Nové nastudování Sedláka kavalíra a Komediantů v Met

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Z ohlasů v zahraničním tisku 

Komedianti jako varietní vystoupení, zatímco Sedlák kavalír se otáčí kolem dokola 

Někdo z Met by měl přesvědčit režiséra Davida McVicara, aby vypnul točnu, která kazí jeho novou inscenaci Mascagniho Sedláka kavalíra. Celkově vzato, pochmurný, úsporný přístup pana McVicara k této jednoaktové stálici z roku 1890, zásadnímu dílu italského veristického hnutí, nabízí vhled do Mascagniho dramatu lásky, zrady a pomsty v malé sicilské vesničce. A McVicarovo odvážné pojetí tradičního doprovodného kusu, Leoncavallových Komediantů může podnítit ty, kteří se domnívají, že příběh těžce se protloukající skupiny rozhádaných herců commedie dell’arte z roku 1892 znají, aby se znovu zamysleli: pan McVicar přenesl děj z Kalábrie pozdních šedesátých let devatenáctého století na špinavé odpočívadlo v pozdních čtyřicátých letech století dvacátého v kterémkoli živém italském městě; herci se změnili ve skupinu ztřeštěných varietních umělců.V Sedláku kavalírovi však pan McVicar používá točnu až příliš často. Vypadá to jako režisérská zkratka k tajemství, dokonce s nádechem surrealismu, až ke geniálně kompaktnímu melodramatu. Při pohledu na měšťany kroužící kolem dokola pocítíte závrať.

Nová inscenace v opeře nejoblíbenější dvojice jednoaktovek, jež měla v úterý premiéru, by mohla vypadat jako další krok ve snaze ředitele Petera Gelba zbavit Met inscenací Franca Zeffirelliho. Zeffirelliho Sedlák kavalír a Komedianti, v pečlivě realistickém nastudování, se na scéně objevovali od roku 1970. Už byl čas na změnu.

Pro nové nastudování najala Met silné obsazení v čele s Marcelem Álvarezem v obou hlavních tenorových rolích ze zmíněných děl: v Sedláku kavalírovi Turridu, vesničana, jenž se vrátil z války, a Cania, principála skupiny herců v Komediantech, který hraje klauna v putovním představení. Tento dvojí úkol je ohromnou výzvou a pan Álvarez předvádí nejvášnivější a nejjistější zpěv, jaký jsem od něj kdy v Met slyšel. Sopranistka Eva-Maria Westbroek vnáší do role Santuzzy, tragické hrdinky ze Sedláka kavalíra, mladé ženy svedené Turridem, jehož zoufale miluje, hlasové charisma a smutnou zranitelnost.Toto dvojí uvedení má na pódiu zcela jistě správného člověka: šéfdirigenta Fabia Luisiho. Z nadaného orchestru Met se mu v obou dílech, zejména však v Sedláku kavalírovi daří vyloudit jasnost, barvu a živost. Podařilo se mu vdechnout partituře, některými zavrhované jako davové potěšení v tomatové omáčce, neobvyklou inteligenci.

Názor pana McVicara na Sedláka kavalíra působí z režijního hlediska polovičatě, kombinuje současné a tradiční prvky. Scéna Rae Smith je rámována nahrubo tesanými kamennými zdmi sicilského kostela. Tato ústřední plocha je nejprve obklopena řadou prostých židlí. Brzy začnou přicházet měšťané (skvělý sbor Met) a sedat si na ně.

Tento obraz naznačuje vnitřní dynamiku sicilského města, kde všichni pozorují soukromý život všech ostatních. Kostýmy navržené Moritzem Jungem ukazují lidi v běžném každodenním oblečení, včetně skupiny mužů ve zmačkaných černých oblecích, kteří se naparují coby městští dohlížitelé na slušnost.

Konfrontace čistoty, abstrakce a realismu by byla bývala mohla fungovat dobře, kdyby se byl býval pan McVicar spokojil jen s ní. Když se však plocha začne otáčet, cítíte, že to režisér přehání. A proč je osvětlení (navržené Paulem Constablem) tak ponuré? Opera se odehrává na Hod boží velikonoční ráno. V tomto Sedláku kavalírovi by vesničané stejně dobře mohli být na půlnoční.

Latinizující barva a zápal, s nímž pan Álvarez zpívá, se k impulzivnímu mladému Turridovi hodí. Po návratu z vojenské služby zjistil, že jeho půvabná snoubenka Lola se z ničeho nic provdala za Alfia, městského kočího. Aby přiměl Lolu k žárlivosti, svedl ochotnou Santuzzu. Plán se nějak vydařil. Lola si něco začala s Turridem, k zoufalství trpící Santuzzy. V této situaci sledujeme začátek příběhu.

Barytonista George Gagnidze je v roli Alfia výstižně neomalený. Jeho hlas možná postrádá plnost. Ale robustní chraplavost se k této postavě hodí. Mezzosopranistka Ginger Costa-Jackson v roli Loly zpívá se smyslnou sladkostí, tváří se jako rádoby filmová hvězda a svévolně ignoruje nebezpečí, že vyprovokuje svého žárlivého manžela. To, že Alfio zabije ze msty Turrida v souboji, samozřejmě dovede příběh k neodvratnému závěru. Zkušená sopranistka Jane Bunnell si vás získá v roli Mammy Lucie, Turridovy těžce pracující matky, která vede místní hostinec. Sbor Met naplnil svým podáním hymnu scénu procesí dojemnou upřímností.

Pan McVicar opakoval v různých interview, že podle jeho zkušeností nebývá scéna commedie dell’arte či divadla na divadle nikdy příliš veselá. Z toho plyne rozhodnutí změnit komedii ve varietní vystoupení, včetně zápasu s pěnou na holení, legračních pádů na zadek a křiklavých kostýmů. Co režisér chystá, je zřejmé už od Prologu. Tato scéna tak, jak byla napsána, představuje interpretační problém. Barytonista zpívající Tonia, jeden z klaunů v herecké společnosti, se představí jako někdo, koho posílá autor, aby vysvětlil divákům, že i herci jsou lidé z masa a krve, kteří prožívají emoce vyvolané příběhem.

Pan McVicar změnil Prolog v typickou estrádu založenou na komice Dickieho Hendersona z minulých dob, známého skečem, v němž zpíval do mikrofonu, zatímco se ho kulisáci snažili zatáhnout do zákulisí tak, že škubali za kabel. Pan Gagnidze se objeví před jasně modrou oponou se zlatými hvězdami, evokující kabaretní časy, s mikrofonem v ruce. A opravdu, objeví se i tři akrobati snažící se tohoto chrapouna zatáhnout do zákulisí.

Toto pojetí Prologu vás připraví na aktualizaci v režii pana McVicara. Kostelní zdi ze Sedláka kavalíra na scéně zůstaly a dodávají dvojici jednoaktovek vizuální symetrii. Nad špinavým náměstím však visí spleť elektrických drátů. Herci přitáhnou rozhrkaný náklaďák naložený kufry, rekvizitami a kostýmy.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mascagni: Cavalleria rusticana (Met New York)

[Celkem: 2    Průměr: 3/5]

Mohlo by vás zajímat


5
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
4 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
helena

Mně se to moc líbilo – točna, netočna!

solim

Ať si rádoby moudří kritici píší co chtějí, nejdůležitější je účinek inscenace na diváky. A ten si myslím byl dle reakcí v kině Aero opravdu úžasný. Byl to prostě nádherný večer. Strhující dramata lásky a pomsty byly umocněny skvělými nejen pěveckými ale i hereckými výkony, což není vždy samozřejmé. Vše za dokonalého hudebního doprovodu.

petr1

Jeden z nejpůsobivějších přenosů MET. Vynikající Fabio Luisi a orchestr, velmi dobré pěvecké výkony a výborné herecké představení hlavních protagonistů, které v některých chvílích bralo dech. Kritiku Sedláka moc nechápu, scéna nemusela sice někomu sednout, ale provedení jako celek bylo velmi kompaktní a zdařilé.

solim

naprosto souhlasím, tak působivé a přesvědčivé, že chvílemi běhal mráz po zádech.

jiri

Ano, Petr1 to vystihl i za mne. Orchestr v Sedláku kavalírovi pod Fabio Luisim plus sbor, jeden ohromný záběr poezie hudby, super profesionalita, ty jemnůstky v detailech, jedna báseň. Pěvecké výkony znamenité. Kritika? Pitvá zase režii, točny a netočny a různé marginálie, ale charakterizace hudby a výkonů, skoro žádná, fráze. Ale to je jedno, zážitek z hudebního a výrazového provedení byl tak silný, že zrovna Sedlák kavalír mi bral dech krásou, kterou předkládal, nestydím se říci, až vháněl slzy do očí..