Tradičně netradiční Smetana v Plzni

  1. 1
  2. 2

Bonviván pěkné postavy je až protihráčem Kaliny a ten má jen z pekla štěstí, že láska je věru slepá. Dá tak přednost  zavalitému Kalinovi, který ve svém bohatnutí zřejmě i hojně jedl, pil a hodoval,  než se konečně díky Barnabášovi k Róze dopracoval…

Už to milostné přetahování s Rózou hned na počátku děje je nezvyklé. A Róze onen milostný zápas, jak zřejmé,  až tak dalece nevadí. Árii Bonifáce vystřihl pan Škarka  s noblesou. Sice to míření puškou na Rózu i jejich „kankán“ v závěru („když já vás k srdci přivinu, tím potrestáte zrádce Kalinu“), byl trochu reminiscencí na Perly panny Serafínky, ale budiž. Róze nebyl Bonifác v tomto pojetí zřejmě nijak proti mysli. Jen to vrcholové Éčko na slovech „ale láska“ by mohlo být krytější. Jinak se Róze nedivím, že staropanensky rigorózně Bonifáce tak zcela neodbývá, jak bývá stereotypním zvykem zcela tradičních režií. Ta se v podání pěvecky výborně disponované Kateřiny Jalovcové s nádherně voluminózním středem i výškami nejevila (pro mne osobně zaplať Bůh) jako cudná stará panna, ale jako plnokrevná ženská, které muži nejsou lhostejní. Kalina tak může být rád, že prozřel díky fráteru Barnabášovi ještě zavčas, byť ona pointa závěru trochu zanikla za zvukem plného orchestru.

Kalina Dalibora Tolaše má jistě znělý i velmi nosný baryton, ale smetanovská modulace málo odlišených frází, v dynamice i výrazu jednostrunných, mu poněkud chyběla. Ve výškách byl trochu nejistý, kulminační bod fráze árie – „dřív  povržen, nyní chci slaven tu být „ – na FIS, byl punktován. Resumé výrazu celého příběhu ve frázi „ten poklad byla láska tvá“, se utopilo v nejistotě tónové i za orchestrem, jak již bylo výše řečeno.

Nejpodivněji oblečenou postavou ve stylu prvorepublikového turisty, který asi při výšlapu po značených stezkách zavítal tak nějak náhodou do sporu Maliny a Kaliny, byl Skřivánek. S pionýrkami na nohou, mohu ba i podobné divadlu zapůjčit, mám je ještě ve sklepě. Pointa lidového zpěváka se trochu vytrácela i symbolikami kytary a poté ba i dud, které mu byly netypicky vnuceny, opět v symbolu. Miroslav Kopp je dnes tmavší typ tenoru těžšího charakteru, než jsou klasikové buffo typů, a la nedávno mnou recenzovaný Karel Hruška na historickém CD. Ale pěvecky se s nasazováním vyšších poloh vyrovnával solidně, snad až na kánon s Bonifácem ve 3. dějství.

Jirka zvoník byl plzeňskou inscenací pozdvižen k nebes výšinám, však on do těch výšin duchapřítomně – k zatajenému dechu publika  –  opravdu stoupá! David Cody krom obratnosti fyzické předvedl na malé ploše zvučný tenor a spolu s  panem režisérem Benešem demonstrovali, že poučky Stanislavského o tom, že není malých rolí, nikterak nezapadly do prachu zapomnění.

Nesmím zapomenout na znělý a v deklamaci výrazný projev Matěje Chadimy coby Mistra zednického, hezky postavené figurky, která pozitivně utkví v paměti.

Příjemné představení, které se, jak bylo řečeno, drží tradičního půdorysu děje.  Ten oživuje dílo jiným pojetím některých postav, než jsme si za léta tradic navykli. Akcentuje dynamiku děje v duchu netrpělivě nervózní doby, s využitím zjevně báječných dispozic členů baletu pohybově i mimicky (choreografie Petra Parvoničová).

Suma sumárum pěkné představení po inscenační stránce, na funkční a atmosféru vývoje děje pěkně vystihující scéně pana Ivo Žídka. Hudebně velmi solidní, s některými pěknými výkony pěveckými a jevištními, ne ale ve všech případech jdoucí ke kořenům smetanovských pěveckých tradic v českých zemích. Což lze omluvit velmi malou frekvencí Smetanova odkazu na našich operních scénách. Věřím, že tato svěží inscenace, na repríze velmi pěkně navštívená (ale bez očekávaných potlesků po áriích) oživí zájem o geniální Smetanův odkaz. Ač moje přání patrně inscenátory nebude vázat, docela by mne zajímalo podobně tradičně netradiční uchopení stejného týmu u Smetanovy Čertovy stěny, fantastického hudebního díla s výzvou pro invenci talentovaných a nekonvenčních režisérů.

Hodnocení autora recenze: 75 %

Bedřich Smetana:
Tajemství
Dirigent: Jiří Štrunc
Režie: Dominik Beneš
Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Zuzana Přidalová
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Choreografie: Petra Parvoničová
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Orchestr opery, sbor a balet Divadla J.K.Tyla v Plzni
Premiéra 27. října 2012 Velké divadlo Plzeň
(psáno z reprízy 29.1.2013)

Kalina –Dalibor Tolaš
Malina –Pavel Horáček
Panna Róza – Kateřina Jalovcová
Vít –Tomáš Kořínek
Blaženka –Jana Sibera
Bonifác –Josef Škarka
Skřivánek –Miroslav Kopp
Mistr zednický – Matěj Chadima
Jirka – David Cody

Hospodská – Ivana Veberová
Duch frátera Barnabáše – Tomáš Jindra

www.djkt-plzen.cz

Foto Pavel Křivánek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Tajemství (DJKT Plzeň)

[yasr_visitor_votes postid="31947" size="small"]

Mohlo by vás zajímat