Ptali jste: Jiří Přibyl

Sólista souboru opery a operety Moravského divadla v Olomouci a čerstvý držitel Ceny Thálie odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus


Dobrý den, mám velkou starost. 🙂 Zůstáváte nadále v Moravském divadle v Olomouci? Jaké další role pro ně vytvoříte? Můžete-li se už pochlubit. Bohužel jsme vás nezastihli ve Falstaffovi, ač jsme byli už dvakrát, doufám, že tuto roli budete i nadále zpívat. Pořád vzpomínám, jak krásně jste ztvárnil třeba Fiesca… Škoda, že se už nehraje Boccanegra. (Hanka)

Z Olomouce zatím nemíním nikam odcházet a přiznám se, že jsem tady moc rád. Pokud budu mít i nadále možnost hostovat v jiných divadlech jako doposud, nemám k tomu důvod. V nejbližší době se mohu pochlubit rolí Timura v připravované inscenaci Pucciniho Turandot. Je to opět postava starce, jak jinak… U starců zůstanu i v další sezoně. Čeká mě obrovský a nelehký úkol: hlídač v Ullmannově opeře Pád Antikristův a zřejmě otec Paloucký ve Smetanově Hubičce. Moravské divadlo má v plánu také Rossiniho Lazebníka sevillského, kde jsou basové party dva, a já prozatím netuším, do kterého budu obsazen. Samozřejmě, Falstaffa zpívám a budu i nadále zpívat. Pravděpodobně jste se netrefili do mého představení. Prozradím, že nejbližšího Falstaffa budu mít 30. května. A rád bych vás upozornil na tradiční zářijové představení na Horním náměstí v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Tentokrát můžete zhlédnout Falstaffa pod širým nebem, a pokud budu zdráv, budu jej zpívat.

Měla jsem moc ráda Mistra Václava Zítka, jehož jste myslím žák. Jak na něj vzpomínáte? Byl hodně přísný učitel? Přeji vám pokud možno stejně úspěchů, jako měl on. 🙂 (Eva P.)

Ano, měl jsem tu čest s ním sedmnáct let pracovat. Vzpomínek je mnoho, jsou krásné. Už také proto, že nás všechny měl jako své vnuky. Přestože byl velice přísný, nekompromisní a radikální, dělal to pro naše dobro, protože nás měl rád. Vzpomínám na něho s velikou láskou, úctou i respektem. I když už mezi námi není, vnímám ho neustále. V každém představení je někde v provazišti a drží nade mnou ochrannou ruku. Když jsem si před několika dny šel na jevišti Národního divadla převzít Cenu Thálie, směřoval můj pohled nahoru a moje myšlenky letěly k panu Zítkovi a mému tatínkovi. Děkuji srdečně za krásné přání.Dobrý den, která byla zatím vaše nejmilovanější postava? Moc jste se mně líbil u nás v Liberci jako Don Quichotte. Nestýská se vám po libereckém angažmá? Myslím, že byste si u nás zazpíval víc než v Olomouci. Srdečně vás pozdravuji! (Vlasta Šrámková)

Nemůžu říct jednu jedinou, to by bylo velice těžké. Vážím si každé role, ale pokud bych měl vybrat, nebude jen jedna. Patří mezi ně právě liberecký Don Quichotte, dále pak určitě Kecal v Prodané nevěstě, Paloucký ve Smetanově Hubičce ve Wexford Festival Opera a samozřejmě také Falstaff. Liberecké angažmá? Já jsem ale v Liberci v angažmá nikdy nebyl. Celých těch deset let vám zpívám pouze jako host a mám radost, že jste mě přijala za svého. Nicméně Moravské divadlo je mým prvním stálým sólovým angažmá a nemyslím, že bych měl v Liberci více či méně příležitostí než v Olomouci. Práce na obou scénách mi přináší krásné možnosti a jsem tomu rád. Zdravím vás do Liberce a těším se na vás v hledišti.

Koho ze současné generace našich i zahraničních zpěváků nejvíc uznáváte? A máte nějaký pěvecký vzor? (Petr V., Praha)

Pokud se budu držet svého hlasového oboru, tak je to Samuel Ramey. Je tak charismatický a zvládá tolik různých oborů! Zpíval vynikajícím způsobem jak Boitova Mefista, tak rossiniovské role na festivalu v Pesaru. Pěvecký vzor se snažím nemít, chci být sám sebou. Sázím na osobitost a jedinečnost. Myslím si, že vzory vedou k napodobování. Je dobré vnímat sám sebe, svůj vlastní hlas takový, jaký je. Pracovat a naučit se využívat svých daných a vlastních hlasových dispozic.

Proč jste tak málo vidět v Moravském divadle Olomouc? Zdá se mi, že máte málo představení. Onehdy jste měl zpívat Falstaffa, ale taky jste tam nebyl. Letos 2. března. (Ludmila)

Paní Ludmilo, myslíte, že málo? V této sezoně jsem si prozatím s kolegy vyměnil pouze dvě plánovaná představení a jsem si jist, že neděle 2. března patřila mému kolegovi. Ve Falstaffovi se střídáme se železnou pravidelností.

Dobrý den, byl jste překvapen nominací na Thálii? Co to pro vás znamená a myslíte, že to může mít vliv na váš další umělecký postup, třeba významnější angažmá? Moc každému z umělců na oblasti nominaci přeju, myslím totiž, že pražská divadla a jejich sólisté jsou v tomto hodně protěžováni. Nemyslíte? (PD)

Bylo to překvapení a nebudu popírat, že příjemné. Je to samozřejmě ocenění mé dosavadní práce, nejen Falstaffa. Vnímám ji jako velký závazek do budoucna. Zda bude cena mít vliv na můj další umělecký život, to vše se teprve ukáže. Myslím, že důležitější je soustavná a intenzivní práce. Ta je klíčem k dalším možnostem. Nemyslím si, že by letošní nominace Thálie měla pouze pražská divadla. Naopak, v nominacích se objevilo mnoho výkonů z mimopražských divadel. Na Prahu je asi více vidět…Dobrý den, jaké jsou vaše umělecké ambice? Máte touhu se dostat třeba někam do zahraničí? Pokoušíte se o to? Při vší úctě k Olomouci jsem si jist, že máte na víc. Ať se vám dál daří! (Ondřej Š.)

Milý Ondřeji, vším čím jsem byl (pověřen), byl jsem rád! Prozatím mám štěstí na krásné role. Nabídky velkých českých divadel, případně zahraničních scén bych samozřejmě neodmítl. Pokouším se, jen nevím, zda na správných místech… Děkuji srdečně za přání.

Někde jsem četl, že jste začínal ve sboru v Národním divadle. Jak na tu dobu vzpomínáte a zažil jste ještě někoho ze starší generace legendárních zpěváků? (Eduard)

Milý Eduarde, to jste četl správně, byl jsem členem sboru Opery Národního divadla třináct let. Byla to ideální příležitost získat zkušenosti, které jsem do té doby získat nemohl a vynikající škola pod vedením tehdejšího šéfsbormistra Milana Malého, později Pavla Vaňka. Na tuto životní etapu vzpomínám velice rád, na jevišti jsem se potkával například s paní Denygrovou, Šounovou-Broukovou, Márovou a s panem Součkem, Karpíškem, Maršíkem, Jedličkou, Červinkou, Tučkem, Švejdou a dalšími. Byla to opravdu krásná doba.

Dobrý den, dozvěděla jsem se, že jste vyučen v oboru číšník nebo snad kuchař. Jak jste se dostal ke zpívání? To je přece od toho hodně vzdálená profese. 🙂 (Lída, Olomouc)

Paní Lído, to je dlouhá historie, přečtěte si můj rozhovor pro Operu Plus z října 2011 (pozn.redakce: najdete zde). Tam se vše podrobně dočtete. Nemyslete si, že jsou ty profese až tak vzdálené. Obojí je totiž umění. V obou případech je třeba dobře zvážit kolik kam čeho.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

Vizitka:
Jiří Přibyl se narodil roku 1975 v Táboře. Dětství a dospívání prožil v malé vesničce na Lužnici –Dráchově v rodině muzikanta-bubeníka dechové kapely. Daleko více než v dechovce, s níž vyrůstal, našel zalíbení v klasické hudbě. Byl okouzlen zvukem varhan, které slýchával v dráchovském  kostelíku sv. Václava. Již na základní škole rád zpíval, ale hudbě či hře na hudební nástroj se nevěnoval. To přišlo později… Po vyučení kuchařem-číšníkem si doplnil středoškolské vzdělání na Hotelové škole v Táboře, ukončené maturitou. Během studií, kdy si jako samouk osvojil hru na klavír a amatérsky zpíval, jej hudba zaujala natolik, že se rozhodl věnovat se jí profesionálně a upustil od dalšího studia na pedagogické škole a ambicí stát se pedagogem v gastronomii.

Po odchodu do Prahy (1994) začal soukromě studovat operní zpěv u profesora Václava Zítka a od roku 1996 se stal členem sboru Národního divadla v Praze. Zanedlouho zde dostal i první sólové příležitosti pod vedením tehdejšího šéfsbormistra Milana Malého v operách Braniboři v Čechách (Bedřich Smetana), Růžový kavalír (Richard Strauss), Bohéma (Giacomo Puccini) či La traviata (Giuseppe Verdi). Začal se věnovat i koncertním vystoupením, a to nejen s operní tématikou. Kromě opery se prezentuje na koncertních pódiích také duchovní hudbou, operetou, muzikály, ale též i populárními melodiemi šedesátých až sedmdesátých let.

Debutoval rolí Banca ve Verdiho Macbethovi v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Tam také úspěšně nastudoval roli Fiesca v Simonu Boccanegrovi stejného skladatele.

V současné době je sólistou Moravského divadla v Olomouci, kde nastudoval role Žalářníka v Daliborovi Bedřicha Smetany, Angelottiho a Kostelníka v Tosce Giacoma Pucciniho, Kecala ve Smetanově Prodané nevěstě a další.

Pravidelně hostuje ve většině operních domů v České republice. Na podzim 2010 se představil v roli otce Palouckého v Hubičce Bedřicha Smetany na Mezinárodním operním festivalu v Irském Wexfordu.

V březnu 2014 získal Cenu Thálie 2013 za ztvárnění titulní role v inscenaci Verdiho opery Falstaff, 

(Zdroj: webové stránky Jiřího Přibyla, www.moravskedivadlo.cz) 

www.jiri-pribyl.czechian.net

Foto archiv Jiřího Přibyla