Špatný den Jennifer Larmore aneb O nástrahách „vánočních“ koncertů

  1. 1
  2. 2

V Praze koncertovala Jennifer Larmore potřetí v Obecním domě. Na starších koncertech předvedla nejen svůj belcantový repertoár, ale i svou svádivou Carmen. Na minulém koncertu zvolila v druhé půli vystoupení výběr ze španělských a jihoamerických zábavních písní, ovšem v interpretaci, která vychází z tradic amerického zábavního divadla a filmu. Vycházela z nejlepších tradic broadwayské revuální a muzikálové interpretace čtyřicátých let dvacátého století. Program nedělního koncertu mezzosopranistka začala opatrně s pijáckou ballatou z 2. dějství (2. scéna) z Donizettiho Lucrezie Borgie. A vcelku záhy bylo jasné, proč pěvkyně opouští belcantový repertoár. Hlas bohužel ztrácí pružnost a také se vytrácí původní nádherná barevnost jedinečného hlasového nástroje. Technicky zůstal hlas nenarušen, tóny ve všech rejstřících jsou bez problémů dosažitelné a rejstříky spojité, frázování i srozumitelnost textu zůstaly příkladné. Hlas sice vyzrává k větší dramatičnosti, ale barevně a také trochu výrazově „šedne“. Mnoho zachraňoval její herecký talent v „opilecké“ árii Perikoly a duetu z Offenbachovy Krásné Heleny, i když francouzský šarm se poněkud míjel s přespříliš italským a hlasitým tenorem jejího partnera. Stejně jako na předchozích koncertech prvou část programu zakončoval blok hudební blok z Carmen. Přes slušně odzpívané Habaneru a Chanson bohémienne jejímu výkonu chyběla bývalá energie i přitažlivá erotičnost minulých vystoupení, které tentokráte již nepomohly opakované herecké špílce známé z minulých koncertů.

Druhá část večera se měla odehrávat již v odlehčeném duchu, známé muzikálové písně vždy rozehřejí publikum. Zpěváci pak ještě přidali pod kotel zmiňovaným přípitkovým duetem z La Traviaty. V závěru koncertu, který sympaticky doplnil sbor členů Dětské opery Praha, pěvkyni už nezbývalo mnoho sil a objem hlasu slábl – snad z únavy, a tak ji orchestr i sbor občas nemilosrdně překrývali.

Celý koncert jí tak trochu od začátku „kradl“ její partner, italský tenorista Andrea Care, který vystudoval pěvecké oddělení konzervatoře Giuseppe Verdiho v Turíně, kde mezi jeho učitele patřil i Luciano Pavarotti, pak se školil i u Rainy Kabaivanské.Jeho italský tenor má velmi hezkou metalickou barvu, značnou jistotu ve výškách i náležitý objem. Ze začátku trochu vázl přechod mezi středním rejstříkem a vysokými tóny, s postupným rozezpíváním se tento nedostatek stával takřka neslyšitelný.  Zpěvák jeví vlohy pro italský repertoár dramatičtějšího charakteru (střední a pozdní Verdi, Puccini a veristé vůbec), úvodní lyričtější árie des Grieux (Donna non vidi mai) z Pucciniho Manon Lescaut zcela nevyhovuje jeho dramatickému cítění. Ale v Cavaradossiho árii již zazářil krásnými tóny i dynamismem projevu, i když jeho pojetí velmi připomínalo nahrávky s efekty jeho učitele Luciana Pavarottiho. Dobře si vedl i v květinové árii Dona José. Ovšem jeho mohutnější fond mu vzdaluje právě úlohu Offenbachova Parida, který vyžaduje větší jemnost a delikátnost. Tenorista určitě patří k velkým nadějím v italském běžném repertoáru, jeho herecké schopnosti pak může prověřit jen scénické vystoupení, protože většinu „hereckých“ akcí koncertu zajišťovala Jennifer Larmore.

Ač jsem vždy patřil k obdivovatelům pěveckého umění i uměleckého a osobního šarmu Jennifer Larmore, výsledný dojem z koncertu i přes ovace a konečné tleskání vstoje, které pražské publikum bohužel považuje za nezbytný akt před útěkem do šaten, zůstává matný. Jistě by bylo mnohem působivější pozvat Jennifer Larmore, aby předvedla ukázky ze svých vysoce hodnocených rolí posledních let, jako je Lady Macbeth, budoucí Cherubiniho Medea nebo Kostelnička, ve které je vždy zajímavé slyšet a vidět pojetí cizích pěvkyň.

Hodnocení autora recenze: 40 %

Jennifer Larmore (mezzosoprán)
Andrea Carè (tenor)
Dirigent:
 Marco Zambelli
Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Sbormistryně: Miriam Němcová
Dětská opera Praha
7. prosince 2014 Smetanova síň – Obecní dům Praha

program:
Ermanno Wolf-Ferrari: Il segreto di Susanna (předehra)
Gaetano Donizetti: Lucrezia Borgia – Il segreto per esser felici (árie Orsiniho)
Giacomo Puccini: Manon Lescaut – Donna non vidi mai (árie des Grieux)
Jacques Offenbach:
– La Perichola – Ah! quel dîner! (árie Perikoly)
– La belle Hélène – C’est le ciel qui m’envoie (duet Heleny a Parida)
Giacomo Puccini: Tosca – E lucevan le stelle (árie Cavaradossiho)
Georges Bizet:
– Carmen (předehra)
– L’amour est un oiseau rebelle (Habanera) (árie Carmen)
– La fleur que tu m’avais jetée (árie Dona José)
– Suita č. 1 Intermezzo
– Chanson Bohémienne (árie Carmen)
=přestávka=
Leonard Bernstein: West Side Story
– I feel pretty (píseň Marie)
– Maria (píseň Tonyho)
– Tonight (duet Marie a Tonyho)
George Gershwin: Lullaby
Harold Arlen: Wizard of Oz – Over the Rainbow (píseň Dorotky)
Salvatore Cardillo: Core ‘ngrato (Catarì, Catarì) (neapolitánská píseň)
Giuseppe Verdi: La traviata – Libiamo ne’ lieti calici (Brindisi) (duet Alfreda a Violetty)
Pietro Mascagni: Cavalleria rusticana (Intermezzo)
Georges Bizet: L’Arlésienne Suite No. 2 – Agnus dei (Intermezzo – úprava pro hlas a orchestr)
Adolphe Adam: O Holy Night (Cantique de Noël) (vánoční hymnus)
John Francis Wade: Adeste fideles (O Come All Ye Faithful) (vánoční koleda)

Foto archiv

 

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - J. Larmore & A. Carè (Praha 7.12.2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
fidelio

Je to velká škoda, že se tenhle koncert nevyvedl, Jen. Larmore je Larmore je velká osobnost, jak jsem měl možnost se sám přesvědčit před pár lety ve Vidni – v inscenaci The turn of the Screw of B. Brittena. Rovněž její Kostelnička z Deutsche Oper Berlin na DVD nyní dostupná, je famozní.