a diváci mají možnost volně přicházet a odcházet.

Philip Glass pracuje každý den, což se připisuje vlivu Nadii Boulanger. Obvykle komponuje od šesti hodin do poledne a odpoledne pracuje ve studiu. Snaží se jednou nebo dvakrát týdně poslouchat nová díla a každý týden jedno odpoledne věnuje rozhovorům s lidmi. V době, kdy řídil taxi, pracoval od čtyř odpoledne do zhruba jedné hodiny po půlnoci. Hudbu skládal do šesté hodiny ranní. Ráno vozil děti do školy a odpoledne se jim mohl věnovat.

Naposledy vystoupil osmdesátiletý klavírista a skladatel v Praze 9. listopadu 2016. V sále divadla Archa sledovalo koncert okolo šesti set posluchačů. Vstupenky k sezení stály 2.500 korun, ke stání 1.900 korun. Philip Glass je jedním z velkých kritiků Donalda Trumpa: „Proč bych měl ztrácet čas s nulou, jako je Trump?“

Citáty:
„Je to velmi jednoduché: cvičte a zlepšíte se.“
„Vstávejte brzy ráno a pracujte celý den. To je jediné tajemství.“
Philip Glass