Operní kukátko: Léto přeje Händelovi

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na základě tří koncertních provedení v roce 2011 je nyní na trh uveden záznam dvou skladeb slavného italského skladatele v podobě, která není příliš známá. Rossiniho Stabat Mater již bylo nahráno mnohokráte, předkládaná verze církevní skladby kombinuje jak čísla Rossiniho, tak jeho přítele, skladatele Giovanniho Tadoliniho. Toho Rossini požádal o pomoc při kompozici, když pro nával práce nestíhal dodržet termín objednávky skladby pro madridské provedení roku 1833 (chrám San Felipe en Real). Z pera Rossiniho existuje šest částí na slavný text (1, 5-9), jehož autorství je připisováno více osobnostem, Tadolini pak zhudebnil sedm sekvencí. Nejpravděpodobnějším autorem textu byl zřejmě vzdělaný františkán Jacopone da Todi ve třináctém století. Tadoliniho sekvence ale existovaly doposud jen v klavírním výtahu. Dirigent a hudební teoretik Antonino Fogliani orchestroval Tadolinim zkomponované části. Mezi čtyřmi sólisty jednoznačně zaujme irská sopranistka Majella Cullagh, známá ze spolupráce s labely Opera Rara a Naxos a také svým zájmem o operní anglické opusy devatenáctého století, které nahrává často s Richardem Bonyngem. Asi patnáctiminutová kantáta Giovanna D’Arco (Jana z Arku), sestávající se ze dvou árií a dvou recitativů, pochází ze stejného Rossiniho skladatelského období (pravděpodobně 1832), přesné datum premiéry ovšem neznáme. Původní verze je komponována pro sólový hlas (kontraalt) a klavír.

Na nahrávce Naxosu máme možnost se seznámit s novou orchestrální verzí Marca Taralliho z roku 2009 (jedná se tedy o světovou nahrávací premiéru), která vznikla na objednávku Rossiniho festivalu v Bad Wildbadu. Taralliho verze je zřejmě poněkud zvukově věrnější rossiniovskému vzoru než doposud rozšířená orchestrální verze kantáty skladatele a muzikologa Salvatoreho Sciarrina. Kantáta byla doposud přístupná jen v nahrávce Cecilie Bartoli na labelu Decca s doprovodem anglického klavíristy Charlese Spencera, další jediná nahrávka na CD Teresy Berganzy na labelu Claves zůstává prakticky nedostupná. Interpretkou současné nahrávky je uznávaná italská mezzosopranistka Marianna Pizzolato, která má v repertoáru řadu Rossiniho partů jak v komických dílech, tak ve vážných operách typu opera seria. Rossiniho smysl pro hudební dramatismus je přesvědčivý v obou dílech a nahrávka dokumentuje vysokou úroveň festivalových produkcí.


Operní úsměv
Italský basbarytonista Ettore Nava opakovaně v průběhu let spolupracoval na jevišti se slavným italským dirigentem Tulliem Serafinem.

Tullio Serafin (zdroj StarrySky)
Tullio Serafin (zdroj StarrySky)

Vtipná ukázka jejich konverzace při operní zkoušce na Aidu, v níž pěvec ztvárňoval Amonasra:

Tullio Serafin: „Musím říci, Ettore, že máte opravdu skvělou paměť!
Ettore Nava: „Ale Mistře, opravdu děkuji!“
Tullio Serafin: „Ano, vy děláte stále ty samé chyby jako před patnácti lety!“

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat