Na prahu roku Ohnivého Kohouta o barvitém světě čínské opery

  1. 1
  2. 2
V těchto dnech prožívají Číňané oslavy svého nejdůležitějšího svátku. Slaví se Svátky jara – nástup lunárního nového roku (letos začíná 28. ledna a bude to rok Ohnivého Kohouta). Možná je to vhodná chvíle představit si aspoň ve stručnosti čínskou operu, specifický umělecký žánr, který s operou, jak ji známe, kromě názvu vlastně nemá mnoho společného.
Čínská opera – ilustrační foto (zdroj pixabay.com)

Čínská opera je druh hudebně-dramatického umění, které se během staletí vyvinulo v Číně. Pochází původně z lidového prostředí a od klasické opery je odlišuje zejména důraz na tanec. Postavy jsou oděné do výrazných kostýmů a mají silně nalíčené obličeje. Námětem obvykle bývají staré čínské příběhy. Tolik stručná definice.

Reklama

Historie čínské opery je doložena už v dynastii Tang, kdy císař Xuan​zong​ (8. století našeho letopočtu) založil hereckou školu „Hrušňový sad“, která se měla zaměřovat především na hudební dramata (pojem „Hrušňový sad“ se v pozdějších dynastiích začal používat jako označení světa čínské opery). Centrem této nové umělecké formy se stala provincie Shanxi. Žánr opery se dále rozvíjel za vlády dynastie Song. Za dynastie Ming se nejdůležitější operní formou stala opera kunqu, pocházející ze Suzhou v provincii Jiangsu – pro tyto opery byl charakteristický doprovod bambusové flétny. V této době také vznikla nejoblíbenější díla tohoto operního stylu: Pivoňkový pavilon, Vějíř broskvového květu, Romance Tří Království a Cesta na Západ (kde se objevuje známý opičí král). Tato opera se svým způsobem podobala evropskému divadlu v předalžbětinském období – například ženské role hráli chlapci a scéna byla velmi prostá. Ovšem tradiční čínská opera se od té doby – na rozdíl od evropského divadla – příliš nezměnila, repertoár neobohatily žádné nové příběhy. V různých regionech Číny se během staletí zrodily různé odnože tohoto uměleckého žánru, které jsou však ve své podstatě podobné.

Změny nastaly s koncem dynastie Qing a vznikem Čínské lidové republiky. Trauma spojené s pokusy o modernizaci čínské opery v první polovině dvacátého století zachycuje známý film Sbohem, má konkubíno. Jedním z nejznámějších operních herců té doby (třicátá léta) byl Mei Lanfang, který ztvárňoval ženské role.

Mei Lanfang (zdroj YouTube)

Po vzniku Čínské lidové republiky zažívala opera rozkvět. Hrály se staré, tradiční hry, ale vznikaly i nové, a to na historické i moderní náměty. V šedesátých letech dvacátého století si nová komunistická vláda objednala u historika a pekingského politika Wu Hana novou operu, aby jejím prostřednictvím demonstrovala právo lidu postavit se proti feudálnímu systému. Ovšem tato hra s názvem Hai Rui opouští úřad na námět z období dynastie Ming znamenala pro lidi spíš výzvu ke kritice Maovy vlády, takže byla rychle stažena z repertoáru a její autor se nakonec stal jednou z prvních obětí kulturní revoluce (zemřel ve vězení).

Kulturní revoluce přinesla radikální odtržení od minulosti. Maova čtvrtá manželka Jiang Qing, známá též jako Madam Mao, byla herečka a horlivě se pustila do reformy umění. Tradiční pekingská opera byla během kulturní revoluce zakázána, protože pojednávala o starých, feudálních strukturách společnosti. Díky Jiang Qing vznikl malý repertoár „revolučních oper“, které se sice držely klasické formy, ale vyprávěly nové příběhy, v nichž coby zlosyni vystupovali majitelé půdy, aristokraté a obchodníci. Hudba i pohyby vycházely z klasické tradice, kostýmy a narativní složka však byly moderní. Vznikly opery pojednávající o rolnických vzpourách ve dvacátých letech dvacátého století (Rudá hlídka na jezeře Honghu, Dívka s bílými vlasy, Překonání řeky Dadu), dále opery protijaponské (Revoluce pokračuje, Jiskra v rákosí) či opery o korejské válce. Když padl Gang čtyř, vymizely zanedlouho i revoluční opery. Od osmdesátých let dvacátého století dochází k oživování klasické podoby čínské opery, která se dostala i na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Čínská opera má mnoho (několik stovek) regionálních variant. Nejznámější z nich je pekingská opera. Na svět přišla v období dynastie Qing, kdy císaře Qianlonga (vládl 1736–1795) během cesty po jižní Číně zaujaly opery v Anhui a Hebei a přivezl tamní soubory do Pekingu, kde pak vznikla nová forma opery. Repertoár tradiční pekingské opery zahrnuje více než tisíc her. Zhruba tři až čtyři sta z nich patří mezi frekventované. Jejich příběhy mají většinou historickou, politickou nebo válečnou tématiku. Námět čerpá z legend, historického a lidového vyprávění, z románů. Hrají se jako celovečerní hry trvající dvě hodiny, nebo dvaceti až třicetiminutové aktovky. Některé hry se uvádějí v několika dílech dva i více dní na pokračování. Hry pekingské opery jsou na pohled velmi působivé a doprovází je mnoho vizuálních efektů. V pekingské opeře se nejen zpívá, ale také mluví, herci využívají i pantomimy a akrobatických prvků, přičemž akrobacie obsahuje i prvky převzaté z bojových umění, což předpokládá velmi náročný trénink.

V pekingské opeře existují čtyři hlavní typy rolí: mužská (sheng, což mohou být mladíci i starci) a ženská (dan, zahrnuje šest partů od počestné dívky až po stařenu), které mají přirozenější líčení, dalším typem postav je jing („namalované obličeje“, nejpůsobivější ze všech postav s nejvýraznější osobností; na tvářích mají stylizované barevné vzory, jejichž barvy symbolizují jejich vlastnosti) a konečně posledním typem jsou komediální postavy chou s bíle pomalovaným obličejem. Přestože vizuální stránka je v pekingské opeře velmi důležitá, chodí si Číňané operu „poslechnout“, nikoliv „podívat se“ na ni. Z toho je zjevné, že hudební složka hraje i v tomto typu opery významnou roli. Představení většinou doprovází šest či sedm hudebníků s tradičními nástroji. Především to jsou nástroje strunné (čínské dvoustrunné housle erhu, třístrunná loutna sanxian či tradiční loutna pipa), jejichž úkolem je umocnit dojem ze zpěvu. Perkusní nástroje (klapačky, bubny, gongy) naopak slouží hlavně k přerušení děje. Občas se vyskytnou i nástroje dechové: flétna, čínský roh, suona.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na