Nový koncertní sál pro Ostravu? Snad můžeme být optimisty. Ptali jste se ředitele filharmonie

Hodně se v poslední době mluví o novém koncertním sále pro Ostravu. Určitě víte víc – v jakém stavu je aktuálně celá věc? (Petrtýlovi) O koncertním sále pro Ostravu se mluví už od sedmdesátých let, což není v českém prostředí nic výjimečného. Myslím, že se v této věci v Ostravě ledy pohnuly a zodpovědní lidé, tedy politická reprezentace, si začínají uvědomovat i potřebu a význam kultury. A věřte, že ani to není v na&scaron;em prostředí, myslím teď opět celou Českou republiku, úplně běžné. Jak víte, v současné době sídlíme v Domě kultury města Ostravy, budově, která vznikla na počátku &scaron;edesátých let minulého století a od té doby se jí nikdo, kromě několika nepříli&scaron; citlivých zásahů v devadesátých letech, prakticky nedotkl. Vyvstala tedy potřeba rekonstrukce s tím, že se jedná o památkově chráněný objekt, u kterého není možný žádný konstrukční zásah. Tím je automaticky vyloučena možnost udělat z ní kvalitní koncertní sál v moderním pojetí, tedy s dokonalou akustikou, technickým zázemím a kapacitou. Proto se začalo hovořit o stavbě vlastního koncertního sálu, který se stane součástí komplexu současného Domu kultury, jehož “stará” část zůstane zázemím pro Janáčkovu filharmonii Ostrava. V posledních dvou letech proběhl nespočet jednání a cest, při kterých jsme hledali určitou inspiraci u již postavených sálů, převážně v Polsku, ale také v Německu, Francii či Maďarsku. Z nich vze&scaron;ly určité požadavky, které se stanou základem architektonické soutěže o tuto stavbu spolu s rekonstrukcí. Předmětem diskusí byla rovněž forma soutěže, na níž již ke shodě do&scaron;lo. Očekávám tedy, že na jaře roku 2018 bude tato soutěž vypsána. Následovat bude její vyhodnocení a vlastní stavební přípravy, což zabere dal&scaron;í dva až čtyři roky, pokud budeme optimisté. Nicméně optimisty být snad můžeme, protože před asi dvěma týdny schválilo zastupitelstvo města Ostravy založení fondu, do kterého by byly každoročně vloženy významné finanční prostředky právě za účelem této budoucí stavby. To považuji za velmi zásadní krok. Před zhruba deseti patnácti lety jste vystoupili jako tu&scaron;ím teprve druhý český orchestr v Austrálii. Jaké zájezdy Vás v nejbliž&scaron;í době čekají? A jak přínosné po finanční stránce pro Vás jsou? Děkuji. (Ale&scaron; Němeček) Vážený pane Němečku, v tuto chvíli se orientujeme zejména na Evropu. Zásadními destinacemi jsou pro nás Německo, &Scaron;výcarsko a Rakousko, daří se nám navazovat také kontakty v Polsku. Spolupráce s Polskem v době mého nástupu do funkce kupodivu prakticky neexistovala, navzdory logisticky výhodné poloze Ostravy. Pravidelně zajíždíme také na Slovensko, v nedávné době jsme vystoupili po del&scaron;í době ve &scaron;panělském Bilbau. V tuto chvíli probíhá velké turné Německo – Rakousko, na kterém doprovázíme Rolanda Villazóna a Ildara Abdrazakova. Hned po Vánocích nás čekají je&scaron;tě dva koncerty v Německu. V pří&scaron;tím roce je to pak kromě několika jednotlivých koncertů vět&scaron;í turné v Polsku, Koreji a &Scaron;výcarsku. Tyto aktivity jsou pro nás samozřejmě po finanční stránce zásadní. Jak je známo, rozpočet organizací, jako je ta na&scaron;e, není vět&scaron;inou v plném rozsahu kryt zřizovatelem, takže si nějakých přibližně dvacet procent musíme každý rok vydělat, abychom dosáhli vyrovnané ekonomiky. Toto procento značí takzvanou soběstačnost. A koncertní činnost v zahraničí, ale i u nás, pro jiné pořadatele, je vedle komerčního natáčení důležitým zdrojem těchto financí. Na&scaron;těstí mohu říct, že na&scaron;e zahraniční aktivity jsou poměrně &scaron;iroké, je to logicky jedna z na&scaron;ich priorit a zejména díky skvělé práci manažera orchestru Ondřeje Daňka o ně v tuto chvíli úplně není nouze. Dobrý den, pane řediteli, neuvažujete o streamování Va&scaron;ich koncertů? Určitě byste tím získali hodně nových příznivců… (Helena Kune&scaron;ová, Ostrava) Milá paní Kune&scaron;ová, souhlasím s Vámi, je to dobrý nápad, tento trend. Nicméně jeho technické a autorskoprávní zaji&scaron;tění je natolik finančně náročné, že je v tuto chvíli mimo na&scaron;e možnosti. Uvidíme, zda se něco změní s diskutovanou stavbou koncertního sálu. V jaké finanční kondici je Janáčkova filharmonie? S jak velkým rozpočtem pracuje, jak &scaron;tědré má sponzory a jak moc ji rozpočet limituje, co se programu koncertů týče? (Vlado) Janáčkova filharmonie Ostrava pracuje s ročním rozpočtem přibližně 78 milionů korun. Zásadní položkou je příspěvek zřizovatele, tedy Statutárního města Ostrava, který činí přibližně 78 procent rozpočtu. Dal&scaron;ím přispěvatelem je Moravskoslezský kraj – asi 3,5 procenta, ministerstvo kultury 1,8 procent. Hovoříme-li o sponzoringu jako takovém, který chápeme jako podporu ze soukromých zdrojů, tak ten v Moravskoslezském kraji prakticky neexistuje. Máme samozřejmě několik partnerů, kteří nám usnadňují život poskytnutím určité služby, kterou provozují (ubytování, doprava a tak dále), ale to, že by při&scaron;el sponzor a dal vám nějaké relevantní peníze, to se prakticky nestává. Soukromé peníze netvoří v na&scaron;em rozpočtu ani půl procenta. I přes to, že 78 milionů je zdánlivě velká částka, jsme jí stále velmi limitováni. Neře&scaron;íme na&scaron;těstí přímo existenční problémy, v tomto ohledu k nám zřizovatel přistupuje vstřícně. Tento rozpočet nám umožňuje bezpečně pokrýt mandatorní výdaje, zejména nájmy a platy. Ale zbývá reklama a koncertní sezona samotná, jejíž kvalita je pak přímo úměrná prostředkům, které Vám zůstávají. A těchto aktivit už se navý&scaron;ené prostředky tak úplně netýkají. Na&scaron;těstí se nám podařilo vybudovat mezinárodní manažerskou síť a osobní kontakty, díky kterým můžeme i přes omezený rozpočet zvát do Ostravy výrazné umělecké osobnosti, čímž kvalita sezony netrpí. Tou kvalitou mám na mysli zejména úroveň hostujících umělců, která je v na&scaron;em případě, řekl bych, dosti vysoká. Celkovou finanční situaci Janáčkovy filharmonie Ostrava bych tedy nyní označil jako stabilní. Dobrý den, nepočítáte také s koncertním uváděním oper? Myslím, že zájem o takový projekt by mezi Va&scaron;imi náv&scaron;těvníky určitě byl a v Ostravě máme navíc řadu výtečných zpěváků. Děkuji, ať se Vám daří. (Kozohorský) Vážený pane Kozohorský, i touto my&scaron;lenkou jsme se samozřejmě zabývali. Je v&scaron;ak třeba brát v úvahu to, že operní produkce Národního divadla moravskoslezského jsou na velmi vysoké úrovni, programový záběr místní opery je &scaron;iroký a obávám se, že bychom jim tak trochu lezli do zelí. Navíc bych měl obavy i o náv&scaron;těvnost. Když jsme před přbližně rokem přivezli do Ostravy hvězdy světové opery Piotra Beczału a Sonyu Yonchevu na operní galakoncert, neměl jsem pocit, že by byl o tento typ produkce zájem srovnatelný se zahraničím. A to se jednalo o poměrně populární program. Z těchto důvodů tedy s koncertním uváděním oper zatím nepočítáme. Připou&scaron;tím v&scaron;ak, že pokud najdeme vhodný operní kus, který by byl místním operním sborem z nějakých důvodů neuskutečnitelný, a dirigenta, který by se za produkci postavil, je možné, že takové představení v Ostravě usly&scaron;íte. Dobrý den, co chystáte pro pří&scaron;tí sezonu? (Barbora) Pokud myslíte přímo sezonu 2018/2019, zde bych si je&scaron;tě dovolil s podrobnostmi posečkat a nechat je na tiskovou konferenci, která je každou sezonu, obvykle v dubnu, uvádí. Podíváme-li se na sezonu právě probíhající, vidíme v ní plejádu velkých uměleckých osobností – za v&scaron;echny jmenujme například Federica Colliho, Luká&scaron;e Vondráčka, Denise Kozhukhina, Jana Martiníka, Václava Lukse a dal&scaron;í. Novinkou v leto&scaron;ním roce jsou komentované koncerty s podtitulem Láska na první poslech nebo řada klavírních recitálů. Pokračujeme s řadou koncertů pro děti, crossoverovými projekty v Gongu (letos například s Tomá&scaron;em Klusem), věnujeme se mladým profesionálům. V programech se snažíme zařazovat velká a obtížná díla symfonické literatury vedle proslulých sólistických koncertů – opět letos jmenujme například Symfonii č. 4 Dmitrije &Scaron;ostakoviče, což je můj osobní tip, Mahlerovu Symfonii č. 7, Brucknerovu Pátou či Druhou symfonii Sergeje Rachmaninova. To v&scaron;e v celkem sedmi koncertních řadách. Uji&scaron;ťuji Vás, že uměleckou úroveň, kterou jsme nastavili, budeme jen zvy&scaron;ovat. Já samozřejmě obsazení pří&scaron;tí sezony z podstatné části znám a sám se na ni velmi tě&scaron;ím. Takže se snad můžete tě&scaron;it i Vy. Troufám si říci, že jsme dávno překročili hranice běžné regionální produkce, jak bývají často nazývány aktivity mimo hlavní město Prahu. Dobrý den, zajímalo by mě, jak na tom jsou hráči Va&scaron;eho orchestru s vý&scaron;í platů. Děkuji za odpověď. (Karnecký) Řekl bych, že asi jako u v&scaron;ech pracovníků v kultuře, není ani stav u nás příli&scaron; utě&scaron;ený. Domnívám se, že vý&scaron;e platů neodpovídá dosaženému vzdělání a zejména vynaložené energii a času jak už při studiu, tak při výkonu vlastního povolání. Ke zlep&scaron;ení dochází v poslední době postupným navy&scaron;ováním tarifních platů a také díky tomu, že nám zřizovatel tato navý&scaron;ení pokrývá. K Va&scaron;í otázce – konkrétně hrubý nástupní plat hudebníka je v jedenácté platové třídě v říjnu tohoto roku 17.730 korun, průměrný hrubý plat ke stejnému datu asi 26.300 korun. Před časem jsem zachytila informaci, že organizujete nějaké předná&scaron;ky pro seniory. Můžete k tomu, prosím, alespoň něco prozradit? Kde bych se mohla dozvědět podrobnosti? (Linhartová) Milá paní Linhartová, ano, nemýlíte se. Před několika lety jsme roz&scaron;ířili na&scaron;i edukační činnost, která je logicky zaměřena primárně na děti. Nicméně prakticky ve stejnou chvíli jsme si uvědomili, že senioři u nás tvoří zásadní část publika a že by bylo fér nabídnout i jim nějakou aktivní činnost vedle pravidelného poslechu na&scaron;ich koncertů. Proto vznikl klub Filharmonie Plus, ve kterém se na&scaron;i posluchači středního a vy&scaron;&scaron;ího věku mají možnost pravidelně scházet, pracovat na svém vzdělání, seznamovat se například s hudebními formami, které pravidelně slýchají na pódiu, někdy i aktivně hrát. To v&scaron;e pod vedením zku&scaron;eného lektora Martina Ptáčka, který je i autorem celého konceptu. Tyto workshopy jsou pak pravidelně doplňovány předná&scaron;kami osobností – muzikologů či samotných interpretů. Jsem rád, že se tato na&scaron;e aktivita tě&scaron;í velké oblibě. Více informací se můžete dozvědět na na&scaron;em webu. Dobrý den, v&scaron;iml jsem si, že Janáčkova filharmonie Ostrava doprovází Rolanda Villazóna a...

Mohlo by vás zajímat