Jeníček a Mařenka jako kriminalistický dorost

Humperdinckova Perníková chaloupka v Kammeroper Wien

Záměrně jsem nečetla před vlastní návštěvou představení (19. května) žádnou kritiku, jen jsem zaslechla cosi o „ztraceném večeru“. Nuže, tak přísně bych nesoudila, i když…

E.Humperdinck: Hänsel und Gretel - Viktorija Bakan (Gretel), Jake Arditti (Hänsel) - Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)
E. Humperdinck: Hänsel und Gretel – Viktorija Bakan (Gretel), Jake Arditti (Hänsel) – Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)

Ale nejprve dva kritické hlasy, dohledané v rakouských médiích dodatečně:

Perníková chaloupka: A kde jsou perníčky?
(derstandard.at – 17. května 2016 – Stefan Ender)

Vídeňská Komorní opera pod vedením Sebastiana F. Schwarze přinášela  nápadité a v detailech pěkně provedené inscenace. Schwarz nyní opouští funkci uměleckého vedoucího Komorní opery a odchází do Glyndebourne. Jestliže v uplynulé sezoně proměnila Christiane Lutz Händelovu operu Rinaldo v hitchcockovskou krimi, přesadila tentokrát příběh Humperdinckovy opery Hänsel und Gretel (Perníková chaloupka) do současné Vídně.

Otec Peter není výrobce košťat, ale prodavač vysavačů, finančně je na tom ale stejně bídně. Aby si přilepšil, prohrabal se dvěma přáteli podzemní tunel ze své kanceláře k bankovnímu trezoru. Hänsel a Gretel tunel objeví – pro ně je to temný les. Místo na pasece si odpočinou v luxusním butiku a místo perníčků je čekají v trezoru bankovky a zlaté cihly (scéna a video Christian Tabakoff).

Loupež jako nový výklad
Ústředním motivem nešťastných událostí je nouze, zdůrazňje se však především rodičovská touha po penězích. Režisérčin výklad ale příběhu víc bere, než dává – totiž veškeré pohádkové kouzlo. Když vidíme místo Uspávače (Sandmann) Kopáče (Grubemann) a místo perníkové chaloupky chladný prostor trezoru s boxy, je to především dětskému diváku nesrozumitelné a cítí zklamání. Hudba však kouzlo má. Orchestr za řízení Vinzenze Praxmarera hraje zdařilou úpravu Helgy Pogatschar. Akordeon, xylofon, zobcové flétny, harmonium a další nástroje vytvářejí milou atmosféru. Z účinkujících upoutá především Viktorija Bakan jako přirozeně hrající Gretel, Natalia Kawalek představuje slušivě oblečenou Gertrudu a Tobias Greenhalgh siláckého Petra. Jake Arditti jako Hänsel poněkud přehrává, Thomas David Birch jako Ježibaba (Knusperhexe) zápasí s omezeným hlasovým rozsahem, i s němčinou.

E.Humperdinck: Hänsel und Gretel - Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien/
E. Humperdinck: Hänsel und Gretel – Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)

***

Hänsel a Gretel podle Humperdincka
(der-neue-merker.eu – Renate Wagner)

Představme si následující scénu.
To takhle přijde mladá režisérka k intendantovi a představí mu svůj koncept pro operu Perníková chaloupka.

– „Takže, Peter není výrobce košťat, ale prodává vysavače. Ve skutečnosti je ale bankovní lupič, to znamená, že se chce se dvěma komplici dostat pod zemí do banky, takže kopou tunel, asi jako v tom slavnym filmu Rififi (Rvačka mezi muži), jasný?“
– „Okey. A dál?“
– „Teda Hänsel a Gretel vlastně nejsou ani tak děti, no – trochu jo – poflakujou se v tátově kanclu a čekaj na mámu – ta vypadá jako typická americká blondýna à la Doris Day – a ta je hystericky vyžene ven. Hänsel a Gretel ale nejdou do lesa, zabloudí do tunelu…“
– „A zpívají přitom o stromech a lesních ptáčcích?“
– „To se nesmí brát tak úzkoprse.“
– „A co s písničkou ‚Mužíček stojí v lese‘?“
– „To je semafor na křižovatce! A protože má mužíček ‚purpurovej kabátek‘, tak na červenou musej děti zůstat stát…“
– „Aha. A, a co s Uspávačem?“
– „To je jeden z těch dvou kompliců a ten děti v tunelu uspí chloroformem. A děti se pak dostanou do módního butiku a vyspí se tam. A než se mě zeptáte – andělé tam nejsou, na ty stejně dneska nikdo nevěří, a na konci taky nejsou žádný děti zakletý do perníčků, protože u mě to dopadne úplně jinak.“
– „A jak?“
– „Jako satira na kapitalismus. Hänsel a Gretel se vopravdu dostanou do bankovního trezoru, ale nekřoupají…“
– „Už jsem se chtěl zeptat, co je tam k jídlu?“
– „No přece peníze! Spousta peněz! A zlatý cihly!“
– „A kde je Ježibaba?“
– „No to je strážník, co už se párkrát objevil a tátu Petera přátelsky zdravil. Ale vlastně chce sám zdrhnout s penězi, a tak si přines dvě obrovský brašny, má v nich plážový voblečení a tak, ale hlavně do nich nacpe ty zlatý cihly…“
– „A chce sníst Hänsela…“
– „To se nesmí brát tak úzkoprse. Děti ho každopádně v trezoru zavřou – musí tam bejt jedna větší přihrádka, aby se tam vešel… No a pak přijdou rodiče a nahrabou si peníze. Ještě do potlesku, aby bylo jasný, o co tady jde.“

Náš divadelní ředitel je muž současnosti. Nepoloží tu jedinou správnou otázku, která by měla zaznít: „A co to má co dělat s Perníkovou chaloupkou?“ A také neřekne: „Milé děvče, jděte domů a najděte si jiné povolání.“ Ne, ředitel řekne: „Tak to zrežírujte.“

A tak také inscenace Humperdinckovy opery Hänsel a Gretel v režii Christiane Lutz v Komorní opeře vypadá. Ani hudba nezůstala táž, „komorní verze“ Helgy Pogatschar využívá nástroje jako harmonium, akordeon, celesta a další a kromě dodatečných zvukových efektů hlavně nabírá na dynamice (Wiener KammerOrchester řídí Vinzenz Praxmarer), že bychom přísahali na amplifikaci. Ale ne – všechno je „pravé“, pokud se to v této souvislosti tak dá nazvat.

Na čem se jen musejí dnešní zpěváci podílet…, ale třeba je to baví. Viktorija Bakan může rozeznít svůj pěkný soprán (mohla by ho uplatnit ve větších divadlech), Hänsel je tentokrát kontratenor, pronikavý Jake Arditti. Tenor Thomase Davida Bircha, part podivné Ježibaby sotva uzpívá, Julian Henao Gonzalez zpívá cituplně Uspávače, Natalia Kawalek představuje hysterickou matku, Tobias Greenhalgh tatínka kriminálníka s krásným hlasem. Co všecko jen musejí zahrát…!

V publiku sedělo hodně malých dětí (psáno z představení 14.5.). Co se stane, když jednou – bůh chraň – navštíví „skutečné“ představení Perníkové chaloupky (například ve Volskoper). Zeptají se pak: „Mami, proč tady nevykradli banku?“

E.Humperdinck: Hänsel und Gretel - Viktorija Bakan (Gretel), Jake Arditti (Hänsel) - Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)
E. Humperdinck: Hänsel und Gretel – Viktorija Bakan (Gretel), Jake Arditti (Hänsel) – Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)


***

A teď vlastní dodatek – moje glosa:

Přenášení děje a hledání nových kontextů či spíše podtextů je znakem současné režie, můžeme ho vítat a schvalovat, odmítat i odsuzovat. Dnes mnohdy nezáleží na díle samotném a kvalitě jeho interpretů, nejvíc se probírá režie. Na Opeře Plus se o funkci a právech režisérů hojně diskutovalo a diskutovat se určitě ještě bude. Jasné je jedno, že vždy záleží na tom, zda se dílo k transformaci vůbec hodí a dovoluje ji, na míře, s jakou režisér (dramaturg, upravovatel) do díla zasáhne a zda jeho výklad působí přesvědčivě a logicky… Aspektů je mnoho, a záleží samozřejmě  také na režisérově invenci – a inteligenci.

Humperdinckova opera Hänsel und Gretel byla původně zamýšlena pro domácí představení. Takový byl záměr libretistky, Humperdinckovy sestry Adelheid Wette, a její bratr dodal pouze několik písní. Na popud Hugo Wolfa pak teprve vznikla celovečerní opera s wagnerovským orchestrem, prokomponovanou vokální linií, do níž jsou písně integrovány – ve skutečnosti jsou v ní přímo citovány pouze tři, ale některé další melodie, vytvořené v lidovém duchu už Humperdinckem, naopak zlidověly. Libreto vychází z pohádky bratří Grimmů, scéna v lese s postavami Sandmanna (v češtině Uspávače nebo také Pískouna) a Denice dovolila Humperdinckovi vytvořit kouzelnou atmosféru, k níž další pohádková postava lidožroutské Ježibaby tvoří příkrý kontrast. Pohádkový svět není jen laskavý a u bratří Grimmů už vůbec ne, výchovným cílem mnoha pohádek bylo vyvolat v dětech strach.

Nuže – dnešní děti se bojí máločeho, šikana, útoky na pedagogy a kriminalita mladistvých obecně roste. Na to zřejmě chtěla režisérka upozornit, na skutečnost, že pokud nepoctiví rodiče dávají dětem špatný příklad, přivádějí je na šikmou plochu sami. Jenže režisérčina koncepce končí jásotem rodiny nad získaným bohatstvím – a divadelní publikum ji k tomu tleská. „Mravní naučení“ nikde, snad jen to, že se zkorumpovaný úředník udusil v trezoru; ale i on koneckonců přijde na děkovačku zdravý a čilý. Ohánět se citátem z Třígrošové opery: „Co je to vyloupení banky proti založení banky?“ jako argument nestačí.

E.Humperdinck: Hänsel und Gretel - - Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)
E. Humperdinck: Hänsel und Gretel – Kammeroper Wien (foto Kammeroper Wien)

Vše by bylo možno chápat jako nadsázku, nápad s „mužíčkem v purpurovém kabátku“ na semaforu vyvolal pobavení, i to, že falešný strážník nutí Gretel vyrábět falešné zlaté cihly, které strká do trezoru místo ukradených pravých. Bez přečtení obsahu předem je ale mnohé nesrozumitelné – například že to chyba v nákresu k prokopání tunelu způsobila, že se děti octly v butiku a teprve na druhý pokus se dostanou do banky, když už mezitím trojice v čele s jejich otcem tunel nasměrovala správně.  Režisérčina koncepce se soustavně příčí textu libreta, které zůstalo až na detail naprosto beze změny – i to by koneckonců bylo možno přijmout, pokud přistoupíme na hru, že se sice mluví o hrnci s mlékem, ale je to tetrapack. Rozporů je víc. Matka rodiny, která nemá co do úst, je oblečená jako ze žurnálu a také otec a jeho dva kumpáni mají značkové obleky – jistě, nakradli si, představují „lupiče gentlemany“ a lamentaci nad bídou předstírají, ale jaksi to skřípe. Jako by se režisérka nemohla rozhodnout, zda chce vytvořit satiru, perzifláž nebo parodii. Dvě narážky na to, že se ocitáme právě tam, kde se (kdesi pod námi) příběh odehrává, také nepomůže: Jak totiž vysvítá z plánku promítaného na oponu, jsou butik a banka umístěny na adrese Fleischmarkt, kde je také působiště Kammeroper, a děti matka posílá místo do lesa na Reumanplatz, což je slušný kus cesty.

Bylo jasné, že pokud se Komorní opera rozhodla uvést Humperdinckovu operu, nemohla použít originální partituru. Úprava Helgy Pogatschar (narozena 1966) je místy velmi zajímavá, ale někde by zasloužila v instrumentaci ubrat – pokud se harmonium, akordeon a xylofon a doplňky bicích nadužívají, vzniká příliš monotónní zvuk. V zásadě však proti úpravě nelze nic namítat, a jestliže například valčík v závěru operu zní téměř jako vídeňský šraml, dokonce to režisérčině zamýšlené vídeňské lokaci trochu (ale ne příliš) pomohlo. V posouzení jednotlivých výkonů mohu jen souhlasit s citovanými kritikami – nejslabším článkem představení byl jednoznačně Thomas David Birch; když zmizel v trezoru, „zmizel“ také doslova, ale ani před trezorem se nad orchestrem neprosadil a siláckým „trháním kulis“ nic nezachránil. Úplně ztracený večer to však přesto nebyl.

E.Humperdinck: Hänsel und Gretel - Johannes Kemetter, Natalia Kawalek, Thomas David Birch, Viktorija Bakan, Jake Arditti, Tobias Greenhalgh, Julian Henao Gonzalez - Kammeroper Wien (foto © Karl Schöndorfer)
E. Humperdinck: Hänsel und Gretel – Johannes Kemetter, Natalia Kawalek, Thomas David Birch, Viktorija Bakan, Jake Arditti, Tobias Greenhalgh, Julian Henao Gonzalez – Kammeroper Wien (foto © Karl Schöndorfer)

 

Hodnocení autorky glosy: 70 %

Engelbert Humperdinck:
Hänsel und Gretel
Dirigent: Vinzenz Praxmarer

Režie: Christiane Lutz
Scéna: Christian Tabakoff
Kostýmy: Natascha Maraval
Světla: Franz Tscheck
Wiener KammerOrchester
(Kammeroper Wien)
Premiéra 12. května 2016 Theater an der Wien Vídeň
(psáno z reprízy 19. 5. 2016)

Peter Tobias Greenhalgh
Gertrud – Natalia Kawalek
Hänsel – Jake Arditti
Gretel – Viktorija Bakan
Die Knusperhexe/ein Wachtmann – Thomas David Birch
Sandmännchen/ein Ganove – Julian Henao Gonzalez
Taumännchen/Stimme aus dem Radio – Natalie Kawalek
Ein Ganster – Johannes Kemetter

www.theater-wien.at

Úvodní ohlasy ze zahraničního tisku přeložila Vlasta Reittererová

Hodnocení

Vaše hodnocení - Humperdinck: Hänsel und Gretel (Kammeroper Wien)

[yasr_visitor_votes postid="212227" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments