Ptali jste se: Lukáš Hurník

  1. 1
  2. 2

Šéfredaktor stanice Českého rozhlasu Vltava Lukáš Hurník odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Lukáš Hurník (Foto Tomáš Vodňanský)

Dobrý den, pane Hurníku, na vámi vedenou Vltavu mám jenom chválu, ale přesto si dovolím dvě otázky: Proč během prázdnin vysíláte tolik repríz, hlavně z oblasti jazzu? Jde především o dopolední „jazzy“, ale hlavně pak podvečerní jazzové pořady. Já sice chápu, že i tvůrci chtějí mít v létě dovolenou, ale vysílat skoro celé dva měsíce jen reprízy…

Jen reprízy to nejsou, ale je pravda, že v létě jazzové pořady hodně reprízujeme, asi tak ze dvou třetin. Důvody jsou ekonomické: když je pořad natočený, je logické pustit ho víckrát. Autoři bývají v létě na cestách, a hlavně se zdá, že to posluchačům nijak zvlášť nevadí. Mnozí si pořad rádi pustí znovu, když je v něm dobrá hudba. Upozorňuji ale také na dceřinou stanici Český rozhlas Jazz. Tam hraje jazz čtyřiadvacet hodin denně.

Neuvažujete zařadit na Vltavě více videopřenosů? Dříve jste hodně vysílali videa abonentních koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pravda, nebylo to vždy technicky dokonalé, ale teď se již nevysílají. Já vím, že jste „jen“ rozhlas, ale ani já už vás dnes neposlouchám přes rozhlasový přijímač, ale pouze přes internet pomocí OGG Vorbis, a tam mi připadají být rozhlasové videopřenosy v pořádku. Děkuji vám za odpovědi a přeji, ať se vám stále daří. (Jiří Vokoun)

Vážený pane Vokoune, internetové přenosy jsou technicky dosti náročné. Nejen kvůli kamerám, ale také kvůli nutnosti rychlého datového připojení. Pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vltavu a další stanice je dělá oddělení Nových médií, které u každého požadavku na přenos zvažuje priority. Jedním z hlavních kritérií je bohužel počet zhlédnutí a ten není u přenosů klasické hudby nijak omračující.

Proč už není na Vltavě skoro slyšet pan Ivan Ruml? Měli jsme ho velmi rádi, nemohl by zase uvádět alespoň sobotní večerní opery? Děkuji. (Anna V.)

Pan Ruml odešel do důchodu, ale stále se na Vltavě objevuje. Moderuje Telefonotéky (na té s Dagmar Peckovou dokonce pěvkyni sám doprovázel na klavír), dále občas dělá operní přenosy a často reprízujeme jeho Krásné hlasy, které autorsky připravoval patnáct let, a máme jich tedy v archivu zásobu.Lukáš Hurník (Foto Tomáš Vodňanský)Dobrý den, vážený pane Hurníku, velmi ráda poslouchám na Vltavě kritické Panorama. Při vší úctě k autorům si ale myslím, že by se měli střídat, to mluvím hlavně o tom operním. Jakýkoli monopol je zvlášť v umělecké kritice velmi nezdravý, neobjektivní a z hlediska přízně posluchačů vlastně i kontraproduktivní. Přitom více střídajících se recenzentů by vyšlo Vltavu na stejné peníze, jako když je jen jeden. Mohli byste prosím toto zvážit? Děkuji. (Alena Žaludová, Praha)

Děkuji za připomínku, o peníze tady určitě nejde, spíše o schopnost připravovat tak složitou formu, jako je rozhlasová recenze. Je to úplně jiná práce než napsat text do časopisu nebo novin. Dlouho jsme ten tvar hledali, paní doktorka Havlíková ho umí a také je patřičně „veřejnoprávně nestranná“. V novinách dnes dominuje takový až bulvarizující recenzentský osten, o který na Vltavě moc nestojíme. Ale hledáme i další schopné recenzenty.

Dobrý den, mohu se zeptat, jakou poslechovost má Vltava a také stanice D dur? A jakým vývojem tato čísla prochází? Děkuji za odpověď. (KP Praha)

Pro Vltavu je důležitá týdenní poslechovost, která se pohybuje kolem 200 000 posluchačů týdně. Od roku 2006 trvale stoupá. V posledním roce trochu zakolísala, zjevně v souvislosti se změnami, kterými Vltava prošla, ale už se zase pomalu vrací na původní hodnoty. Teď se ovšem trochu bojíme, jak se v číslech projeví chystaný přesun FM vysílačů v Plzni, Olomouci, Jihlavě a Trutnově z Vltavy na nové rádio Český rozhlas Plus. Doufám, že posluchači Vltavy přeladí na digitální vysílání. Má to své velké výhody. D dur poslouchá přibližně dvacet tisíc lidí, ale ta pravá doba pro D dur teprve nastane, až se rozšíří DAB. Doufejme…

Dobrý den, je tak trochu veřejným tajemstvím, že stanice Vltava i D dur se chovají macešsky k vlastnímu symfonickému orchestru, a to nejen co se týče počtu vysílacích minut. Můžete toto nějak okomentovat? A jaký by podle vás byl ideální stav? Můžete-chcete pro to i vy něco udělat? Jak byste si vy osobně představoval ideální využití Symfonického orchestru Českého rozhlasu na Vltavě a D duru? Děkuji za eventuální otevřenou odpověď :-) (D. Kasík)

Tak toto „veřejné tajemství“ mi opravdu zůstalo utajeno. Vltava odvysílá se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu kolem tisíce skladeb ročně, což jsou tři až čtyři díla denně. Časově je to 17 000 minut ročně (283 hodiny). Pro srovnání: Česká filharmonie měla loni u nás 10 000 minut. Vysíláme obě dvě abonentní řady a spoustu dalších koncertů. Symfonický orchestr Českého rozhlasu je pro nás požehnání, protože natáčí přibližně padesát hodin hudby každý rok, a to v naší dramaturgii. Získáme tak nahrávky skladeb, které by jiný domácí orchestr nenatočil (například vznikl komplet Kabeláčových symfonií), protože jejich dramaturgie je většinou velmi mainstreamová. Přesto nemůžeme hrát jen Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jednak si to posluchači nepřejí, jednak musíme věnovat pozornost i práci dalších orchestrů, i regionálních.

Dobrý den, pane Hurníku, jak vzpomínáte na svého otce? Měli jsme ho velmi rádi, jeho Notýsky jsou opravdu nezapomenutelné. Podědil jste po něm i talent na psaní? (Kropáčovi)

Děkuji za otázku, vzpomínám často a hodně. Například když odevzdávám interpretům novou skladbu, říkám si, že bych byl klidnější, kdyby mi ji nejdřív táta zkouknul. Literaturu nepíšu, ale když se od úřadu dostanu k psaní pořadů, tátova přísná češtinářská škola se hodí.Lukáš Hurník (Foto Tomáš Vodňanský)Dobrý den, nepochopím, proč na Vltavě musíme v neděli hodinu poslouchat v přímém přenosu bohoslužby. Od čeho má Český rozhlas stanici mluveného slova? (Sabina)

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář