Jen málokdo i z těch nejzarytějších operních fanoušků, ale i lidí „od fochu“ se může pochlubit tím, že na jevišti alespoň jednou viděl operu Lakmé. Léo Delibes, francouzský skladatel druhé poloviny 19. století, je v posledních desetiletích v programech divadel zastoupen především známým baletem Coppélia a pak také baletem Sylvia. Z jeho operního odkazu ale žije už prakticky jen na koncertních pódiích efektní, takzvaná „zvonková“ árie z jeho opery Lakmé. Inscenováno je dnes toto dílo jen velmi zřídka, o dalších třech autorových operách ani nemluvě. A to i přesto, že dřív Lakmé byla hrána poměrně často – i v pražském Národním se poprvé objevila hned rok po své původní pařížské premiéře v dubnu 1883, a poté v krátkých časových odstupech ještě několikrát.
Tím spíš na sebe právě dnes poutá pozornost Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem, které dnes uvádí Lakmé v premiéře, s Annou Klamo v titulní roli, v hudebním nastudování Norberta Baxy a v režii ředitele divadla Tomáše Šimerdy. Právě s ním jsme o nové ústecké Lakmé mluvili.
Stačí letmý pohled do historie ke zjištění, že Lakmé se dřív hrála, než teď. Čím myslíte, že to je, že je na programech divadel tak zřídka?
Možná proto, že titulní partie je extrémně těžká. Překážkou častějšího uvádění může být i libreto, které je opravdu velmi naivní.
Podařilo se vám zjistit, kdy se Lakmé hrála u nás naposledy? V pražském Národním to bylo ve třicátých letech minulého století…
V Ústí se Lakmé hrála koncem padesátých let. Máme v divadle pamětníka pana Ulmu, který dnes spravuje hudební archiv, ale do divadla nastoupil koncem padesátých let jak hráč na lesní roh. Ten Lakmé ještě hrál!
Lakmé – ND Praha 1919 (scéna J.M.Gottlieb)
Lakmé – SDOB Ústí nad Labem 2011
Váhali jste hodně dlouho, než jste Lakmé mezi premiéry zařadili?
Když se ten nápad zrodil, byla cesta k rozhodnutí velmi rychlá. Byla opřena o jistotu, že v souboru máme vhodné představitele pro hlavní role.
Jaké téma pro vás, jako režiséra, je na Lakmé z pohledu dnešního diváka nejvíc přitažlivé, zajímavé, aktuální?
Myslím, že dnešní divák touží po romantice, silném emotivním zážitku. Srovnám-li např. oblíbené a úspěšné filmy mého mládí se současnou filmovou produkcí, tak jsem přesvědčen, že před 40ti lety by TITANIC propadl jako sladkobolný kýč. Dnes je to jeden z nejúspěšnějších filmů desetiletí….
Jak bude vypadat vaše inscenace? Můžete aspoň trochu něco ještě před premiérou prozradit?
Prozradím jen tolik, že jsem se nechal inspirovat dobrodružnou četbou svého dětství.
Titulní part Lakmé je hodně těžké zpívání. Jak obtížné jsou další role a jak těžké bylo sehnat do Lakmé zpěváky?
Jak jsem již uvedl, jedním z důvodů pro uvedení Lakmé bylo přesvědčení, že pro hlavní role máme v souboru vhodné síly. Platí to zejména o paní Anně Klamo jako Lakmé, ale i o panu Jaroslavu Kovacsovi, který zpívá hlavní tenorovou partii. Jsem pyšný na to, že se tentokrát obejdeme bez hostujících pěvců, všichni jsou naši, „domácí“.
Lakmé – ND Praha 1919 (Christina Morfová v titulní roli)
Lakmé – SDOB Ústí nad Labem 2011 (Anna Klamo v titulní roli)
Jakou máte představu o návštěvnosti a s kolika představeními počítáte?
Zatím počítáme s premiérou a čtyřmi reprízami (1., 6., a 10. února a 5. března), počítáme však s dalšími reprízami, protože – právě vzhledem k tomu, že se jedná o operu velmi zřídka uváděnou – zaznamenáváme zájem z celé republiky.
Když už spolu mluvíme, nedá mi to se nezeptat: Jaký je současný stav věcí, co se budoucnosti ústeckého divadla týče?
Budoucnost divadla je stále nejasná, zásadní jednání je naplánováno na 3. února, kdy jsem pozván do Rady města.
Děkujeme za rozhovor, nejen k dnešní premiéře držíme palce!
www.operabalet.cz
Ptala se Jana Schwarzová
Foto archiv ND Praha, P.Berounský (SDOB Ústí n.L.)
