Zahraniční plány nové sezony v Operním kukátku
Premiéry Wiener Staatsoper v sezoně 2016/2017
Vedení vídeňské první operní scény naplánovalo na následující sezonu pět premiér na hlavním jevišti, které uvedlo na tiskové konferenci pod vedením ředitele Dominique Meyera.
Prvou premiérou bude Gluckova opera Armide ve francouzské verzi v hudebním nastudování Marca Minkowského (a jeho souboru Les Musiciens du Louvre) a v režii Ivana Alexandreho (16. říjen 2016).
Před Mikulášem následuje první verdiovská premiéra sezony – Falstaff s dirigentem Zubinem Mehtou a zkušeným režisérem Davidem McVicarem (4. prosince 2016). Další Verdiho opera Trubadúr zazní premiérově 5. února 2017 pod taktovkou Marca Armiliata a režijně dílo nastuduje Daniele Abbado, syn dirigenta Claudia Abbada.
V čase velikonočním 30. března 2017 bude dosavadní Wagnerův Parsifal nahrazen novou inscenací, která vznikne ve spolupráci dirigenta Semyona Bychkova a Lotyše Alvise Hermanise jako režiséra. Dosavadní inscenace Christine Mielitz nenašla pro svůj protináboženský výklad příliš mnoho příznivců.
A poslední premiérou sezony bude francouzská opera Clauda Debussyho Pelleas a Melisanda, kterou hudebně uvede Alain Altinoglu a režijně připraví Marco Arturo Martelli (18. červen 2017). Pro děti bude nastudována další opera na zakázku Vídeňské státní opery Patchwork Tristana Schulzeho, která bude premiérována 29. ledna 2017 v prostoru dětského operního divadla (dirigent Witolf Werner, režie Silvia Armbruster).
Mezi nejznámějšími sólisty se objeví i Anna Netrebko jako Leonora v Trubadúrovi. Partnerem Anny Netrebko bude tenorista Roberto Alagna. Nina Stemme uvede svou zcela první Kundry právě v nové inscenaci vídeňského Parsifala. Wiener Staatsoper uvede v sezoně celkem 54 operních titulů (221 operních večerů z celkem 309 představení), což představuje zatím rekord v počtu uváděných operních titulů v dosavadní novodobé historii tohoto operního domu.
Fascinující jsou čísla, která generální ředitel při prezentaci nové sezony uvedl. Návštěvnost operních představení se pohybuje mezi 99,47 a 98,82 procenty. Podařilo se nepatrně zvýšit i celkové zisky a snížit průměrné náklady na představení. Zároveň stoupá obliba placených live-streamů u abonentů. Pro mě osobně je ohromující číslo dětských diváků v operních produkcích pro děti, jež přesahuje dvacet pět tisíc dětských diváků, za uplynulou sezonu. Ne nadarmo Dominique Meyer uvedl konferenci slov: „Es geht uns gut,… es ist eine grosse Freude, hier zu arbeiten…“ („Vede se nám dobře,… je to velká radost zde pracovat…“). Největší operní dům rakouské metropole zůstává spojením tradice a kvality.
Theater an der Wien v sezoně 2016/2017
Druhá vídeňská operní scéna sází na objevnou operní dramaturgii, stagionový systém (zpravidla se šesti reprízami), a také na vynikající inscenační týmy a interprety. Prvé tři premiéry nové sezony se ještě vztahují k letošnímu výročí Williama Shakespeara.
Zakázková opera Hamlet skladatele Anna Schreiera podle stejnojmenného Shakespearova dramatu i předshakespearovských látek, zabývajících se tímto námětem, zazní ve světové premiéře 14. září 2016. Ohromující je obsazení: mladý barytonista Andrè Schuen jako Hamlet, v roli otce bude vystupovat kontratenorová legenda Jochen Kowalski, a novým královským párem – Claudius a Gertruda – budou Bo Skovhus a Marlis Petersen, která nadchla před několika roky svět jako Ofélie v Thomasovu Hamletovi v Metropolitní opeře. V menší roli vystoupí i tenorista Kurt Streit. Režie – Christoph Loy v týmu s ustáleným scénografem a návrhářem kostýmů Johannesem Leiackerem.
Následuje Salieriho Falstaff (12. října 2016), který se na světových scénách objevuje velmi vzácně. Pod taktovkou Reného Jacobse bude zpívat další prvotřídní soubor, Anett Fritsch, Alex Penda nebo koloraturní tenorista Maxim Mironov.
I další zhudebněná Verdiho tragédie ohromí sólistickým obsazením. V Macbethovi (premiéra 13. listopadu 2016) se vystřídají dva páry hlavních představitelů (Macbeth a jeho manželka): Roberto Frontali a Adina Aaron nebo Plácido Domingo a Davinia Rodriguez, kteří si již partnerství zde vyzkoušeli jako tchán a snacha ve Verdiho opeře I due Foscari před dvěma lety. Banca bude zpívat Ildebrando D’Arcangelo a Macduffem bude Arturo Chacón-Cruz, který s Domingem a Rodriguez zpíval mladého Foscari ve zmiňované inscenaci. Za dirigentský pult se postaví Bertrand de Billy a režisérem bude Roland Geyer (v současnosti intendant Theater an der Wien).
S poslední premiérou letošního roku se vrátí na scénu nestárnoucí svůdce Don Giovanni v Mozartově opeře. Toho budou interpretovat dva z nejsvůdnějších operních pěvců současnosti Nathan Gunn (ve čtyřech představeních) a Erwin Schrott (ve dvou), který již potrestaného svůdníka zde s velkým úspěchem zpíval. Erwin Schrott stále s oblibou tuto roli střídá s rolí Leporella. Ani dámy nezůstávají pozadu: Jane Archibald (Donna Anna), Jennifer Larmore jako mezzosopránová Donna Elvira a Mari Eriksmoen (Zerlina). Diriguje Ivor Bolton a půjde o obnovenou premiéru inscenace z roku 2006 (původní režie Keith Warner, kterou „osvěží“ Michael Moxham; premiéra 12. prosince 2016).
V lednu 2017 Christophe Rousset se svým souborem Les Talens Lyriques nastuduje Purcellovu semioperu The Fairy Queen (Královna víl). A opět skvělé obsazení: Anna Prohaska, Marie-Claude Chappuis, Kurt Streit a Florian Boesch. Hudebně je Ibsenovo drama Peer Gynt spojováno tradičně spíše s Griegovou scénickou hudbou. Ale opera Peer Gynt Wernera Egka (1938) slavila řadu úspěchů především na německy mluvících jevištích. V hudebním nastudování Lea Hussain a v režii „stárnoucího bouřliváka“ Petera Konwitschneho budou vystupovat Bo Skovhus (Peer Gynt) a Maria Bengtsson (Solveig). Premiéra: 17. února 2016.
Další velmi málo hranou Rossiniho operu (po letošním Otellovi) přinese březen 2017 – v nastudování Jeana-Christophea Spinosiho zazní hudební drama Elisabetta, regina d’Inghilterra (1815) v hlavní roli s koloraturní hvězdou Alexandrou Deshorties. Sezonu uzavře další operní opus, ve své době velmi úspěšný jako Egkův Peer Gynt, dnes ale inscenovaný jen příležitostně.
Opera Hanse Wernera Henze Elegie für junge Liebende (Elegie za mladé milence) z roku 1961 byla komponována pro skvělého německého charakterního barytonistu Dietricha Fischera-Dieskaua. Operu nastuduje Marc Albrecht a režijně má na starosti Keith Warner. V hlavní roli egoistického básníka Mittenhofera se představí Johan Reuter, známý především z wagnerovských rolí a v dalších rolích vystoupí například americká koloraturní sopranistka Laura Aikin nebo rakouská mezzosopranistka Angelika Kirchschlager, tedy pěvkyně, které rády a často na této scéně vystupují. Henzeho opera má vynikající libreto a bude zajímavé sledovat, jak si tato opera povede na současném jevišti.
Deutsche Oper Berlin v sezoně 2016/2017
Dramaturgie připravila šest premiér na hlavním jevišti a z toho hned tři budou hudebně nastudovány místním generálním hudebním ředitelem Donaldem Runniclesem.
Prvou premiérou sezony bude Mozartova opera Così fan tutte (premiéra 25. září 2016)právě pod jeho taktovkou a v režii i scénografii německého režiséra Roberta Borgmanna. V roli Dorabelly bude také alternovat slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová. Jako ústřední inscenace cyklu Meyerbeerových oper je naplánována jeho opera Hugenoti (premiéra 13. listopadu 2016) ve světovém obsazení: Patrizia Ciofi (Marguerite), Juan Diego Flórez (Raoul), Olesya Golovneva (Valentine) a Derek Welton (Saint-Bris). V sérii dalších představení v lednu a únoru 2017 budou vesměs vystřídání méně známí pěvci. Členka souboru Jana Kurucová bude v první sérii také zpívat part pážete Urbaina. Hudebně dílo nastuduje Michele Mariotti a režii povede David Alden.
Světovou premiérou bude „hudební divadlo v deseti scénách“ Edward II. švýcarského skladatele Andrei Lorenza Scartazziniho (narozen 1971) podle motivů ze stejnojmenné alžbětinské tragédie Christophera Marlowa na libreto v německém jazyce. Dílo se zabývá nejen tragickými osudy anglického krále (1284-1327), ale především je paralelou k osudu homosexuálů ve středověku a dnešku. Gavestona, milence anglického krále (později uvězněného a zřejmě ve vězení zavražděného), který byl také usmrcen velmi krutým způsobem, ztělesní český tenorista Ladislav Elgr. Dílo nastuduje Thomas Søndergård a režie bude dílem renomovaného Christofa Loye, který se postavením homosexuálů významně zabýval i v nedávné inscenaci Brittenova Petera Grimese v Theater an der Wien. Jeho výklad na pomezí lyriky a zároveň naturalismu vzbudil velký ohlas.
Další premiérou Donalda Runniclese (19. března 2017) bude právě Smrt v Benátkách Benjamina Brittena, tedy dílo, které se vrací na tuto scénu po více než čtyřiceti letech, když zde v roce 1974 zažilo první uvedení v Německu. Režijně a scénicky inscenaci připravují Graham Vick se svým častým spolupracovníkem Stuartem Nunnem (scéna a kostýmy). Part napsaný pro charakterní tenorový obor bude svěřen americkému tenoristovi Richardu Croftovi, známému mozartovskému a rossiniovskému interpretovi. Ten zařazuje party Benjamina Brittena stále častěji do svého repertoáru například v Los Angeles part Edwarde Fairfaxe Vereho v Billy Buddovi (2014) nebo Petera Quinta v The Turn of the Screw v Berlíně (Unter den Linden v témže roce, tuto roli opakoval i začátkem tohoto roku).
Wagnerův Bludný Holanďan bude následovat v květnu (7. května 2017) taktéž v Runniclesově hudebním nastudování. Světově uznávaný německý baletní choreograf a nyní také operní režisér Christian Spuck bude dílo inscenovat po velkém úspěchu své místní režie Berliozova Faustova prokletí v roce 2014. V roli Senty vystoupí jedna z nejinspirativnějších představitelek této role Ingela Brimberg a Holanďanem bude Samuel Youn.
Sezonu uzavře premiéra Musorgského Borise Godunova v prvotní verzi (17. června 2017). Dirigent Kirill Karabits a jako režisér bude na této berlínské scéně debutovat zavedený Richard Jones. Ruským krutovládcem se stane estonský basista Ain Anger, který doposud ztvárňoval s velkým úspěchem v této opeře roli Pimena (Santiago, Paříž, Barcelona, v letošním roce také Covent Garden a Mnichov).
Covent Garden v sezoně 2016/2017
I londýnské vedení Covent Garden odhalilo novou sezonu. A začíná se pěkně zostra. Již 12. září 2016 debutuje Anna Netrebko v roli Belliniho Normy pod řízením Antonia Pappana. Partnery jí budou Joseph Calleja jako Pollione a Sonia Ganassi jako Adalgisa. Režie je dílem Àlexe Ollé, spolurežiséra velmi úspěšné opery Oedipe od rumunského skladatele Georgeho Enescu v londýnské sezoně 2015/2016.
Ještě v září následuje premiéra Mozartovy opery Così fan tutte pod taktovkou Semyona Bychkova a v režii Jana Philippa Glogera.
V říjnu přijdou na řadu inscenace Šostakovičovy satirické opery Nos v novém anglickém překladu režiséra Davida Pountneye, ale režijně dílo připraví Barrie Kosky z Komische Oper Berlin (dirigentem bude Ingo Metzmacher), a Händelovy prakticky neznámé opery Orestes (dirigent James Hendry, režie Richard Gerard Jones).
V novém předvánočním Růžovém kavalírovi bude jako Maršálka vystupovat Reneé Fleming. Inscenace je vícestranná koprodukce, kterou uvidíme i v Metropolitní opeře. Hudebního nastudování se ujme Andris Nelsons a jméno režiséra slibuje skvělý zážitek – Robert Carsen.
Březen bude patřit premiéře Mistrů pěvců norimberských (dirigent Antonio Pappano a režie Kasper Holten). Ve znamenitém souboru bude kralovat Bryn Terfel jako Hans Sachs. Převzatá inscenace z letošního salcburského festivalu bude uvedena v dubnu – jde o zcela novou operu Thomase Adèse The Exterminating Angel (Anděl zkázy) podle stejnojmenného filmu Luise Buñuela. Půjde o britskou premiéru a jednu z hlavních rolí vytvoří švédská sopranistka Anne Sofie von Otter. V novém Verdiho Otellovi se budou střídat Jonas Kaufmann a Gregory Kunde jako Mauři a Maria Agresta a Dorothea Röschmann jako Desdemony, která tak opakuje svou roli ze Salzburger Festspiele. Hudební nastudování opět Antonio Pappano a režie byla svěřena velmi vytíženému Keithu Warnerovi.
Z Welsh National Opera bude převzata inscenace nového titulu The Merchant of Venice (Kupec benátský) skladatele Andrého Tchaikowskyho (režie také Keith Warner). Uvidíme, zda toto zhudebnění Shakespearova dramatu prokáže větší životnost na operním jevišti. Dosavadní historické i nedávné pokusy, včetně Jessiky (1905) Josefa Bohuslava Foerstera, příliš nepřesvědčily.
Budou samozřejmě zařazeny série představení úspěšných inscenací z minulých sezon například Lazebník sevillský, Hoffmannovy povídky (v titulní roli s tenoristou Vittoriem Grigolem), Manon Lescaut (Sondra Radvanovsky a Aleksandrs Antonenko), Trubadúr (mimo jiné Maria Agresta, Roberto Alagna nebo Gregory Kunde), soudobá opera Written on Skin George Benjamina, La traviata, Adriana Lecouvrer (v titulní roli Angela Gheorghiou), Madame Butterfly, Don Carlo (Bryan Hymel a Krassimira Stoyanova), Nápoj lásky (Pretty Yende nebo Aleksandra Kurzak, Rollando Villazón nebo Roberto Alagna), Mozartův Mitridate, re di Ponto, Turandot (Lisa Lindstrom nebo Christine Goerke v titulní roli). Mezi komentáři na internetových stránkách nejvíce pozornosti budí vystoupení právě Anny Netrebko v belcantové roli Normy. Část přispěvatelů jí horlivě fandí, část naopak vyslovuje pochyby o vhodnosti tohoto obsazení.
I londýnská operní sezona slibuje největší operní požitky, které budou také přístupny pomocí live-streamů a přenosů do kin.
Zemřela architektka Zaha Hadid
Světoznámá „první dáma architektury“ Zaha Hadid (narozena roku 1950 v Bagdádu) zemřela nečekaně 31. března 2016 na infarkt v Miami.
Mimo exteriérovou architekturu se věnovala i designu, scénografii i interiérovému návrhářství. Nositelka nejvýznamnější ceny pro architekty – Pritzkerovy ceny (2004), byla také autorkou návrhů operních budov. Realizována byla budova Guangzhou (Kuang-čou) Opera House v Číně. Architektka vyhrála se svým návrhem v roce 2002 mezinárodní soutěž, o tři roky později byla zahájena výstavba velkolepou slavností a roku 2010 byla budova otevřena výpravnou inscenací Pucciniho Turandot. Jde o největší divadelní komplex na území Číny po Pekingu a Šanghaji. Budova má dramatický tvar dvou krystalů přírodního křišťálu, což přibližuje jako v celé tvorbě architektky podobu místním materiálům a tvarům. Odhad na stavbu budovy se pohyboval okolo 200 miliónů amerických dolarů. V interiéru bylo použito větší množství žulových obkladů a velké množství skleněných tabulí v ocelových rámech.
Další velmi ambiciózní projekt – budova Dubai Opera House, která měla být vybudována v dunajském zálivu u čtvrti Sedmi perel. Toto velkolepé kulturní centrum mělo obsahovat nejen operní divadlo (pro cca dva a půl tisíce diváků), činoherní scénu (cca osm set diváků), ale i galerijní prostory, uměleckou školu a hotel. Tvar vycházel opět z místní krajiny a budova byla navržena (ve spolupráci s jiným světově známým architektem Patrikem Schumacherem) ve tvaru písečných dun. Dokumentace ke stavbě byla schválena roku 2008, ale finanční potíže, které zasáhly hlavního investora následujícího roku, přerušily přípravné práce na projektu na neurčito.
Město Dubaj pak získalo operní budovu podle projektu z jiné architektonické kanceláře a v jiné lokalitě, jež má být otevřena již na podzim tohoto roku. Zaha Hadid proslula také jako neformální pedagožka, jejíž architektonickou kanceláří prošla řada architektů, kteří jistě vytvoří v budoucnu i další operní budovy po celém světě.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
