Primabalerína Hana Vláčilová slaví šedesátiny
Hana Vláčilová, která 25. února oslaví šedesátiny, patřila pětadvacet let k oporám baletního souboru pražského Národního divadla. Na českou první scénu přišla v roce 1972…
Státní opera Praha dnes funguje jako jedna ze scén Národního divadla. Instituce zahájila v Praze oficiálně činnost 5. ledna 1888 jako Nové německé divadlo. Novorenesanční budova s neorokokovým interiérem sídlí na adrese Wilsonova 4. Po velké rekonstrukci byla znovuotevřena 5. ledna 2020.
Pražská německá obec potřebovala budovu k realizování divadelních představení v německém jazyce, zvláště poté, co bylo vystavěno české Národní divadlo. Hlavním architektem byl zvolen Alfons Wertmülerm, architektonické plány pak byly svěřeny vídeňské firmě Fellner und Helmer, se kterou na projektu spolupracoval architekt vídeňského divadla Burgtheater Karl Hasenaurer.
Místo bylo v roce 1886 vybráno po zbouraném Novoměstském divadle a práce trvaly necelé dva roky. Budova Nového německého divadla byla slavnostně otevřena 5. ledna 1888 představením Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští, kterou dirigoval Karl Muck.
Prvním ředitelem opery se stal Angelo Neumann (ve funkci 1988-1910), bývalý barytonista Vídeňské dvorní opery, který ve funkci stál téměř čtvrt století a stal se nejdéle sloužícím ředitelem této scény.
Dalším ředitelem byl Heinrich Teweles (ve funkci 1911-1918). Situace všech německojazyčných divadel se po vyhlášení Československé republiky změnila a nový ředitel Leopold Kramer (ve funkci 1918-1927) se tak musel potýkat s problémy spojené s vedením německojazyčného divadla v českém státě. Jeho následovníkem byl Robert Volkner (ve funkci 1927-1932), ten na rozdíl od Kramera nebyl nájemcem divadla, nýbrž zaměstnancem Německého divadelního spolku, hospodařil tak s přidělenou částkou. Musel se ovšem i tak vypořádávat s finančními problémy, které divadlo zasáhly v rámci celosvětové hospodářské krize.
Posledním ředitelem před druhou světovou válkou se stal Paul Eger (ve funkci 1932-1938), který se stal také posledním ředitelem této instituce pod názvem Nové německé divadlo. Chod divadla se mu dařilo udržovat i přes stále složitější politickou situaci. 30. září 1938 ale zaměstnanci divadla obdrželi dopis o rozvázání smluv s Německým divadelním spolkem.
Československá vláda zvažovala odkoupení budovy od Německého divadelního spolku, k tomu ovšem nedošlo po obsazení celé republiky jednotkami wehrmachtu. Divadlo bylo přejmenováno na Německou operu, během války sloužilo k politickým shromážděním či k prezentaci čistě německého umění. Budovu využíval také divadelní soubor z Duisburgu, který při náletech přišel o tu vlastní. Od 1. září 1944 byla všechna říšská divadla uzavřena.
Po válce fungovaní divadla převzali čeští umělci, ředitelem se stal skladatel Alois Hába a divadlo bylo přejmenováno na počest pražského povstání na Divadlo 5. května. Po jedné sezóně divadlo opustil činoherní soubor a instituce byla přejmenována na Velkou operu 5. května. Silným uměleckým vlivem konkurovala tamější scéna Národnímu divadlu a po komunistickém převratu byla rozhodnutím ministra školství, věd a umění Zděňka Nejedlého přejmenována zpět na Divadlo 5. května, připojena k Národnímu divadlu a od listopadu 1949 nesla jméno Smetanovo divadlo.
Ideální rozměry jeviště sloužily ke zdařilým baletním inscenacím, prostory byly také využívány hostujícími zahraničními soubory. V letech 1967-1973 prošla budova rekonstrukcí, otevřena byla 5. května 1973. Tendence k opětovnému osamostatnění scény se naplnily až po listopadové revoluci, kdy byla 1. dubna 1992 zřízena Státní opera Praha, kterou zřizovalo Ministerstvo kultury České republiky.
Prvním ředitelem se stal Karel Drgáč (ve funkci 1992-1995). V roce 2012 byla ovšem instituce opět začleněna do fungování Národního divadla a od té doby nese název Státní opera. 16. července bylo odehráno poslední představení před rozsáhlou rekonstrukcí, slavnostně se veřejnosti otevřela 5. ledna 2020.
Současným uměleckým ředitelem Státní opery je norský divadelní režisér Per Boye Hansen.
Budova opery je veřejnosti otevřena po velké rekonstrukci, při níž byly zřízeny nové podzemní prostory zkušeben, a byla také vystavěna nová nosná konstrukce budovy. Dále byly restaurovány nástropní malby, busty a další plastiky, které byly po druhé světové válce zničeny, byly obnoveny.
Prostory byly vybaveny moderními technologiemi, jeviště bylo vybaveno unikátní točnou a zhotovena byla také opona, kterou vytvořil scénograf Martin Černý podle černobílé fotografie původní opony Eduarda Veitha z konce 19. století.
Ředitel Angelo Neumann se snažil čelit finančním ztrátám organizováním tzv. divadelních vlaků, které svážely publikum z různých oblastí, obdobně činil i F. A. Šubert v Národním divadle. Realizoval také několik zájezdních představení, v roce 1889 úspěšně cestoval po Rusku s Wagnerovou operní tetralogií.
Neskonalé zapálení Zemlinského dokládá událost z přelomu roku 1913/1914. V noci z 31. prosince 1913 na Nový rok 1914 vypršela ochranná lhůta na Wagnerovu operu Parsifal, která byla do té doby vázaná pouze na inscenování v Bayreuthu. Toho bylo okamžitě využito, Parsifal v Novém německém divadle začínal 1. ledna 1914 v 16 hodin odpoledne, v Národním divadle pak o dvě hodiny později.
Angello Neumann (1888-1910)
Heinrich Tewelles (1911-1918)
Leopolad Kramer (1918-1927)
Robert Volkner (1927-1932)
Paul Eger (1932-1938)
intendant Stavovského divadla a dnešní Státní opery za protektorátu Oskar Walleck
Alois Hába (1945-1948)
Václav Vydra st. (1948-1949)
Ladislav Boháč (1949-1953)
Drahoš Želenský (1953-1958)
Bedřich Prokoš (1958-1965)
Josef Urban (1965-1970)
Přemysl Kočí (1970-1978)
Jiřího Pauer (1978-1988)
Ivo Žídek (1988-1991)
Otakar Jeremiáš (1948-1951)
Jiří Pauer, Jaroslav Vogel a Drahoš Želeňský (1953-1958)
Jan Seidel, Hanuš Thein, Jiří Pauer a Jaroslav Krombholc (1958-1970)
Dále Václav Holzknecht, Ladislav Šíp, Miloš Konvalinka, Zdeněk Košler, František Vajnar, Václav Riedlbauch, Jindřich Černý
Karel Drgáč (1992-1995)
Eva Randová (1995-1998)
Daniel Dvořák (1998-2003)
Jaroslav Vocelka (2003-2010)
Oliver Dohnányi (2010-2010)
střídavě Radim Dolanský a Ondřej Černý (2010-2012)
roku 2012 následuje znovusloučení s ND
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opera 1888–2003, Praha 2004.
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opereta a balet 1888–2008, Praha 2010,
LUDVOVÁ, Jitka. Až k hořkému konci: pražské německé divadlo 1845-1945. Praha: Academia, 2012.
FLÍDROVÁ, Dana. Státní opera. Praha: Národní divadlo, 2015.
Kniha Státní opera 2020, vydalo Národní divadlo, Praha, 2020.
Archiv instituce na Opeře Plus.
120 let budovy Státní opery v archivu ČT.
Články věnující se Státní opeře na webu iRozhlas.
Rekonstrukce Státní opery na webu iRozhlas.
Historie Státní opery na oficiálních webových stránkách instituce.
(Autorem textu je Jan Bukovjan.)
Hana Vláčilová, která 25. února oslaví šedesátiny, patřila pětadvacet let k oporám baletního souboru pražského Národního divadla. Na českou první scénu přišla v roce 1972…
Již tradiční Ples v Opeře, který se včera večer konal již po třinácté, byl na několik dalších let posledním vzhledem k plánované rekonstrukci budovy Státní opery. Zahájení…
Po dobu rekonstrukce budovy pražské Státní opery se v operní sezoně 2016/2017 odehraje až 95 představení v Hudebním divadle Karlín. Jde o opery Jeníček a…
Rekonstrukce budov Státní opery Praha za přibližně miliardu korun bude trvat 27 měsíců a skončit má v roce 2018. Projekt rekonstrukce dnes schválila vláda. O…
Pražské Národní divadlo dnes odpoledne s omluvou oznámilo, že z důvodu onemocnění obou titulních představitelek ruší bez náhrady zítřejší premiérové představení nové inscenace Madama Butterfly ve Státní…
Orffovy opery na jevišti historické budovy nastuduje tandem Zbyněk Müller–Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Známé jsou také další plány po uzavření pražské Státní opery.…
Hudební ředitel Státní opery Martin Leginus ještě před koncem této sezony, už za několik týdnů, v divadle končí. Ze své funkce se rozhodl odejít na…
Dvaapadesát let je věk, kdy basisté jsou na svém vrcholu a pevně kralují jevišti. Milan Bürger (10. června 1963 – 19. ledna 2016) na ten vrchol…
Rekonstrukce budov Státní opery Praha by měla stát více než miliardu korun. Vyplývá to z materiálu odůvodnění veřejné zakázky i její ceny, který je nyní…
Na nejhranější operetu láká pro poslední den roku pražská Státní opera. Eisensteinem bude Jan Ježek, Rosalindou Jitka Svobodová, Alfrédem Tomáš Černý, Adélou Jana Sibera, Orlofským Sylva…
Jak obtížné bylo vypořádat se s připojením Státní opery k Národnímu divadlu? V jaké kondici je momentálně její soubor a co jej čeká v době…
Národní divadlo vypsalo veřejnou zakázku na opravu budov Státní opery Praha. O rekonstrukci se mluví několik let, cena, kterou za ni chce ministerstvo kultury zaplatit,…
Ministerstvo kultury letos plánuje zadat tři významné veřejné zakázky. Kromě rekonstrukce budov Státní opery a závěrečné etapy opravy Klementina to bude zakázka na hlídání budov…
I letos, v pondělí 23. března se sešly čtyři desítky mladých lidí do 35 let v pražské Státní opeře, aby předvedli své pěvecké umění. Ne…
O poslední premiéře v pražské Státní opeře před tím, než se její dveře na dva roky kvůli rekonstrukci zavřou, je rozhodnuto. Dočasným rozloučením s druhým pražským…
Téměř dvojnásobné zvýšení nákladů na rekonstrukci Státní opery vyžaduje i doplnění projektové dokumentace. Předpokládaná hodnota zakázky je šest milionů bez DPH a uzavřena bude s…
Komplexní rekonstrukce historické a provozní budovy pražské Státní opery bude stát 715 milionů korun. Původně se hovořilo o poloviční částce. Opravy by měly začít po…
Do Prahy po několika letech zavítal v rámci svých zájezdových aktivit známý soubor ruského choreografa Borise Eifmana. Ve Státní opeře se představil s moderním baletem…
Rekonstrukce budovy Státní opery v Praze by měla začít 1. července 2016, na opravy provozní budovy a hlavní budovy půjde 665 milionů korun. Stavební práce…
Ministr kultury Daniel Herman a ředitel Národního divadla Jan Burian se dnes vyjádří k rekonstrukci pražské Státní opery a jejímu financování. Dokončení obnovy fasády a…