Janáčkova hudba proniká do Ameriky

  1. 1
  2. 2

Texty Ivana Medka (28)

Nové nahrávky Janáčkovy hudby v podání George Szella a Leonarda Bernsteina byly předmětem Medkova pořadu pro některá z Divadel hudby. Pravděpodobně v roce 1968. Ale jeho text není pouhým úvodním komentářem k nahrávkám, je to zároveň shrnutí podstatných momentů v pronikání Janáčkovy hudby do světa. A hlavně se dotýká toho, co se popisuje vůbec nejobtížněji: čím Janáčkova hudba může oslovovat napříč světem a dnes už můžeme říct napříč staletími. (Tedy pokud se interpreti dostanou přes určité technické, tematické nebo jazykové bariéry.) Jak píše Ivan Medek v samotném úvodu svého textu, stává-li se Janáček středobodem světového zájmu, je to především „pro tu nesmírnou ‚rozžhavenou‘ vnitřní citovost a pravdivost, za kterou se takzvaný moderní člověk pomalu, ale jistě už přestává stydět a přiznává (alespoň sám pro sebe), že ji potřebuje stejně tak jako v každém jiném století.“
***

Janáčkova hudba proniká do Ameriky
Ve světě, který se zejména v posledních dvaceti letech musel smířit s řadou vážně i jinak míněných hudebních experimentů, nebudí již Janáčkovo dílo ani pohoršení, ani údiv. Ostatně tento způsob přijímání každého nového díla vychází v podstatě z poznávání jeho vnějších znaků. Nitro, jádro každého díla je v nich jakoby skryto. Tím spíš je tomu tak u Janáčka, a to i při nesporné a na první pohled znatelné originalitě prostředků. Dostává-li se dnes Janáčkovo dílo do středobodu zájmu posluchačů nejen v Evropě, ale i v Americe, je to tím cennější, že je to pro tu nesmírnou „rozžhavenou“ vnitřní citovost a pravdivost, za kterou se takzvaný moderní člověk pomalu, ale jistě už přestává stydět a přiznává (alespoň sám pro sebe), že ji potřebuje stejně tak jako v každém jiném století.Za počátek pronikání Janáčkovy hudby mimo jeho dosavadní moravský okruh – do Prahy a dál do světa, můžeme považovat rok 1916. Tehdejší šéf opery Národního divadla v Praze Karel Kovařovic opustil svůj dosavadní názor na Pastorkyni jako na „směs snah o docela nové novosti s krajním primitivismem“, Janáček se smířil (alespoň v té době) s Kovařovicovými retušemi, a tak došlo konečně 26. května 1916 k premiéře této, dnes nejznámější, Janáčkovy opery v Praze. Je třeba připomenout, že brněnské divadlo mělo v té době za sebou již čtyři nastudování Její pastorkyně a že již předtím projevil o operu zájem i sám Gustav Mahler ve Vídni. K provedení ovšem nedošlo. V onom roce 1916 to však nebyla jen premiéra Pastorkyně, kterou začala vítězná cesta Janáčkova díla do světa. Janáček se v této době seznámil s několika lidmi, kteří měli pro propagaci jeho tvorby dále zásadní význam. Na podzim tohoto roku napsal Josef Suk svoji první a také poslední dopisnici Maxu Brodovi, aby si šel poslechnout Pastorkyni. Brod pak napsal do berlínské Schaubühne nadšený článek, který byl počátkem jeho přátelství a spolupráce s Janáčkem.

Spolupráce, která trvala pak stále a stala se i po Janáčkově smrti jednou z nejinteligentnějších propagací jeho díla ve světě. V témže roce slyšel Pastorkyni v Praze, u příležitosti svého hostování s Českou filharmonií, i Richard Strauss a za dva roky nato – v únoru 1918 – byla již Pastorkyně přijata s obrovským nadšením (v Brodově překladu) ve Vídeňské státní opeře. O skvělém výkonu slavné Marie Jeritzové tehdy Janáček napsal: „Slyšel a viděl jsem konečně Jenůfu ve svém díle.“ Jméno Marie Jeritzové se nám ještě vrátí při prvním newyorském provedení Pastorkyně o několik let později.Než se však dostaneme k prvnímu pronikání Janáčka do Ameriky, měli bychom si připomenout nejdůležitější jména těch, kteří přispěli k jeho prosazení v Evropě. Ze zahraničních dirigentů to byli především Erich Kleiber, Otto Klemperer a později Bruno Walter, v Anglii Sir Henry Wood a řada dalších. Mezi těmi, kdo stáli hned od začátku za Janáčkem, není možno zapomenout na významnou a české kultuře velice přející paní Rosu Newmarchovou, která se zasloužila o první Janáčkovu cestu do Anglie, kam byl v roce 1926 pozván jako první český skladatel od doby Antonína Dvořáka. Tento rok byl pro Janáčka jedním z nejúspěšnějších. Její pastorkyně se hrála tehdy na 70 světových operních scénách.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na