Osobnosti české opery: Vilém Přibyl

Osobitá barva hlasu, jeho velmi dobrá průraznost, neomylný cit pro frázování, technická dokonalost. Takový byl tenorista Vilém Přibyl, jehož úmrtí si právě v těchto dnech připomínáme. Zpěvák sám sebe velmi správně označil za hlas, spojující lyrický i hrdinný obor. Tím spíš byl pro českou, zvláště pak brněnskou operu, se kterou spojil celý svůj profesní život, dlouhá léta naprosto nepostradatelným a jedním z nejvytíženějších sólistů.

Vilém Přibyl se narodil 10.dubna 1925 v Náchodě. Vyučil se elektrotechnikem, po válce maturoval na strojnické průmyslovce a živil se jako projektant. Zpívat se začal učit soukromě, v pětadvaceti. O dva roky později již debutoval v královéhradecké Lidové opeře, založené místními operními nadšenci. V roce 1959 ho jako tenoristu angažovali v Ústí nad Labem, svoji profesionální pěveckou dráhu tedy zahájil poměrně pozdě, až ve svých čtyřiatřiceti letech.

V ústecké opeře zpíval například Jíru ve Smetanových Braniborech v Čechách, ale také titulní roli v opeře Osudy dobrého vojáka Švejka, zkomponované americkým skladatelem Robertem Kurkou (1921-1957), která měla premiéru v roce 1958 v New Yorku, a kterou v Ústí nad Labem uvedli jen o pár měsíců později. Již po dvou letech ale Vilém Přibyl odchází z Ústí nad Labem do Brna, kde vzápětí také absolvoval JAMU. Pro brněnskou operu bylo jeho jméno po dlouhá léta – s trochou nadsázky řečeno – synonymem. Vilém Přibyl sice často zpíval také v pražském Národním (památný je jeho v superlativech hodnocený výkon ve Smetanově Daliborovi při zájezdu ND do Edinburku), angažmá v moravské metropoli ale zůstal věrný až do konce své kariéry.

Florestan v Beethovenově Fideliovi
 
Do historie brněnské opery se Vilém Přibyl velmi brzy a výrazně zapsal svým Lacou v Janáčkově Její pastorkyni a také Manoliem v premiéře Řeckých pašijí Bohuslava Martinů. V jeho repertoáru pochopitelně nemohly chybět ani další velké české role – Smetanův Jeník, Lukáš a Jarek, Dvořákův Princ v Rusalce, Janáčkův Boris z Káti Kabanové. Pověstný je vedle již zmíněného Dalibora i jeho Ctirad ve Fibichově Šárce. Zaujal také jako Beethovenův Florestan (toho zpíval mimo jiné i v londýnské Covent Garden), Bizetův Don José, Verdiho Otello a Radames, Weberův Max, Musorgského Šujskij, skvěle zvládal i Wagnera – Lohengrina a Stolzinga. Jeden z Přibylových slovníkových životopisů připomíná zajímavou skutečnost: A totiž že zpěvák nikdy nevystoupil v žádné z Pucciniho oper. Vilém Přibyl byl také vynikajícím interpretem písní, zejména pak Janáčkova Zápisníku zmizelého. S velkým respektem je v jeho podání také připomínána Mahlerova Píseň o zemi, byl také poměrně častým hostem nahrávacích studií.
 

V polovině osmdesátých let byl velký český tenorista Vilém Přibyl stižen mozkovou mrtvicí , která znamenala konec jeho pěvecké kariéry. 21.července 1990 v Brně umírá.

Mohlo by vás zajímat