Wroclawští Sedlák kavalír a Komedianti

  1. 1
  2. 2

Těsně před Vánocemi, o druhé adventní neděli uvedla opera ve Wroclawi novou inscenaci dvojice slavných veristických aktovek Sedlák kavalír a Komedianti Pietra Mascagniho a Ruggera Leoncavalla. A tak jsme spěchali s ostatními návštěvníky velkolepých wroclawských vánočních trhů na starém rynku do blízké, před třemi lety kompletně zrestaurované klasicistní divadelní budovy, sídla zdejšího operního a baletního souboru.


V příjemně vyhřátém, zlatým zdobením a purpurovým plyšem se vyjímajícím sále to šumělo přicházejícími návštěvníky jako ve včelím úlu. Natěšení diváci čekali, až dá dirigentka a zároveň ředitelka Wroclawské opery Ewa Michnik znamení svému orchestru a ten spustí působivou melodickou předehru k druhé premiéře opery Sedlák kavalír (Rycerskośc wieśniacza). Otevírá se opona a nejen v hudbě cítíme závan horkého sicilského vzduchu, nabitého lidskými vášněmi předváděného příběhu. Na pravé části forbíny se mladý Turiddu (Zdislaw Madej jako host) laská se svojí dřívější láskou Lolou (pěkně zpívající Katarzyna Haras). Oba jsou ve ztvárnění pohledných a urostlých Sicilanů přesvědčiví svou mladostí a vášnivostí. Turiddu pak svoji sicilianu nezpívá jak je zvykem za scénou, ale v popředí jeviště, čímž nabývá tento sugestivní zpěv na razanci a bezprostřední působivosti. Na scéně Waldemara Zawodziňského, který je zároveň režisérem představení, se nezjevuje náves typické sicilské vesničky, ale bílými schody tvořený půlamfiteátr, umístěný před světlým horizontem. V jeho středu se nachází prodloužená velká bílá krychle, v jejíž spodní částí je široký průchod. Nad ním se pak po rozevření hořejší přední části objeví veliká zlatá monstrance. Je tím jasně a jednoduše znázorněna symbolika nezbytného vesnického kostela. Prostorné jeviště zaplňuje početný, dobře rozehraný a sezpívaný sbor venkovanů(sbormistryně Anna Grabowska-Borys), scházejících se na ranní velikonoční mši. Přichází také Santuzza (Elžbieta Kacmarzyk-Janczak) a Turidově matce Lucii (Barbara Bagiňska) vypráví o jeho lásce k Lole ve své nádherné árii Voi lo sapete, o mamma… Představitelka Santuzzy má sice pěkný a znělý hlas, ale je již poněkud za svým pěveckým zenitem a tak třeba při následujícím emocionálním výstupu a hádce s Turridem byl jednoznačně přesvědčivější mladý Zdislaw Madej. Vtipně je řešena následující scéna příjezdu povozníka Alfia, manžela Loly. Vesničané přivážejí  sněhobílou figurinu koně skutečné velikosti, na malých kolečkách. Na něj pak Alfio svižně vyskočí aby zazpíval svůj vstupní zpěv Il cavallo scalpita…Tuto roli pozdějšího Turiddova  přemožitele na úrovni pěvecky i herecky ztvárnil Jacek Jaskula.

Působivosti dramaticky se rozvíjejícího děje hodně pomáhala i vhodně volená světelná režie, měnící expresivně barevné nálady na jinak do bílé barvy koncipované scéně. Zajímavě proběhla scéna mezi Turiddu a jeho matkou Lolou, kdy příjezdem řady rozkvetlých stromů dotlačených mladíky se vytvořila nálada sadu. Netradičně proběhl i závěr opery, kdy je běžně Turiddu  při zápase  Alfiem zabit za scénou a ženský hlas nešťastně  a pronikavě volá Alfio zabil Turidda. Režisér ale vše zinscenoval v popředí jeviště, před zraky diváků. Sokové jsou při zápase přikryti velkým kusem bílé látky, a když je Turiddu zabit, Alfio se zpod látkového příkrovu vymotá a jako vítěz hrdě s Lolou odchází. Taková moderní a vkusná vize inscenátorů je naprosto přijatelná dnešnímu opernímu publiku.


Neméně slavné dílo Pietra Mascagniho Komedianti (Pajace) se na zdejším jevišti odehrává v úplně stejné dekoraci jako Sedlák kavalír. Ano, divák si sice žádá stále něco nového, i já jsem z počátku byl poněkud zklamán, že nevidím jinou scénu; brzy to ale hlediště přestalo jako ochuzení vnímat – ono se toho totiž dělo na jevišti až moc. Tato v podstatě commedia dell´arte s prolínáním životních radostí i smutku herců i normálních lidí, a také hry předváděné na jevištních prknech a reálných životních osudů byla velmi působivě vystižena . Sugestivitu příběhu jistě nemálo podpořila  škála vynikajících kostýmů Malgorzaty Sloniowské; na kostýmní výtvarnici jistě zapůsobilo ztvárnění barevných , velmi sugestivních obrazů  malíře Jamese Ensora. Rovněž se zde mohla uplatnit nápaditá a živá choreografie Janiny Niesobské, zejména v akčních scénách s příchozí skupinou komediantů.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mascagni: Sedlák kavalír / Leoncavallo: Komedianti (Wroclaw)

[yasr_visitor_votes postid="36334" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments