Obdivuhodné výkony, bez ohledu na problémy v divadle. Tosca v Opavě

Po zhruba šestitýdenní přípravě inscenací občas přinesou naše operní divadla výsledky své práce téměř zároveň, v jakýchsi premiérových vlnách, a někdy tak dochází k nepříjemné duplicitě; tentokrát se ovšem poskládala data premiér v Ostravě, v Olomouci a v Opavě docela příjemně den po dni za sebou. Následovala tedy „moravská mise“. Poslední ze tří premiér byla v neděli 18. října Tosca v Opavě, kde se rozhořela válka mezi zaměstnanci divadla, jejich novým ředitelem Karlem Drgáčem a jím jmenovanými zastupujícími šéfy souborů, dirigentem Damianem Binettim a Zdeňkem Černínem. Není nic příliš mimořádného, když v divadlech (ale i ve zcela jiných institucích) zuřívají spory a bují intriky. „Loď“ však musí plout dál, přípravy inscenací nesmí být přerušeny, továrna pracuje. Na nás, které zajímá výsledek usilovné divadelní práce, pak je, abychom se pokusili ji hodnotit bez ohledu na to, za jaké situace vzniká. Udělejme to.

První operní premiérou této sezony byla v opavském Slezském divadle Pucciniho Tosca v italštině, kterou připravili režisérka Jana Andělová Pletichová, scénograf Jaroslav Milfajt, výtvarník kostýmů Tomáš Kypta, sbormistryně Kremena Pešakova a v neposlední řadě autor hudebního nastudování, italský dirigent Francesco Bottigliero. Giacomo Puccini patří k rozeným dramatikům, jeho opery vynikají neobyčejně kompaktní symbiózou libreta a hudby a jsou-li připravovány poctivě a citlivě, je z poloviny vyhráno. Výtvarný rámec inscenace vytvářel zkušený scénograf, který opavské jeviště dokonale zná a dokáže s ním pracovat nepopisně a s velkým porozuměním pro herecké akce. Jeho materiálově jednotná scéna dokáže s pomocí scénografických materiálů vykouzlit prostředí římského kostela San Andrea della Valle stejně jako Palazzo Farnese nebo Andělský hrad.

Jaroslav Milfajt šetří barvami, dominuje hnědá a šedá, prostředí ozvláštňují průhledné šedavé panely, které poodhalují jindy skryté nástupy postav i děj odbývající se za scénou, a u Andělského hradu dokonce plní roli nadreálnou (šedé postavy stínů i živých soch). Jistě by však režijní práce s těmito možnostmi mohla být důslednější a vynalézavější. Kostýmy Tomáše Kypty dokonale korespondují s jevištním prostředím, jsou nápadité a funkční, většinou šedavé a černé, barvu přinášejí pouze u Tosky (bílá, smetanová, červenavá) a u Cavaradossiho (převážně tlumená barva písku).

Režisérka Pletichová Andělová pracuje s postavami úsporně, vychází z jejich psychologie a v prvním dějství nezapomíná ani na odlehčující jemný humor ve výstupech obou milenců. Ve druhém dějství se jí podařilo vyřešit zápas Scarpii a Tosky logicky a srozumitelně, jen ten průvodní list umístěný na Scarpiově srdci byl ve velkém nebezpečí, že bude zničen nebo Toskou nenalezen. Umístění dvou svící a kříže u Scarpiovy mrtvoly cituje známou akci Sarah Bernhardtové. Nepřekvapí, že socha anděla v posledním jednání je abstraktní.

Inscenace Tosky stojí a padá s obsazením tří hlavních rolí a operní herci Gustav Beláček, Ewa Biegas (Opera Krakowska) i Juraj Nociar zvládli své role velmi dobře. Večeru kraloval Scarpia Gustava Beláčka a nutno zdůraznit, že to byl Scarpia svižný, pohledný, patřičně dominantní, velmi nebezpečný svou bezohledností a sebejistotou. Jeho hlasový projev vyhovoval této roli bezezbytku.

Ewa Biegas zastoupila v generálkách onemocnělou Katarínu Jorda Kramolišovou a byla působivou Toskou, nepostrádající znělý hlas schopný bohatého prožitku i jemné dynamické modulace. Juraj Nociar vytvořil přesvědčivou postavu malíře Cavaradossiho – jeho výšky byly většinou bezproblémové, byť někdy ne úplně kryté.

Pod vedením dirigenta Bottigliera se orchestr, sólisté i sbor vypjali k obdivuhodným výkonům, večer měl italskou dramatickou atmosféru a obecenstvo doslova nadchl. První operní premiéra sezony pod novým vedením Slezského divadla dopadla velmi dobře. Jen tak dál, opavský operní soubore, pracuj přesvědčivě a soustředěně. To je to, co se od tebe očekává. Žabomyší problémy stranou, cíl je přece jasný.

Hodnocení autorky recenze: 80 %

Giacomo Puccini:
Tosca
Dirigent: Francesco Bottigliero (alt. Damiano Binetti)
Režie: Jana Andělová Pletichová
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistři: Kremena Pešakova, Ivana Kleinová
Orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava
Dětský sbor Domino ze ZŠ I. Hurníka
Premiéra 18. října 2015 Slezské divadlo Opava

Floria Tosca – Ewa Biegas (alt. Anda – Louise Bogza, Katarína Jorda Kramolišová, Katarína Vovková)
Mario Cavaradossi – Juraj Nociar (alt. Jakub Rousek)
Cesare Angelotti – Zdeněk Kapl (alt. Dalibor Hrda)
Baron Scarpia – Gustav Beláček (alt. Alexander Vovk, David Szendiuch)
Kostelník – Dalibor Hrda (alt. Zdeněk Kapl)
Spoletta – Rudolf Medňanský
Sciarrone – Roman Cimbál
Žalářník – Peter Soós
Pasáček – Jonáš Slovák (alt. Anna Bocanová, Lenka Jakubcová)

www.divadlo-opava.cz