V Budějovicích narychlo hledali Aidu. A měli štěstí

Verdiho Aida je v současné době velmi oblíbeným titulem v české kotlině. Ať scéna velká, ať malá, všechny se naráz zvláštně zamilovaly právě do titulu z vrcholné tvorby italského maestra neobelcanta. Vedle velkých scén přispěchala s Aidou Plzeň, v květnu letošního roku České Budějovice, a aby toho nebylo málo, tak poslední letos přispěl Aidou také Liberec. Ne formou kooperace, ale každá scéna ve svébytném vlastním režijním pojetí. Vzdor lásce operního publika k pyramidám v Aidě a takzvané velké, ohromující podívané, přišly tři menší jmenované scény s typy režií, které cestami velké podívané jít nechtějí. Ostatně ani slavná Verona, kam se tak rádo jezdí, již nemá tradiční Aidu s efektními pyramidami, nýbrž velmi moderní typ režie, pokud lze ovšem toto adjektivum zneužít pro výjevy pěvců v kostýmech jakýchsi kosmonautů. Zřejmě to bylo též chápáno “nadčasově”, kterýžto pojem unese hodně různých představ. V neobelcantovém operním stylu však záleží v první řadě na pěveckých osobnostech, ovládajících pěveckou techniku bel canta, a ne tak dalece na roztodivných představách režisérů, které se nám snaží vnucovat.

Budějovická Aida pod taktovkou Maria De Rose představila premiéru Aidy 7. května letošního roku. V režii činoherního režiséra Michala Langa, na scéně Milana Davida, s nápaditou choreografií Bély Keri Nagyho. Dílo pojaté jako antické drama, bez oné specifiky času a místa děje, o čemž jsem již referoval v květnu v čase obou premiér. Bezčasově a nadčasově, jak se praví v programu, což zní sice zase podezřele jako v té nové veronské, poněkud pološílené inscenaci. Ovšem režii činoherního režiséra Michala Langa lze brát naopak jako úspěšnou ve smyslu stavby sevřeného komorního dramatu pro menší typ divadla, který má, zejména díky výrazné skupině baletních umělkyň, hlavu a patu.

G.Verdi: Aida - JD České budějovice 2015 (foto Michal Siroň)
G.Verdi: Aida – JD České Budějovice 2015 (foto Michal Siroň)

Pokud píši o repríze ze dne 28. prosince, pak jistě ne proto, abych rozebíral režii, o které jsem již referoval po obou premiérách. Přilákaly mne, jak to v opeře bývá, avizované zajímavé pěvecké výkony protagonistů díla. Bývá navíc velmi zajímavé vidět a slyšet dílo s odstupem času. Navíc se jednalo od květnových premiér teprve o pátou reprízu díla. Za půl roku. Repríza měla návštěvnost zhruba 75 %, podle informací se návštěvností podobala předešlým čtyřem. Premiéry vytvořily zdání, které klame. Populární titul nemusí být zárukou velkého zájmu publika, jak se u nás často míní v kruzích vedení divadel. Byl jen jistou zárukou dobré návštěvnosti obou premiér, které byly opravdu vyprodány. Tento jev dneška nepozoruji jen v Budějovicích: Jakmile pomine okázalá atmosféra lesku premiéry, bývá vše trochu jinak.

Jaká byla pátá repríza díla na českém jihu? Od premiér již obě zvolené protagonistky (Jana Šrejma Kačírková a Gabriela Kooperová) stačily odpadnout z rodinných důvodů, nahradila je plzeňská Ivana Veberová. Ta však tuto reprízu náhle odřekla, a vyvstal problém. Šaráda sopranistek pro Aidu vyvrcholila pozváním Valerie Vaygant ze Severočeského divadla v Ústí nad Labem, původně sólistky v ruském Novosibirsku.

Valeria Vaygant (foto archiv)
Valeria Vaygant (foto archiv)

Mladá pěvkyně vládne fyzicky na dálku podobnými tělesnými proporcemi jako soudobá Anna Netrebko. Hlasově překvapí příjemným, kulatě znějícím lyrickým typem sopránu, schopným svou barvou adekvátně ztvárnit italské mladodramatické soprány. Hlas má špičku, je pružný, schopný mezza voce i pian. Postupně se na jevišti aklimatizovala a její výkon gradoval ve velké árii s pěkně vyklenutým kulatým vrcholem na vysokém céčku (No, mai più, non ti vedro mai più). Poctivou snahou o pianovou dynamiku na koncových tónech frází, například v Nilském duetu a závěrečné scéně s Radamem, si někdy komplikovala situaci v několika ne zcela uvolněných vyšších tónech (například bé na konci Lo stessa movimenta – “fuggiam, fuggiam”). Rovněž vnitřní síla výrazové niternosti zůstávala trochu na povrchu, ale byla prosta jakéhokoliv afektu. Celkový dojem zanechala velmi příznivý.

Ve vypjaté, obtížné roli Amneris mne velmi mile překvapila mladá umělkyně Alžběta Vomáčková, která od premiéry udělala zřetelný pěvecký pokrok v důslednějším nasazování tónů takzvaně příklepem “shora”, čímž vyšší polohy nabyly zjevně na jistotě tónové i intonační. Jak rád toto konstatuji! Také u jejího jevištního projevu, vnitřní síly výrazu, bylo zjevné prohloubení. Po této stránce byla mladá talentovaná mezzosopranistka nejucelenější postavou sledované reprízy.

G.Verdi: Aida - Alžběta Vomáčková (Amneris), Paolo Lardizzone (Radames) - JD České Budějovice 2015 (foto Michal Siroň)
G.Verdi: Aida – Alžběta Vomáčková (Amneris), Paolo Lardizzone (Radames) – JD České Budějovice 2015 (foto Michal Siroň)

Mladý italský tenorista Paolo Lardizzone zpíval premiéru Radama v Aidě v Plzni, poté i v Českých Budějovicích. Protože Wei Long Tao zakončil letos svoji kariéru, je Paolo Lardizzone Radamem pro České Budějovice v tuto chvíli vlastně jediným. Po nesnadné vstupní árii se rozezpíval opět k velmi pozoruhodnému výkonu, především v plně, leskle a široce působivých výškách. Protože jsem ho ale viděl v Plzni již vícekrát v jiných rolích stylu verismu, měl jsem trošku pocit, že není na tomto večeru stoprocentně disponován, soudě dle přechodových poloh a občasné nízké intonace v jejich blízkosti. Patrně lehčí indispozice či cestovní únava se ale nedotkla suverénních výšek v plném a lesklém forte. Již vůbec ne okázale průrazných tří Áček za sebou na vrcholu třetího dějství – Sacerdote io vesto a te! Herecky působí pěvec přirozeněji v rolích “z masa a krve”, jako jsou Turiddu nebo Canio; coby Radames je trochu ikonický, z této slupky se nejvíce proklube ve velkém dialogu s Amneris. Tato scéna vyzněla oběma mladým nadějným pěvcům – Alžbětě Vomáčkové a Paolovi Lardizzonemu – velmi přesvědčivě. Za tuto dramatickou scénu potlesk a volání bravo byly zcela na místě.

Alexander Beň zpíval svého Amonasra s plným emocionálním nasazením a snahou o přesvědčivý výraz. Oba basisté večera, jak Ramfis Romana Vocela, tak Král egyptský Františka Brantalíka, podali solidní výkony na očekávané pěvecké i herecké úrovni. Kněžkou reprízy byla Iva Hošpesová, Poslem jevištně flexibilní Josef Falta.

Sbor působil, až na obnažená sóla mužských skupin v polyfonii, celkem kompaktně, v necelé čtyřicítce zvládal dynamiku fortových míst pozoruhodně. Mile překvapil mužský sbor mezza voce a piany svého výstupu v druhém dějství, jen vnitřní harmonie se v této pianové dynamice poněkud vytrácela (sbormistr Martin Veselý).

Giuseppe Verdi: Aida – JD České Budějovice 2015 (foto Michal Siroň)
Giuseppe Verdi: Aida – JD České Budějovice 2015 (foto Michal Siroň)

Orchestr začal ouverturu Andante mossa pod vedením pana hudebního ředitele Maria De Rosé velmi soustředěně, až překvapivě čistě v intonaci a jemně v dynamice ve skupinách houslí, viol a violoncellistů. Až jsem pojal “podezření”, že se vstup ba i zkoušel, jak zněl v pianech sourodě. V árii Radama sice žestě poněkud intonačně vyrušily svými vstupy z blahého domnění, ale v té ošidné árii Celesta Aida se intonačních prohřešků sešlo trošičku více z orchestru i z jeviště, takže si nebylo moc co vyčítat. Žesťové nástroje se ale postupně rozehrály solidně a během večera hrály stále kompaktněji. Když opera končila, měla pro ně začínat, bylo by pak vše výborné! Není tedy v tomto recept? Jako dirigent bych ho použil (ještě že jím nejsem, byla by z toho patrně stávka odborů). Ale v orchestru se velmi pěkně prosazovali hráči sól na dřevěné dechové nástroje, blýskla se rovněž skupina violoncellistů pěknou plasticitou několika výrazných frází, dirigentem dynamicky vytažených do popředí. Pan Mario De Rose dirigoval Aidu s přehledem, tempicky a výstavbou celku promyšleně, technicky zcela spolehlivě. Rytmické kazy dovedl pružně v zárodcích jistými avízy v gestu eliminovat.

Nejlepší v technice a ve výrazu byla skupina pěti tanečnic ve výborné a nápadité choreografii Bély Keri Nagyho. V čele se Světlanou Mládkovou měla tato skupina propojení technické a výrazové stránky v takové míře přesvědčivé, že doslova podtrhla koncepci režie, která se právě díky členkám baletu stávala plně srozumitelnou, zřetelnou. Přes slyšené výtky z publika o pauze, že je inscenace příliš utopena ve tmě (hlas lidu, hlas boží?), jí tato baletní skupina dodávala skutečný profesionální šmrnc.

Oceňuji titulky v němčině pod češtinou na čtecím zařízení překladů. Před časem Němci lamentovali ve Velkém divadle v Plzni nad jejich absencí. Pochopil jsem onu lamentaci při návštěvě nového Musiktheatru v Linci, kde v tabletech, zabudovaných do všech opěradel sedadel, si mohu sám zvolit kterýkoliv ze světových jazyků coby překlad. Ale nezapomínají tam na češtinu, která byla v tabletech k dispozici v perfektní podobě. Takže i my bychom měli vycházet vstříc blízkému příhraničí, kdy do Budějovic často směřují zájezdy z Rakouska (vstupné 200 korun oproti 40–50 eurům v Linci je přece jen trochu rozdíl).

Závěr operního roku 2015 se nesl v duchu příjemného zjištění, že se pátá repríza Aidy na českém jihu nesla v duchu premiér, čili dovedla si v zásadě přibližně udržet laťku z doby denního nácviku. A navíc objevit novou, dobrou představitelku titulní role.

Hodnocení autora recenze: 70 %

Giuseppe Verdi:
Aida
Hudební nastudování a dirigent: Mario De Rose
Režie: Michal Lang
Scéna: Milan David
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Martin Veselý
Choreografie: Béla Kéri Nagy
Orchestr, sbor a balet Jihočeského divadla
Premiéra 7. května 2015 Dům kultury Metropol České Budějovice
(psáno z reprízy 28. 12. 2015)

Aida – Valeria Vaygant
Radames – Paolo Lardizzone
Amneris – Alžběta Vomáčková
Ramfis – Roman Vocel
Amonasro – Alexandr Beň
Král egyptský – František Brantalík
Kněžka – Iva Hošpesová
Posel – Josef Falta
Fatum – Světlana Mládková

www.jihoceskedivadlo.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Aida (JD České Budějovice)

[yasr_visitor_votes postid="164558" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Anonymous
13 let před

operna sezona: uvidime podla tvorcov a vysledkov. aj ked nic prevratne tam nie je a ziadne rozsirenie obzoru bratislavskeho publika.
baletna sezona: hroza/ zda sa mi, ze prve tituly su nazvy choreografii pana generalneho riaditela, ktore uz robil v kosiciach. neviem naco je novy luskacik, kedze snd ma naozaj luxusnu inscenaciu z riaditelovania maria radacovskeho…
a ze nie su zverejnene mena tvorcov, beriem tiez ako vizitku divadla…

Anonymous
13 let před

Tak to som zvedava, ci po tejto sezone bez premier stihnu nastudovat tolko tazkych opier. A s kym. Napriklad Otella na slovensku nemame. Som zvedava ze kde zase strcia tu Annu Ryan. aky kseft sefa opery to zase je .

max
13 let před

Keď si naštudujete kontrakt s ministerstvom kultúry na rok 2011 – dozviete sa predbežne aj mená tvorcov…

Otello – réžia: Jiří Prudek
Mr Scrooge – réžia: Andrea Hlinková

v kontrakte sa spomínala aj Dusíkova Modrá ruža, ktorú robil pár rokov dozadu v Nitre Bednárik… Asi si to s Modrou ružou rozmysleli…

Čo sa týka baletu – úplna hrôza. Máme na Slovensku dva relevantné baletné súbory a v oboch sa bude hrať to isté – hlavne, že je autorom majster Šoth… Super! Pluralita umelckého vyjadrenia je nežiadúca. Unifikovať repertoár na celom Slovensku – nech sa všade hrá to isté!

Anonymous
13 let před

Leonora3:
pokial Otella budu davat v oktobri, obsadenie uz musi byt zname, snad uz aj skusaju. Ze nemaju Otella na Slovensku? Je malo miest, kde ho momentalne na svete maju, a snad preto sa Otello tak malo hra. Ti co boli vyborni Otellovia, bud uz nie su medzi nami(Monaco ) alebo zostarli (Placido) alebo pribrali na vahe, alebo hlas si zodrali inde (kazdy, kto ma rad Otella a ja aj ked som "traviatistka" tento predposledny Verdiho kus milujem, si mena dosadia).
Ale jeden excelentny Otello je nie daleko od Bratislavy. Je to Janos Bandi, ktoreho sme videli a poculi minulu nedelu v Budapesti. Niekolkych Otellov som uz videla (velmi pekneho i v Bratislave asi pred 15 rokmi s robustnym Otellom z byvalych sov. republik) a i vo svete (v Scale, Parizi, Staatsoper Vieden) a tento sa im v mnohych ohladoch vyrovnal, ba v niecom ich aj predcil. Taktiez povabna a spevacky vynikajuca Andrea Rost ako Desdemona.

Anonymous
13 let před

P. Bandi je opravdu skvělý Otello,ale věděla bych o jednom vynikajícím, aspoň pro mne, a to je p. J. Cura

Anonymous
13 let před

Cura – to je síce pekné, ale toho SND možno zaplatí na premiéru, ale kto bude spievať reprízy? Najmä keď SND furt narieka, že nemá peniaze…

Anonymous
13 let před

Na Mr Scrooga sa tesim, ked citam ze to bude robit Hlinkova, mohlo by to byt fajn. Napr. jej Opusteny ostrov bol vyborny. Podla vyjadreni vedenia aj Curu by mal naozaj spievat Otella v BA aj on. Teda aspon na 1 predstaveni. Ja som s nim nastastie zazil len 2-3 dobre predstavenia vo viedni. Hadam je Otello este pre neho.
Inak netopiera mam velmi rad, ale ak dopadne ako Vesela vdova, tak dakujem neprosim. To radsej Bednarikova Modra ruza…
No dobre Noc v Benatkach bola absolutny spodek. Ospravedlnujem sa tvorcom Veselej vdovy:)

Anonymous
13 let před

ad 15:43 to snad nemyslite vazne s pani Hlinkovou?! Myslim ze slabsiu reiserku(ra) na Slovensku nemame. Mr.Scrooge ma sancu na par repriz a aj to len za podmienky, ze bude zaujimavo spraveny. A pan Psudek Otella?! To ceski prispievatelia, ktori ho poznaju, nam mozu vyslovit urpimnu sustrast. Cela sezona nema hlavu ani patu. 🙁

Anonymous
13 let před

ad 18:12 – tie mena su napisane v kontratke s ministerstvom kultury na rok 2011, ktory je zverejneny na stranke SND v sekcii Dokumenty… Je tam aj tá Modrá ruža, akurát bez režiséra…

Už len Zdeňka Trošku mohli zavolať…
Dramaturgia za pětset, fakt…

Anonymous
13 let před

Ale vazeni, riesite veci za SND. SND nech si zhana spevakov do predstaveni, ma nato ludi, ak sa nato citia, nech su tieto tituly na repertoari. Co by ste radi videli v SND? Ja sa tesim na Otella aj Netopiera a ak sa mi nebude pacit, tak potom spustim lavinu kritik, ale neplacme dopredu:-), je to take smiesne, dedinske:-), ja im prajem a drzim prsty. Pre Slovakom je malokto dobry, neviem cim to bude, mozno naozaj pokazenym vkusom, ale nechcem, to rozoberat,cital som par mudrych vyjadreni, ze napr. Elisabeth Kulman, solistka zo Statsoper nic moc, ze co na nej viedencania vidia, ze je nudna, Cura stary, Domingo vysluzily, ini tucni,zoslabnuti, nepekni, dalsi, slabi, ti neschopni, slaba rezia, nic pozitivne, to je uz na zabalenie celej opery a dalsich 100 rokov mozeme slintat, ako sa inym dari.

Peter
13 let před

Mne len vadi, ze sa ignoruje napr. clela nemecka opera a ze sa zrusil napr. Rosenkavalier. A zda sa, ze preto lebo umelcom v SND sa donho ani moc nechcelo… No ano Rosenkavalier sa neda hrat len tak, ale… A je smiesne argumentovat, ze Opera SND nan nema, ked sa vzapeti uvadza Otello, na ktoreho spevakov tiez nema. No ano orchester a ansambel je v Rosenkavalierovi zlozitejsi, ale keby sa posnazili, tak by to hadam zvladli.. A co by som chcel vidiet. Mozno nejakeho Wagnera, mozno nieco kde by mohli spievat Kucerova, Brslik a pod. Co taky Idomeneo s Brslikom? Vselico, len nie stale to iste do kola…
A teda videl som len dve rezie pani Hlinkovej a jedna ok, druha (opusteny ostrov) vyborna. a ti ostatni dvaja/traja reziseri teda vytvorili medzi svojimi vecami tiez dost hroz/ za vsetky spomeniem dvoch foscariovcov od chudovskeho a maskarny bal od smolika..

Anonymous
13 let před

Z vyjadreni SND som zaznamenal, ze boli problemy so zmluvami na Rosenkavaliera, suhlasim, ze absentuje nemecka opera, aj ja by som rad uvital Wagnera, ale udajne sa nejaky Wagnerizmus chysta:-) Co sa tyka nasich svetovych spevakov, tak to je velka pravda, ale na druhej strane chapem, ze su uz niekde zazmluvneni na urcite obdobie a to je velmi tazke zosuladit dramatirgicke plany, lebo v SND sa take dlhsie planovanie vobec neplanovalo, vsetko sa robilo akoby na kolene a nasi svet. spevaci prisli, ak im vyslo volno. Verim, ze zacne normalne planovanie, ale logicky si viem domysliet, ze to nemoze nabehnut hned. Pre mna osobne by bol velky sviatok, keby som prisiel na predstavenie SND v ktorom by bola Edita Gruberova:-)

Peter
13 let před

ja som velky fanusik pani gruberovej tiez, ale dufam, ze v snd v nejakej inscenacii vystupovat nebude. Muselo by to byt tak ci tak len jedno predstavenie a koncertne vystupenia vramci bhs sa mi javia ako vyborna moznost stretnut sa s pani gruberovou. len skoda ze aj najblissie je planovane do hist. budovy snd, kde sa vojde len 600divakov. 900 miestna sala opery v novej budove by bola ovela vhodnejsia…

Anonymous
13 let před

Videla jsem oba tituly, ktere chysta pan Soth a skutecne PRISERNE – to jim tam nestaci ta jeho Giselle?

Anonymous
13 let před

Ziadne strachy pokial tu bude Dvorsky tak Zdenek Troska dostane reziu. Pre neho je to ten najuzasnejsi reziser! Troska a "trosky" z Ciech ako Prudek.

Anonymous
13 let před

Neviem čo je na Giselle PRISERNE???, je to skvost baletu. Ak mate radi lahší žáner, tak v BA su aj tanečné divadla a tanečné moderné produkcie. Ľudia čo čakate od baletu národného divadla? Ja teda základ klasický repertoár, ale samozrejme aj niečo nové, ale základ klasický balet musí byť, lebo kde inde by som si ho pozrel ak nie v BALETE?:-) a ak mám chuť na moderný tanec, tak zavítam k Ďurovčíkovi, je to hneď pri SND, videl som pár kvalitných predstavení, odporúčam 🙂 Volá sa Slovenské divadlo tanca http://www.sdt.sk, no Labutie jazero tam istotne neuvidíte, pošlú vás do Baletu. Nechápem, čo to tu miešate s národným divadlom, už aby sa tam natáčala aj superstár:-), v opere West side story?( na to je odborník divadlo Nová scéna) na Novej scéne taktiež neuvidíte Verdiho, pošlú vás do Opery a v činohre 500.tú premieru Paneláku? Pozerajte sa na to v telke. Ja len toľko. Ak vám jeden program nevyhovuje, tak zájdite do iného divadla, kde to dávajú. Ziaden problém:-)))))))))))