Týden s tancem

Tip na současný tanec v Brně a proměna BuranTeatru v CO.LABS
Brněnský CO.LABS (dřívější BuranTeatr) zve ve středu 12. ledna na sólovou performanci Rabbuni, která sice vznikla už v roce 2020, ale nebyla jí věnována větší pozornost. Vystupuje v ní Sylvie Kudelová, pohybové spolupráce se ujala Roberta Legros Štěpánková.
„Mistře.“ Rozhovor s Mistrem. Dílo, jež je utvářeno z tance, gest, poezie a hlasu, zobrazuje vnitřní proměny člověka spojené s uvědomováním si vlastní podstaty. Reflektuje prožitek oddělenosti a jednoty, jež může být připodobněn k růstu stromu. Na počátku je malé semínko, zrnko, ve kterém je zakódován celý jeho další vývoj. Z malého zrnka roste strom. Jedinečný kus. Jeho růst a bytí vůbec je však v každém detailu propojeno s celým jeho okolím. Teprve v tomto uvědomění je utvářen celek. Alej. Svět. Teprve v tomto uvědomění se stává úplným.
Tyto proměny tedy provází otázka: Kdo jsem?
Malým zrnkem? Alejí? Někdy zrnkem, jindy alejí. V pravé podstatě obojím. Skrze rozhovor s Mistrem je možné vydat se na tuto proměnlivou cestu…
Inscenace vznikla v koprodukci spolku Z druhé strany a divadla CO.LABS, partnerem je Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.

V souvislosti této pozvánky divákům možná neušlo, že byly sloučeny názvy i webové stránky prostoru BuranTeatr a všechen obsah je nyní pod značkou CO.LABS. Změna je trvalá a organizátoři pro ni mají své důvody: „Posledních 7 let se divadlo BuranTeatr postupně mění z formy repertoárového divadla na centrum nezávislého umění v Brně. Klade silný důraz na podporu tvůrců – jak jejich tvorby (umělecké rezidence), prezentace, tak i na vzdělání (workshopy). Umělecká produkce také postupně procházela transformací z činoherních dramatizací textů a žánrových adaptací jiných uměleckých děl na pohybové divadlo, současný tanec, novou činohru (New Theatre) a hraniční divadelní formy. BuranTeatr se transformuje. Naše další činnost bude pokračovat pod novou značkou CO.LABS.“

Bio BRAVO! Uvádí první promítání v novém roce již dnes
Na programu však není film z tanečního prostředí, ačkoli o pohyb opět nouze nebude. Návštěvníci filmového klubu si mohou užít výjimečný snímek Clinta Eastwooda z roku 2004 z boxerského prostředí Million Dollar Baby. Eastwood, Hilary Swank nebo Morgan Freeman tvoří nezapomenutelné obsazení, námět filmu pochází ze sbírky příběhů Rope Burns: Stories from the Corner, které pod pseudonymem F. X. Toole napsal boxerský manažer Jerry Boyd, jež se pohyboval v rozích profesionálních boxerských ringů coby „cut man“, člověk, který zastavoval krvácení a dával svolení k pokračování zápasu. Smutný příběh o boxerce z chudých poměrů, která mohla vystoupat až na vrchol, je bezpochyby ze sbírky ten nejlepší. Jak už to ve filmech Clinta Eastwooda bývá, vypráví o smutku, tvrdosti a nezničitelném odhodlání jít vlastní cestou a mít možnost rozhodovat o svém životě.

Po promítání nebude chybět již tradiční diskuse s hostem. Tentokrát do křesla na jevišti usedne Fabiana Bytyqi, známá pod přezdívkou Andělská pěst, česká profesionální boxerka, mistryně světa organizace WBC v lehké minimuší váze.

Tanec a akrobacie v činohře? Ano, v Krásce a zvířeti v Národním divadle
David Prachař jako Zvíře, Anna Fialová jako Kráska a tanečníci a akrobati ze souborů Losers Cirque Company / Martina Illichová a Kristýna Stránská /, 420PEOPLE / Francesca Amante, Veronika Tökoly a Michal Toman/, Klára Tilcerová, Vojtěch Füllep a kamila Mottlová v režii Daniela Špinara a v choreografii Václava Kuneše – pohyb dostává mnoho prostoru v nejčerstvější premiéře Činohry Národního divadla, která je na repertoáru od 10. ledna 2022. Inscenace je zasazena do prostředí kočovného cirkusu a pohyboví umělci mají tak role artistů, ale zpodobňují také družinu temných sluhů nestvůrného pána.

Kráska a zvíře je archetypální pověst, která je spjatá jako pohádka především s francouzským prostředím, protože tam byla poprvé vydána v knižním zpracování a tam také vznikl slavný film a divadelní hra Jeana Cocteaua. Národní divadlo sáhlo po českém literárním zpracování Františka Hrubína z roku 1972. Jde o poslední dokončené dílo českého básníka a dramatika, které bylo ještě za jeho života uvedeno na jevišti. Příběh dívky, která se dokáže zamilovat do netvora a která vnímá víc jeho nitro, než – na první pohled – odpudivou tělesnou schránku, ovšem není určen pouze dětem, ale skrývá univerzální poselství.

Tanec a balet na dlani

Ačkoli mnoho souborů již opět pracuje na novinkách a premiérách, leden je především měsíc repríz. Kam, kdy a na co? Malý výběr pro tento týden:

Lenka Vagnerová Company v Divadle Komedie tančí 11. ledna Panoptikum od 19:30.

Laterna magika uvádí na Nové scéně Human Locomotion, jednu ze svých nejúspěšnějších současných inscenací v pátek a v sobotu 14. a 15. od 20:00.

Balet Národního divadla připravil na sobotu dvě reprízy tanečního triptychu Forsythe / Clug / McGregor ve Státní opeře, ve 14 a 19 hodin.

Balet Národního divadla Brno uvádí v pátek a v sobotu Dámu s kaméliemi, v Janáčkově divadle.

Plzeňský balet uvádí ve středu Kytici a v neděli Dona Quijota.

Balet Jihočeského divadla uvádí v sobotu program Labyrint pana Fauna z dílny oblíbených DEKKADANCERS.

Národní divadlo moravskoslezské uvádí dnes a zítra Mahlerovy vzpomínky.

Šaldovo divadlo v sobotu nabízí stále ještě sváteční program – Vánoční koledu.

Ze zahraničí: Nová londýnská Raymonda zasazená do období Krymské války
Umělecká ředitelka Anglického národního baletu Tamara Rojo chystá premiéru baletu Raymonda. Původně se měla uskutečnit 13. ledna, ale kvůli odloženým zkouškám byla přesunuta na 18. ledna. Na nové inscenaci bude největší zvláštností její zasazení místo rytířského středověku do prostředí Krymské války. Tamara Rojo se inspirovala osobností Florece Nightingalové. Raymonda je v nové verzi britskou ošetřovatelkou, muži soupeřícími o její srdce jsou vojáci John de Bryan, namísto rytíře Jeanna de Brienne, a Abdur, osmanský vojevůdce zosobňující part Abdérachmana.
V rámci nastudování zůstává Glazunovova hudební partitura a rovněž choreografie bude vycházet z odkazu Maria Petipy. Novým prvkem je oslava ženské síly a emancipace a připomenutí hrdinství žen, které se s muži vydávají v nebezpečí. Není pravděpodobné, že by britské publikum bylo novou verzí příliš zaskočeno, protože nejde o často uváděný titul, jako je tomu u nás v regionu čerpajícím více z ruské a sovětské baletní tradice. Raymonda v Británii ani nebyla nikdy uvedena ve své původní délce. Na velké koprodukční inscenaci v choreografii a režii šéfky baletu se podílí také Finská národní opera. Přípravy včetně rešerší trvaly pět let.