Čtvrtstoletí operním šéfem do nepohody. K osmdesátinám dirigenta Karla Noska

  1. 1
  2. 2

Opera Jihočeského divadla účinkovala za Noskova vedení čtyřikrát v rámci Pražského jara v Praze (1972, 1981, 1983, 1987), v roce 1982 vystoupil soubor opery Jihočeského divadla na festivalu Smetanova Litomyšl.

V roce 1990 Karel Nosek odešel do angažmá v německém Budyšíně (Bautzen), kde setrval do roku 1995. V roce 1994 zde nastudoval a provedl v Německu vůbec poprvé Smetanovu operu Braniboři v Čechách. Čin jistě dramaturgicky úctyhodný a mimořádný!

Karel Nosek založil Jihočeský symfonický orchestr, tedy první profesionální symfonické těleso na jihu Čech, který se stal základnou pro budoucí profilaci Jihočeské komorní filharmonie. Byl dirigentem exaktního dirigentského gesta, jak se je naučil a rozvinul od svých výborných kantorů. Byl v nácviku především praktikem, dobře ovládajícím technickou stránku dirigentského řemesla. Pěvci i sbor se mohli plně spolehnout na jeho vedení, umění doprovázet, vcítit se do momentálních dispozic toho kterého pěvce v tempickém rozvrhu. Byl znám v ansámblu tím, že dokázal dobře řešit mnohé konfliktní situace. Když se někdy s někým nepohodl, nikdy mu to, dle dobrozdání bývalých sólistů, nevracel v uměleckém procesu tvoření. Což není tak samozřejmé, jak by si leckdo mohl myslet. Bývalý sólista Jihočeského divadla Otakar Dubský, který prožil celou Noskovu éru, mi potvrdil, že Karel Nosek jednal přímo, byl spravedlivý, s podřízenými jednal férově. Dalo by se říci, že byl ideálním šéfdirigentem do nepohody, který byl umělecky na svém místě a zároveň dovedl organizačně, dnes bychom řekli manažersky, dobře řešit spektrum problémů menšího typu divadla. Zde je zřejmě také odpověď na obdivuhodně dlouhou dobu v roli šéfa. Vytvořil na českém jihu stabilní, pozoruhodnou éru, která by neměla být zapomínána. V tom vidím hlavní důvod připomenutí doby ansámblových, vyprofilovaných českých operních divadel. Ač sám Karel Nosek, dle sdělení sólistů jeho doby, již po návratu z Německa oceňoval nový typ organizace operního divadla, vytvářeného hostujícími pěvci, z celé řady důvodů. Zejména jistě z pozice šéfa a ředitele dnešního divadla. Ten není svázán s mnoha denními problémy, které musel řešit v minulosti takřka denně Karel Nosek, s oněmi sociálními vůbec ne.

Noskova éra v Českých Budějovicích je jednou z nejdelších a nejstabilnějších, kterou registrujeme na českých operních scénách.
Foto archiv JD České Budějovice / Bohuslava Maříková, Jana Elznicová 

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na