V obnovené pařížské Traviatě se představila Marina Rebeka, vystřídá ji Anna Netrebko

Verdiho nejznámější opera, jedna z nejhranějších na světě – nesmrtelná La traviata. Uvádí ji tento měsíc Pařížská národní opera v osvědčené inscenaci, kterou připravil francouzský režisér Benoît Jacquot. V titulní roli Violetty se představila lotyšská sopranistka Marina Rebeka, již jsme měli možnost slyšet na loňském novoročním koncertu v pražském Rudolfinu. Hudebního nastudování se ujal mladý, původem izraelský dirigent Dan Ettinger.
G. Verdi: La traviata – Opéra national de Paris 2018 (zdroj operadefrance.fr / foto Vincenc Pontet)

La traviatu zkomponoval Verdi v roce 1853 na libreto Francesca Marii Piaveho podle románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi. Tomuto románu se příliš nedařilo a nebyl moc úspěšný ani v divadelní podobě. Až Verdimu, který hru zhlédl v Paříži, se povedlo převést ji do slavné operní podoby. Dílo má tři protagonisty  – Violettu, Alfreda a Giorgia, titulní role je považována za principiální roli sopránového repertoáru a mnohým pěvkyním otevírá mezinárodní kariéru. Violettu tak na nejprestižnějších světových scénách ze současných hvězd ztvárnily například Angela Gheorghiu (1994, Covent Garden), Anna Netrebko (2005, Salcburk), Sonya Yoncheva (Met, 2015), řadu sopranistek – za všechny jmenujme Mariu Callas – právě tato role zařadila do kategorie „diva“.

Violetta patří mezi pěvecky náročné role. Začíná ve vysokém registru lehkými, vokalizujícími výškami (E strano! Sempre libera), ve druhé části klesá níže do střední sopránové polohy až k přechodnému registru a tmavší barvě hlasu ve třetím dějství (Addio del passato). Postava se v průběhu děje vokálně i charakterově vyvíjí – od ženy energické, temperamentní až po ženu slabou, umírající v Alfredově náručí.

Původně filmový režisér Benoît Jacquot se k operní režii propracoval přes filmovou adaptaci Pucciniho Tosky (2001) a poté Massenetova Werthera, kterého vytvořil pro Royal Opera House v Londýně (2003). Produkci Traviaty, jež se uvádí v moderní Opéra Bastille, vytvořil již v roce 2014. Od té doby je jeho Traviata na programu každou sezonu. Jako Violetta se v produkci již představily Sonya Yoncheva, Diana Damrau, Ermonela Jaho, Alfreda ztvárnili mezi jinými i Francesco Meli, Bryan Hymel, Ismael Jordi, Giorgia si zazpívali Dmitri Hvorostovsky, Plácido Domingo i Ludovic Tézier.

V klasické scéně Sylvaina Chauvelota posazené do estetiky Paříže první poloviny devatenáctého století a v krásných kostýmech Christiana Gasca se včera představila řada často pozoruhodných pěvců současné operní scény. Marina Rebeka, která zpívá roli Violetty už několik let, je přesvědčivá, sebejistá, její hlas oplýval lesklými výškami, byť v nižších polohách někdy ztrácel na barvě a znělosti. I když u ní můžeme vyzvednout bezchybně propojené rejstříky, solidní dechovou oporu a dramatický výraz, přece jen jsme na jevišti Opéra Bastille zvyklí poslouchat větší, zvučnější a energičtější hlasy. Jinak tomu nebylo ani v případě mladého tenoristy původem z Kosova Rame Lahaje. Z jeho projevu byla cítit hlasová rezerva a často jen průměrná energie, se kterou zpíval svoji roli. Technicky výborně vystavěný hlas, barevně znělá střední poloha hlasu, o něco méně jasné výšky ztrácející na objemu. Na druhé straně mohutný a barevný hlas ukázal představitel Giorgia Germonta, ukrajinský baryton Vitaliy Bilyy. V roli Flory se představila francouzská mezzosopranistka Virginie Verrez, která oplývá tmavě barevným a znělým témbrem.

V porovnání s inscenací Traviaty v režii Willyho Deckera s jeho minimalistickou scénou nebo se Zeffirelliho filmovou adaptací se Jacquotova inscenace jeví jako nehybná, statická a pasivní. K tomu přispívá i pozice sboru, který celou dobu stojí nehybně na scéně. Za nastudováním a přípravou excelentního sboru Pařížské národní opery stojí sbormistr Alessandro Di StefanoOrchestr opery řídil extravagantní Dan Ettinger. Dirigent vedl hráče jasnými gesty, v předepsané dynamice, s malými nuancemi v tempu, jež někdy dělaly pěvcům potíže, zejména v prvním dějství. Výsledkem byla občasná nejednota muzikantů s pěvci na jevišti.

La traviatu v tomto obsazení mají diváci v Paříži možnost vidět ještě dvakrát. Poté se ve stejné inscenaci v titulní roli Violetty představí fenomenální Anna Netrebko, pro kterou to bude možná poslední Traviata v její kariéře. Po jejím boku budou zpívat Charles Castrovono a Plácido Domingo.

Hodnocení autora recenze: 80%


Giuseppe Verdi:
La traviata
Libreto: Francesco Maria Piave
Dirigent: Dan Ettinger
Režie:
Benoît Jacquot
Scéna: Sylvain Chauvelot
Kostýmy: Christian Gasc
Světelný design: André Diot
Choreografie: Philippe Giraudeau
Sbormistr: Alessandro Di Stefano
Orchestre et Choeurs de l’Opéra national de Paris
Obnovená premiéra 2. února 2018 Opéra Bastille Paříž
(psáno z představení 8. 2. 2018)

Violetta Valéry – Marina Rebeka
Flora Bervoix – Virginie Verrez
Annina – Isabelle Druet
Alfredo Germont – Rame Lahaj
Giorgio Germont – Vitaliy Bilyy
Gastone – Julien Dran
Il Barone Douphol – Philippe Rouillon
Il Marchese d’Obigny – Tiago Matos
Dottore Grenvil – Tomislav Lavoie
Giuseppe – John Bernard
Domestico – Christian Rodrigue Moungoungou
Commissionario – Pierpaolo Palloni

www.operadeparis.fr

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments