Národní divadlo přizvalo k provedení Velikonočního koncertu soubor staré hudby Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem (či snad lépe vedoucím – Marek Štryncl hraje, jak čtenáři asi vědí, na violoncello a od něj orchestr řídí). Dramaturgie zvolila skladby jediného autora – Antonia Vivaldiho. Vokální skladby měl původně zpívat kontratenorista William Towers (rozhovor s ním si můžete přečíst zde), pár dní před koncertem jej pro onemocnění musel nahradit Steve Wächter (profil umělce naleznete zde), jehož již z Prahy také známe. V roce 2006 vystoupil ve Stavovském divadlo v Myslivečkově Antigoně, o rok později v Hanzlíkově opeře Lacrimae Alexandri magni.
Úvodní Sonata a quattro Es dur al Santo Sepolcro (U Božího hrobu) představila orchestr jako sehraný tým, nástroje hrály čistě, krásné bylo tiché Largo. Totéž platí o následujícícm Koncertu g moll pro smyčce a basso continuo, RV 157. Závěrečné Allegro bylo provedeno s takovou vervou, že M. Štrynclovi vypadl smyčec (podobná nehoda jej postihla před několika lety u Šimona a Judy).
Po té již následovala Stabat Mater, v programu uvedená jako „pro kontratenor, smyčce a basso continuo“. Dovolím si pochybovat o vhodnosti určení této skladby pro kontratenor, nemyslím si, že ho Vivaldi zamýšlel, snad by bylo lepší napsat „pro alt“. Hlas Steve Wächtera má krásnou barvu, často připomínal až ženský alt. Disponuje velmi příjemnou střední a nižší polohou, ale ani výšky mu nedělaly větší obtíže. Do Stabat Mater vložil mnoho tragických emocí (tato jedna z mála „schválených“ sekvencí líčí utrpení Panny Marie pod křížem, na němž byl ukřižován její syn) a zanechal hluboký dojem. Bohužel byl poté zařazen ještě koncert, který duchovní naladění poněkud rozmělnil. V Koncertu č. 11 d moll z cyklu L´Estro Armonico dostaly příležitost zejména dvě houslistky (jménem znám jen jednu, v programu jednotliví členové nebyli), dařilo se jim v úvodní rychlé větě, v Adagiu je však nástroje pěkně potrápily.
Koncert č. 10 ze stejného cyklu zahájil druhou polovinu programu, skladba byla tentokrát určena houslím čtyřem. I přes viditelné nasazení všech hráček si nástroje trochu dělaly, co chtěly. Stevu Wächterovi patřila závěrečná skladba Nisi Dominus na text Žalmu č. 127 („Když nestaví dům Hospodin, marně se lopotí, kdo ho stavějí“). Na rozdíl od většinou pomalé, procítěné Stabat Mater, skýtá tento kus interpretovi ukázat i koloraturu a větší množství různých ozdob a Wächter vše zvládl na výbornou.
Publikum si vytleskalo přídavek v podobě posledních dvou částí Stabat Mater. Nevím, jaká byla situace na galeriích, ale asi jedna třetina lóží zůstala prázdná stejně jako poměrně dost míst v přízemí. A jen slovíčko k programu: Netvrdím, že 45,- Kč za 24stránkový program je moc, ale zaráží mne nepoměr s programem k Hoffmankám (100 stran za 40,-)
Musica Florea
Kontratenor – Steve Wächter
Dirigent – Marek Štryncl
2.dubna 2010 Stavovské divadlo Praha
program:
Antonio Vivaldi
– Sonáta a Quattro Es dur al Santo Sepolcro, RV 130
– Concerto g moll, RV 157
– Stabat Mater, RV 621
– Concerto č. 11 d moll a 10 h moll z L´Estro Armonico, Op. 3, RV 565, 580
– Nisi Dominus, RV 608
www. narodni-divadlo.cz