Zemřel brněnský tanečník, choreograf a pedagog Jiří Kyselák

Brněnské Národní divadlo a Městské divadlo Brno oznámily, že ve věku pětašedesáti let zemřel přední tanečník, choreograf a pedagog Jiří Kyselák.

Jiří Kyselák (zdroj jirikyselak.cz)

Jiří Kyselák se narodil 9. srpna 1952 v Brně. Od dětství se pohyboval v divadelním prostředí, neboť oba jeho rodiče pracovali v Národním divadle, tehdejším Státním divadle v Brně. Maminka jako vedoucí garderobiérka a tatínek jako hudebník a následně technický pracovník.

S divadlem začal koketovat na profesionální úrovni již v osmi letech, kdy statoval v operetě Noc v Benátkách namaskován na černouška. Časté divadelní zkoušky a večerní představení se však nepříznivě odrážely na školní docházce. Naštěstí jeho učitelé byli natolik shovívaví, že občas přivřeli oko nad jeho únavou. A protože ho divadlo bavilo stále víc a cítil silnou podporu svého třídního učitele, zlepšil si v osmé a deváté třídě prospěch a úspěšně složil zkoušky na brněnskou Státní konzervatoř. Rodiče napřed nebyli příliš nakloněni tomu, aby se jejich syn věnoval baletu. Byli si totiž dobře vědomi toho, že taneční dráha je časově omezená, a navíc je to profese náročná fyzicky i psychicky. Ale nakonec si balet vybojoval…

V patnácti letech začalo jeho studium na Státní konzervatoři v Brně. Na začínajícího tanečníka výrazně zapůsobila profesorka novodobého tance Tonina Pavlovská, která vždy vycházela z individuality každého tanečníka. V Jiřím Kyselákovi tak mimo jiné vyprovokovala i chuť k vlastnímu choreografickému projevu a vyjádření vlastní myšlenky. Reprezentoval také školu na mnoha baletních matiné, koncertech a absolventských představeních pořádaných konzervatoří. Jevištní praxi získal kromě příležitostí na konzervatoři i v brněnské operetě, kde kvůli nedostatku tanečníků vypomáhali posluchači brněnské konzervatoře. Tato výpomoc byla Jiřímu Kyselákovi nedocenitelnou jevištní praxí pro jeho začátky, neboť zde získal první jevištní zkušenosti v pravém slova smyslu. Všechny ročníky konzervatoře absolvoval Jiří Kyselák s vyznamenáním.

Po pěti letech ukončil studium maturitou a absolventským koncertem, na kterém tančil baletní fragmenty ze Straussova Plesu kadetů a pas de deux z Minkusova Dona Quijota tak dobře, že byl na doporučení vedoucí tanečního oddělení brněnské konzervatoře profesorky Olgy Kvasnicové navržen a následně také vybrán ke studiu na Akademickém choreografickém učilišti v tehdejším Sovětském svazu. A tak odcestoval na roční stáž do Leningradu. Byl zařazen do ročníku A. L. Kumisnikova a veden známými pedagogy Natašou Dudinskou a Borisem Bregvadzem. Studium v Leningradě zakončil absolventským koncertem, k němuž přispěl interpretací pas de deux z baletů Korzár a Plameny Paříže a pas de trois z 1. jednání Čajkovského Labutího jezera (1973). Studijní pobyt v Sovětském svazu přispěl ke zdokonalení klasické techniky i rozšíření jeho repertoáru.

Po návratu nastoupil dvouletou vojenskou službu v taneční skupině Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze (1973–75). Zde byla choreografkou souboru Jiřina Mlíkovská, která šila role souboru takzvaně na míru.

S ukončením vojenské služby přišlo rozhodování o dalším profesionálním působení. Ze dvou velkých divadel, která v roce 1975 nabídla mladému tanečníkovi angažmá, brněnského Státního a pražského Národního – zvolil první. Mimo jiné proto, že národní umělec Jiří Němeček, tehdy působící v Brně, nabídl Jiřímu Kyselákovi velkou příležitost: titulní roli nově připravovaného baletu Arama Chačaturjana Spartakus.

 

Jiří Kyselák (zdroj mdb.cz)

Během svého brněnského angažmá Jiří Kyselák vytvořil půlstovku rolí – mimo jiné to byli Princ i Rudovous v Labutím jezeru, Colas i Alan v Héroldově Marné opatrnosti, Tybalt i Merkucio v Prokofjevově Romeovi a Julii, Hilarion i Albert v Adamově Giselle, Theseus, Oberon i Puk v Trojanově Snu noci svatojánské, Kaščej ve Stravinského baletu Pták Ohnivák, Muž ve Stravinského Svěcení jara, Šašek v Prokofjevově Popelce či Coppélius v Délibesově Coppélii. Za svoje taneční výkony získal řadu ocenění.

Po vystudování pedagogiky a choreografie na Akademii múzických umění se začal věnovat i těmto oborům. Na brněnské taneční konzervatoři působil dlouhá tři desetiletí a výčet jeho choreografií pro baletní, ale i operní, muzikálové a činoherní tituly představuje hodně přes dvě stovky položek. Za zmínku stojí alespoň brněnský Louskáček, Spartakus, Radúz a Mahulena či Don Quijote nebo olomoucká i ostravská Giselle. V roce 1990 byl jmenován šéfem baletu Hudebního divadla v Brně a v této funkci působil až do roku 2004.

Zdroj: jirikyselak.cz

Související články


Napsat komentář