Doba trpkého hmotného strádání divadla bývala zlatou dobou jeho umělecké vyspělosti

  1. 1
  2. 2

Bolestný byl Lvův odchod z Národního divadla. Byl předčasně penzionován, což vzbudilo v uměleckých kruzích velmi negativní ohlas a ovlivnilo to nepochybně i nemoc a následné úmrtí jeho první manželky. V rozhodnutí hrály asi určitou roli i důvody politické. Vedení Družstva Národního divadla bylo v rukou staročechů a Josef Lev, který byl známý svými přímými a otevřenými názory, byl mladočech. S obecenstvem se rozloučil ve dvou představeních Lazebníka sevillského 8. března a 25. dubna 1888.

Po smrti své první ženy, bývalé členky sboru Prozatímního divadla Marie Štolcové, dcery sbormistra Stavovského divadla, se oženil se svou mnohem mladší žačkou Josefinou Černou. Věnoval se pedagogické činnosti, jeho údajně poslední vystoupení bylo na koncertě na Žofíně v roce 1896.

Jeho dcera Ludmila, provdaná Innemannová, byla rovněž operní pěvkyní. Se svým manželem, režisérem a hercem Rudolfem Innemannem působila mimo jiné ve slovinské Lublani. Jejich syn Svatopluk Innemann vstoupil do historie českého filmu jako režisér řady úspěšných filmů (dodnes populární Muži v offsidu, kriminální příběh Vražda v Ostrovní ulici, životopisný film o J. K. Tylovi anebo film Před maturitou, který natočil ve spolupráci s Vladislavem Vančurou).

Josef Lev, pěvec, o jehož umění se vyslovil jeho přítel Jan Neruda, „že mělo rozhodný příznak geniálnosti“, zemřel 16. března 1898, tedy před rovnými sto dvaceti lety. O tři dny později byl po obřadu v chrámu sv. Štěpána za hojné účasti umělců i českých politických osobností pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho ostatky byly ve třicátých letech dvacátého století uloženy do hrobu na vyšehradském hřbitově.

Posuňme se nyní ještě zhruba o půlstoletí v čase nazpět. V době, kdy Josef Lev sbíral své první vavříny, před sto padesáti lety, 26. dubna 1868, zemřel nečekaně ve věku třiašedesáti let operní pěvec, který v roce 1834 jako první zpíval na jevišti píseň Františka Škroupa na text Josefa Kajetána Tyla Kde domov můj, basista Karel Strakatý.

Karel Strakatý (zdroj greatsingersofthepast. word-press.com)

Narodil se 2. července 1804 v Blatné. Jeho otec a dědeček byli hrnčíři a oba zpívali ve sboru majitele blatenského panství barona Hilpranda. Karlovi Strakatému, synu z měšťanské rodiny, se dostalo výtečného vzdělání. Studoval na gymnáziu v Písku a posléze v Praze, přičemž si přivydělával jako kostelní zpěvák. Z gymnázia zamířil na studia filozofie a poté na právnickou fakultu. Nadále se ale věnoval zpěvu. Na popud dramatika Jana Nepomuka Štěpánka zanechal v roce 1827 studií. Na jevišti poprvé vystoupil 29. dubna 1827 v českém představení Weberova Čarostřelce (tehdy ovšem uváděného pod názvem Střelec kouzelník) v roli Kašpara.

16. září téhož roku vystoupil ve stejné roli znovu v německém originále. Po tomto vystoupení byl angažován jako sólista Stavovského divadla. Ve Stavovském divadle působil třicet let. Podle dostupných údajů v něm odehrál více než tři tisíce představení v němčině a více jak tři sta v češtině (v přesném počtu se jednotlivé prameny liší). Kromě operních rolí účinkoval často i v činohrách.

Jmenujme alespoň některé jeho významné role. V nejedné z oper účinkoval postupně ve více postavách. Tak například v Mozartově Donu Giovannim střídal titulní roli s postavou Komtura (tehdy byla tato role nazývána Don Pedro), v Rossiniho Vilému Tellovi vytvořil postupně čtyři postavy včetně titulní role, podobně tomu bylo v opeře Louise Spohra Faust. Z jeho dalších rolí si připomeňme Sarastra v Kouzelné flétně, Jakoba v Méhulově opeře Josef a jeho bratři, Bertrama v Meyerbeerově Robertu ďáblovi, hraběte Almavivu v Mozartově Figarově svatbě, Pietra v Auberově Němé z Portici, Kapuleta v Belliniho opeře Montekové a Kapuleti, Lovce v Kreutzerově Noclehu v Granadě, Orovista v Belliniho Normě, titulní roli v Héroldově opeře Zampa, cara Petra v Lortzingově Caru a tesařovi, dona Fernanda v Beethovenově Fideliovi, Alfonsa v Donizettiho Lucrezii Borgii, Biterolfa ve Wagnerově Tannhäuserovi, Královského hlasatele v Lohengrinovi anebo Fernanda ve Verdiho Trubadúru.

Účinkoval v inscenacích oper Františka Škroupa (byly to například role knížete Přemysla v Libušině sňatku, dvě různé role ztvárnil v opeře Oldřich a Božena, Wilricha v Mořském geusovi a v Dráteníkovi postavu Květenského). Jako zajímavé dokreslení tehdejší situace v české společnosti je možné uvést, že v době, kdy už píseň Kde domov můj získala velkou popularitu, zazpíval si ji Strakatý i v Dráteníkovi.

Strakatý vládl velkým hlasovým rozsahem. Mohl zpívat Sarastra v Kouzelné flétně stejně jako hraběte Almavivu ve Figarově svatbě, Dona Juana (Giovanniho) stejně jako jeho otce dona Pedra (Komtura). Hlas měl ve všech polohách vyrovnaný. Zejména v začátcích měl však problémy herecké. Byl zavalité postavy, která sváděla k bodrosti a žoviálnosti, což nekorespondovalo s nejrůznějšími rolemi hrdinů či naopak tyranů, kterými basbarytonové role oplývají. V průběhu času se ale podle dobových svědectví jeho herecký projev zlepšil.

Druhým problémem Strakatého byla jeho typicky pražská němčina. Tak se stalo, že často byly jeho české role hodnoceny výše než mnohem početnější německé. Karel Strakatý se po celý svůj život projevoval jako aktivní vlastenec, který odmítal lákavé nabídky na zahraniční angažmá.

Byl u publika mimořádně oblíbený. Vystupoval často i mimo Prahu. Památné je vystoupení na české hudebně-pěvecké akademii v Plzni v roce, kdy v tomto městě zemřel Josef Kajetán Tyl. Za doprovodu Františka Škroupa zde zazpíval píseň Kde domov můj. Za svou činnost obdržel četná vyznamenání. Stal se čestným členem konzervatoře i spolku Hlahol a starostou sdružení Beseda.

Karel Strakatý, patrně nejvýznamnější příslušník první generace českých operních pěvců, zemřel v Praze dne 26. dubna 1868, jen pár týdnů před položením základních kamenů Národního divadla.

Slavnostní pokládání základního kamene Národního divadla 16. května 1868 – reprodukce z časopisu Zlatá Praha (zdroj commons.wikimedia.org)
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na