Pardubické hudební jaro počtyřicáté? Ani se mi tomu nechce věřit

Violoncellista, umělecký vedoucí souboru Barocco sempre giovane a umělecký ředitel a dramaturg Pardubického hudebního jara Josef Krečmer odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, ani se mi nechce věřit, že letošní Pardubické jaro se uskuteční už po čtyřicáté, velmi dobře si pamatuji na to první na konci sedmdesátých let. Jak vidíte jeho vývoj a z jakých důvodů se dokonce hned několikrát v jeho historii měnil jeho pořadatel? Přeji vám mnoho dalších úspěchů! (Václav Balík)

Také se mi nechce věřit, že v roce 2018 se bude konat již 40. ročník Pardubického hudebního jara! Pořadatelů se opravdu v minulosti vystřídalo několik, festival zažil lepší i horší ročníky, někdy i hubená léta, hrozilo i zrušení. My (společnost Barocco sempre giovane) jsme se ujali festivalu v roce 2013. Festival jsme rozšířili o externí koncerty v rámci širšího regionu, představujeme významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory, nabízíme široké spektrum hudby všech slohových období a žánrů, uvádíme koncerty historicky poučené interpretace na dobové nástroje, ale také hudbu soudobou. Jsem přesvědčen o tom, že krajské město i celý širší region s velkými kulturními tradicemi si zaslouží festival takovéhoto rozsahu i významu. Pardubické hudební jaro je členem Asociace hudebních festivalů České republiky a Evropské asociace hudebních festivalů EFA. V roce 2017, na Arts Festivals Summitu ve Wiesbadenu, zařadila mezinárodní porota v čele s předsedou Sirem Jonathanem Millsem Pardubické hudební jaro mezi významné evropské festivaly a udělila mu Známku kvality.

Dobrý den, pane Krečmere, ještě jsem neslyšel, že by Česká filharmonie – pýcha sama – hrála na zimním stadionu! Jak se vám to podařilo? Přijedou ochotně? A kolik se tam vejde lidí? Děkuji a držím palečky, ať se tak krásný festival vydaří. Váš Petr Novotný

Vážený pane Novotný, Českou filharmonii jsme se rozhodli pozvat hned z několika důvodů:

V roce 2018 si připomínáme sto let Československé republiky, kulaté výročí čtyřicet let má i samotný festival. Asi vás překvapí (alespoň pro mne to bylo velmi překvapivé zjištění), že Česká filharmonie vystupovala v Pardubicích šestačtyřicetkrát, většinou s dirigenty Talichem (třináctkrát!), Kubelíkem a Šejnou. Po druhé světové válce to však bylo pouze třikrát: 13. září 1968, Východočeské divadlo Pardubice, Václav Smetáček (Má vlast; v rámci cesty České filharmonie po Československé socialistické republice po vstupu okupačních vojsk, velmi emotivní!), 12. ledna 1972, Východočeské divadlo Pardubice, Zdeněk Košler (Má vlast; v rámci abonmá Komorní filharmonie Pardubice  – tehdy Východočeský státní komorní orchestr), 9. dubna 1980, Hronovická, Václav Neumann (Martinů: Symfonie č. 6, Dvořák: Symfonie č. 6; v rámci Pardubického hudebního jara).

My jsme se rozhodli pro Mou vlast v plném obsazení České filharmonie a volba padla na Tipsport Arenu Pardubice, špičkově vybavenou multifunkční halu, která patří díky svému zázemí a technickému vybavení nejen k vysokému evropskému nadstandardu, ale je i plně srovnatelná s úrovní nejlepších hal v zámoří. Je to jediný prostor s dostatečnou kapacitou pro tento slavnostní koncert – přibližně osm tisíc diváků. Rozhodování nebylo jednoduché, koncert bez masívního nazvučení se zde ještě nekonal. Začali jsme tím, že jsme si nechali vypracovat znalecký posudek na akustiku – dopadl nad očekávání výborně. Samozřejmě bychom si nedovolili pozvat Českou filharmonii do běžného zimního stadionu. Přesto nám držte palce, je to opravdu velký projekt a jistá rizika tu samozřejmě jsou, hlavně se zde bude konat něco takového poprvé.

Před časem nás velmi zaujal koncert k výročí Pardubického pivovaru se skladbou Jana Kučery. Nepřipravujete něco podobného? Ať se vám i nadále daří! (VM)

Naším cílem je připomenout v rámci Pardubického hudebního jara vždy významná výročí a události regionálního i širšího významu: V roce 2017 jsme si připomenuli působení slavného muzikantského rodu Stamiců v Pardubicích a výročí narození i úmrtí Jana Václava Stamice (1717–1757), v roce 2016 vámi již zmíněné výročí založení Pardubického pivovaru, ale také významnou hudební událost – nález rukopisu Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic (1600–1676) ve sbírkách pardubického muzea. 37. ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro připomněl v roce 2015 převratnou událost pro rozvoj Pardubic i širšího regionu: zahájení železniční dopravy v roce 1845 a výročí narození i úmrtí železničního stavitele Jana Pernera (1815–1845).

Letošní 40. ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro připomene výročí sto let od založení Československé republiky Smetanovou Mou vlastí v Tipsport Arena Pardubice v podání České filharmonie s dirigentem Petrem Altrichterem, Dvořákovými Slovanskými tanci v Sukově síni Domu hudby s Filharmonií Brno a dirigentem Petrem Vronským, ve Východočeském divadle pak Smetanovou Libuší v podání operního souboru Divadla J. K. Tyla Plzeň s dirigentem Oliverem Dohnányim a sopranistkou Evou Urbanovou v hlavní roli.

Devadesáté výročí úmrtí Leoše Janáčka si připomeneme v Sukově síni Domu hudby s Janáčkovým komorním orchestrem Ostrava, v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi jeho Liškou Bystrouškou, v Rytířském sálu zámku bude účinkovat v Janáčkových komorních dílech Vlachovo kvarteto Praha.

Se souborem Barocco sempre giovane jezdíte hodně do zahraničí. Velmi by mě zajímalo, jaké rozdíly vnímáte mezi naším a zahraničním publikem? (Libuše Drotárová)

Vážená paní Drotárová, komorní soubor Barocco sempre giovane opravdu účinkuje pravidelně na mnoha pódiích u nás i v zahraničí. Jisté rozdíly v reakcích publika samozřejmě jsou. Například publikum déle zavedených tradičních festivalů nikdy netleská mezi větami, dobře ví, kdy skladba končí, někteří posluchači mají dokonce na klíně partituru! Není to ani tak podle jednotlivých zemí. Větší roli hraje tradice a zkušenost publika přímo v určitém městě či regionu a také temperament. Italské či španělské publikum, pokud se koncert líbí, reaguje často naprosto spontánně a neřeší, zda právě skončila věta nebo celá skladba. To vše ovšem platí i o českém publiku.

Dobrý den, pane Krečmere, i po čtyřech letech stále vzpomínáme na úžasný koncert houslisty Josefa Špačka s vaším souborem na pardubickém zámku. Nemohli byste ho pozvat znovu? Moc se za to přimlouváme! Děkujeme a přejeme hodně úspěchů v novém roce. (Nápravníkovi)

Vážení Nápravníkovi, s Josefem Špačkem spolupracujeme pravidelně, máme ho moc rádi. Jsou to vždy opravdu krásné koncerty! Před časem jsem s ním sjednal účinkování na Pardubickém hudebním jaru 2018. Mezitím však Josef obdržel pozvánku k účinkování v tomto termínu v Carnegie Hall v New Yorku se slavným violoncellistou Yo-Yo Mou. Taková nabídka se neodmítá, ani by mne nenapadlo trvat na již sjednaném termínu v rámci Pardubického hudebního jara. Koncert v Carnegie Hall odložit opravdu nelze, v Pardubicích však ano. Takže můžete se těšit, určitě ho brzy uslyšíte, zatím však neznáme nový termín.

Dočetla jsem se, že Pardubické jaro je má známku kvality “EFEE”. Co to vůbec znamená, jaký praktický význam to má a kdo další u nás tuto známku získal? Děkuji za vysvětlení. (Anna Stuchlíková)

EFFE je zkratka Europe for Festivals, Festivals for Europe. Festival Pardubické hudební jaro je členem Asociace hudebních festivalů České republiky a Evropské asociace hudebních festivalů EFA. V roce 2017, na Arts Festivals Summitu ve Wiesbadenu, zařadila mezinárodní porota v čele s předsedou Sirem Jonathanem Millsem Pardubické hudební jaro mezi významné evropské festivaly a udělila mu Známku kvality. Pokud vím, z hudebních festivalů toto ocenění získaly též Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a Janáčkův máj Ostrava.

Dobrý den, jak na tom je Pardubické hudební jaro s financemi? S jak vysokým rozpočtem pracujete, z jakých zdrojů čerpáte finance a co soudíte o současném systému rozdělování peněz na kulturu? Myslíte, že je spravedlivý vůči orchestrům a festivalům v regionech? Děkuji za vaši odpověď. (Václav Voráček, Pardubice)

Vážený pane Voráčku, pro rok 2018 pracujeme s rozpočtem přibližně sedm miliónů korun. Tato částka je jen zlomkem toho, s čím pracují festivaly obdobné velikosti a významu. Letos jsme byli velmi úspěšní v grantovém řízení ministerstva kultury, nicméně částku budeme znát až těsně před zahájením festivalu. Úspěšná byla i žádost o dotaci Státního fondu kultury. Významně nás podporuje Pardubický kraj, Statutární město Pardubice a řada dalších partnerů.

Otázku stran systému rozdělování peněz na kulturu a spravedlnosti vůči orchestrům a festivalům v regionech nedokážu zodpovědět stručně, není zde na to dost prostoru a jakékoliv zjednodušení by bylo neobjektivní.

Dobrý den, jsme velcí operní fanoušci, a proto jsme velmi přivítali, že se na programu festivalu začala objevovat operní představení. Moc už se těšíme na letošní Libuši s paní Urbanovou. Jaká představení připravujete pro příští rok? Jen tak dál! (V. Kramářová, Chrudim)

Vážená paní Kramářová, operu a balet jsme zařadili do programů Pardubického hudebního jara především proto, že ačkoliv žijeme v regionu s velkou kulturní tradicí, v celých východních Čechách bohužel není stálá operní či baletní scéna. Letošní Smetanova Libuše samozřejmě souvisí, stejně jako Má vlast s Českou filharmonií a Dvořákovy Slovanské tance s Filharmonií Brno, s připomínkou výročí sta let od založení Československé republiky. Zatím vám nemohu prozradit, které opery plánujeme na rok 2019. Mohu vás však ujistit, že na tom pracujeme, a věřím, že to bude šťastná volba.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

 

VIZITKA
Josef Krečmer (*8. března 1958) český violoncellista, pedagog a manažer. Studoval Konzervatoř v Teplicích u profesora Mirko Škampy, Státní konzervatoř v Praze u profesora Josefa Chuchra a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze u Alexandra Večtomova a Miloše Sádla. Absolvoval mistrovské kurzy u Natalie Šachovské a Erki Rautia. Zúčastnil se mnoha interpretačních soutěží: Celostátní interpretační soutěž Hudební mládeže ČSSR – 1. cena, Heranova mezinárodní violoncellová soutěž – 2. cena a diplom nejlepšího účastníka z ČSSR, Concertino Praga – absolutní vítěz (mezinárodního kola rozhlasové soutěže) a další.

Od roku 1979 vyučuje hru na violoncello na Konzervatoři Pardubice, kde vychoval řadu vynikajících absolventů (Pavel Ludvík, Jan Žalud, Jan Žďánský a jiní). V letech 1991–2003 byl koncertním mistrem Komorní filharmonie Pardubice, natočil řadu snímků pro Český rozhlas a na CD. V letech 1989–1991 pracoval pro Nadaci Yehudi Menuhina v Paříži, kde spolupořádal koncertní vystoupení mnoha českých umělců po celé Francii. Působil také jako koncertní mistr v mezinárodním orchestru v Théâtre des Champs-Élysées v Paříži.

V roce 2004 založil komorní soubor Barocco sempre giovane a je jeho uměleckým vedoucím. Pořádá koncerty klasické hudby, na kterých dává příležitost především mladým začínajícím hudebníkům. V Pardubicích pořádá také cykly koncertů na zámku a v Sukově síni Domu hudby.
(zdroj: www.cs.wikipedia.org)

www.pardubickehudebnijaro.cz