Ohlédnutí Richarda Haana aneb Zpěvák z kavárny v opeře (2)

  1. 1
  2. 2

(Dokončení)

Řekněte, čím to je, že jste vydržel tak dlouho zpívat? Určitě to musí být dobrou hlasovou technikou – jak jste k ní přišel? Tu jste získal u při soukromých hodinách u pana Tučka nebo to je spíš intuitivní záležitost? Dar?

Určitě jsem měl výhodu, že jsem si pedagoga mohl vybrat. Když studujete na škole, tak si toho, kdo vás učí zpívat, vybírat nemůžete. Když někdo neučí dobře a ničí svým žákům hlas, tak prostě máte smůlu. Kdežto při privátním studiu si kantora vybírat můžete. Já jsem měl to štěstí, že se mě ujal Renda Tuček, který hodně pracoval s dechem, což je základ, a na školách se to přitom moc neučí. No a další štěstí jsem měl, že jsem narazil na profesorku Švábovou v Ústí nad Labem. Ti dva mě takříkajíc postavili na nohy. Ta technická příprava je samozřejmě velmi důležitá, zvlášť proto, že hlas operního zpěváka zvlášť v našich poměrech je nesmírně vytěžovaný. Zpívá se a hlavně tehdy se zpívalo najednou všechno, od barokní opery přes romantickou a veristickou až po operu moderní. Pokud je ale hlas dobře vedený, tak by se měl lety takzvaně prozpívat, dozrát.

Zažil jste během své kariéry někdy období, kterému se říká hlasová krize?

Naštěstí jsem to neměl. Samozřejmě, zdaleka ne vždy je zpěvák zdravotně dobře disponovaný, občas musí zpívat i v indispozici, čímž si moc neposlouží. Mě ale vždy hodně frustrovalo, když jsem musel nějaké představení odříci. Občas jsem proto v indispozici zpíval, z toho potom někdy problémy být mohou, ale za ta moje léta u opery jich aspoň u mě bylo myslím minimálně.

Role, které vám přidělovali, jste bral úplně všechny nebo jste některé odmítal?

Dřív to fungovalo tak, že si člověk nemohl dovolit odmítat. Zvlášť na oblasti bylo sólistů málo a museli proto zpívat úplně všechno.

Nikdy jste tedy žádnou roli nevrátil?

(dlouze přemýšlí) No, v některých z těch moderních oper jsem nezpíval rád, ale že bych vyloženě odmítl role, to ne. Spíš jsem naopak o některé role sám stál a nebylo mně umožněno, abych je zpíval. Třeba v Rigolettovi jsem jako první roli dělal Monterona, pak Ceprana, Marulla a teprve až potom jsem se dostal k Rigolettovi. Tendenci jsem měl odmítat ty malé role, to hlavně v případech, kdy jsem měl nabídky z jiných divadel a v domácím souboru jsem byl přitom blokovaný na dva tři měsíce kvůli nějaké malé roli.

Moderní opera – proč vám nesedí? Nezajímá vás?

Jsou věci, které jsou zajímavé, i po harmonické stránce. Ale myslím, že ten můj nevztah pramení z toho, že moderní skladatelé často píší velmi necitlivě z hlediska hlasu.

Když teď o tom rychle přemýšlím, co jste alespoň v poslední době zpíval v moderních operách a napadá mě jedině Smrt Klinghoffera. Třeba tenhle druh muziky se vám nelíbí? Nezpívá se vám dobře?

To byla velice zajímavá opera, i když zpívání pro mne to bylo velmi vypjaté a ve vysoké poloze, ale ta role zase nebyla tak obsáhlá. To byla skutečně jedna z mála moderních oper, která zajímavá hudebně byla.A z těch dalších modernějších, ve kterých jste zpívat musel, a které vám přitom nesedly?

Tak to jich byla celá řada (smích).

Třeba?

To byla celá plejáda autorů, třeba takový Vacek – v jeho operách jsem navíc zpíval menší role, takže to mě deptalo dvojnásobně. Musím ale třeba vzpomenout na Pauerovu Zuzanu Vojířovou, což je moderní opera, ale velmi zpěvná.

Neštěstí je také v tom, že moderní skladatelé často sice vyklenou nějakou melodii, arioso, ale najednou jakoby se zalekli, že se jim bude vyčítat, že nejsou dostatečně moderní, tak to celé dalšími tóny jakoby zašpiní. Takže to potom kroutí uši, špatně se to učí, špatně se to zpívá. Prostě je to takové samoúčelné. Nikdy jsem proto třeba nepřilnul k Cikkerovi, ale třeba v Suchoňově Svätoplukovi jsem Mojmíra zpíval velmi rád, i když pro baryton byl velmi exponovaný.

A co Janáček?

To už je zase jiná kapitola. Toho mám pochopitelně velice rád…

Moc jste Janáčka ale neužil, že? Pamatuji si snad jen vašeho Revírníka…

Ano, Revírníka jsem zpíval v několika inscenacích. Pak to ale byl ještě Mrtvý dům v Kaločově inscenaci, Věc Makropulos – v té jsem si bohužel zazpíval jenom jednou, no a pak jsem se ještě před lety dostal ještě k jeho první opeře, k Počátku románu…Teď odjinud: nechtěl jsem náš hovor hned začínat mimodivadelními aktivitami, navíc na vaše plávání a otužilectví se vás novináři určitě ptají nejčastěji. Ale už jste se toho i sám teď dotknul…

S plaváním jsem začal v deseti letech, v Písku na jezu, kde jsem se tehdy málem utopil. Ale ještě to léto jsem se plavat naučil. Nikdy jsem neplaval závodně, jsem samouk, žádné zvláštní fyzické dispozice pro plavání nemám, je to prostě hobby, podobně jako to moje už zmíněné kolo. Když jsem se nastěhoval do Brna do Bystrce, tak jsem začal chodit k přehradě a začal zkoušet, jak se dá dlouho ve vodě vydržet. No a když začala přehrada zamrzat, tak mně bylo líto s tím přestat, proto jsem si ten led prošlapal. Ale pobyt v ledové vodě jsem nakonec značně přehnal, neměl jsem s tím žádné zkušenosti. Mé tělo tenkrát reagovalo velmi bouřlivě a navíc od té ledové tříště jsem byl pořezaný do krve. Pak jsem se ale přidal k brněnským otužilcům a hodně mě to chytlo, začal jsem jezdit na otužilecké soutěže, plaval jsem celou zimu. V létě jsme pak pokračovali dálkovým plaváním, takže jsem zkusil pro začátek deset kilometrů…

…no a La Manche vás napadl samotného nebo vás k tomu někdo postrčil?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
V.T. Slajer

Co vice dodat po precteni obou casti tohoto skveleho rozhovoru a dvou sklenkach cerveneho? Fantasticka osobnost a samozrejme “umeni rozhovoru”, ktere jen malokdo ovlada tak jako Vit Dvorak. Doufam take, ze Richard Haan inspiruje i dalsi generaci ceskych zpevaku,kteri maji nyni jine moznosti a mnozi zpivaji permanentne v zahranici. Netusil jsem, ze Porgy smi nyni byt pouze cerny. Vim ale, ze Aida se uz zacernovat nemusi nebo dokonce nesmi. Je to opravdu trochu naruby. Kdyz pred 50 lety zpivala Grace Bumbry skvele jako prvni African-American Venus v Bayreuthu, byl z toho temer skandal v urcitych kruzich. Take mam rad plavani… Číst vice »