Pavel Trojan ml. – rozhovor s novým ředitelem Pražského jara o fungování a plánech festivalu

  1. 1
  2. 2
Světoznámý festival Pražské jaro zaznamenal velkou změnu – do jeho čela byl ve funkci ředitele od 1. srpna 2022 postaven muž nesoucí v české společnosti velmi známé jméno Pavel Trojan s dovětkem „mladší“. Zajímalo nás, jak se Pavel Trojan ml. dostal do vedení tak prestižního světoznámého festivalu. Požádali jsme ho také o laskavost, aby nám odhalil, do které větve Trojanů spadá jeho rodokmen. Poté už jsme se věnovali fungování festivalu a k naší velké radosti jsme se dozvěděli velmi podrobné informace o programu Pražského jara na rok 2023 a o struktuře festivalu včetně rozsáhlého komentáře k jeho jednotlivým částem. V sídle Pražského jara na Hellichově ulici nám obsáhlá diskuze vydržela na několik hodin. Nutno podotknout, že právě probíhají i menší projekty této organizace, a to atraktivní klavírní recitály v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného a komorní projekty zvané souhrnně jako Svatovavřinecká sezóna.

Pavel Trojan (foto Nadiia Ponomarova)
Pavel Trojan (foto Nadiia Ponomarova)

Vypadáte mladě – a už v poměrně vysoké funkci. Jak jste se ke svému novému postu dostal?
Je mi 38 let, takže zase až tak mladý nejsem. Jsem spjat s Festivalem Pražské jaro osmnáct let, nejdříve jako brigádník při škole, dvanáct let jako zaměstnanec a poslední tři roky jsem byl zástupcem ředitele. Vlastně už kvůli práci pro Pražské jaro jsem si ke studiu dirigování a skladby na HAMU přidal ještě obor hudební management. Správní rada se otázkou nástupnictví zabývala nejméně rok, oslovili mě, abych vypracoval koncepci, na jejímž základě a pohovoru se rozhodli mě jmenovat. Pražské jaro je nezávislou neziskovou organizací, z čeho plyne výhoda svrchovanosti a flexibility v rozhodování správní rady.

Máte v kulturním prostředí velmi známé příjmení, můžete nám prozradit, do které větve Trojanů patříte?
Mým otcem je Pavel Trojan, bývalý ředitel Pražské konzervatoře. Dědeček je známý teolog Jakub Schwarz Trojan.

Jaký má Pražské jaro rozpočet a kolik prostředků přispívá stát?
Roční rozpočet Pražského jara se pohybuje kolem devadesáti miliónů korun, z toho necelých padesát procent jde z veřejných rozpočtů. Jak už jsem řekl a málokdo to ví, Pražské jaro je obecně prospěšná společnost, není to státní příspěvková organizace. Takže více než polovinu prostředků, což činí kolem padesáti miliónů, si musíme vydělat prodejem vstupenek a získat od sponzorů. Finanční náročnost prestižních zahraničních orchestrálních koncertů je vysoká, takže i vstupenka ve výši tři tisíce korun neodráží skutečné náklady a bez státních dotací a sponzorských příspěvků bychom nebyli schopni tuto cenovou hladinu držet.

Pavel Trojan, Jiří Bělohlávek (foto Ivan Malý)
Pavel Trojan, Jiří Bělohlávek (foto Ivan Malý)

Jak probíhá proces tvorby programu Pražského jara?
Dramaturgii tvoří náš dramaturg Josef Třeštík, který je pevnou součástí našeho malého stálého týmu. Supervizi pak má umělecká rada Pražského jara, v níž zasedají skutečně významní hudebníci: Tomáš Hanus, Jakub Hrůša, Marko Ivanović, Ivo Kahánek, Michal Kaňka, Jana Semerádová, Miroslav Srnka, Clemens Hellsberg (emeritní ředitel Vídeňských filharmoniků) a Adam Plachetka. Umělecká rada se schází čtyřikrát ročně.

Měl jste možnost vy osobně zasáhnout do programu sezóny 2023?
Hlavní kontury pro rok 2023 byly hotové už v roce 2019 těsně na začátku kovidové doby. Vzhledem k tomu, že jsme malý tým, a tím, že jsem už po celou tu dobu byl zástupcem ředitele, i moje vzdělání je hudební, tak jsem měl možnost program v jistých detailech tvarovat.

Jak dlouho dopředu je třeba zajistit orchestry a umělce vzhledem k jejich závazkům?
S největším předstihem se dojednávají zahraniční symfonické orchestry – s těmi o koncertu jednáme i s pětiletým předstihem, u dirigentů či sólistů té nejvyšší třídy je třeba počítat se třemi roky. Jako poslední se doplňují české ansámbly a čeští umělci, a to s předstihem jednoho až dvou let.

Jste ochoten nám prozradit některé zajímavé informace k projektům 78. ročníku, tedy příští sezóny festivalu Pražské jaro 2023? Nejvíc asi čtenáře zajímá zahajovací koncert.
Jsme potěšeni, že se ho zhostí Tomáš Hanus a Orchestr Velšské národní opery. Tomáš Hanus stojí v čele tohoto orchestru od roku 2016 a už v tu chvíli jsme začali hledat možnosti, jak je dostat do Prahy. Tomáš Hanus je vynikající dirigent se vzrůstající reputací v zahraničí, je to nesporně jeden ze tří nejúspěšnějších žáků Jiřího Bělohlávka společně s Jakubem Hrůšou a Tomášem Netopilem. Česko-velšská Má vlast bude jistě slavnostním večerem a můžeme se těšit na jedinečné hudební nastudování. To, že tam tato skladba nemá doposud žádnou zavedenou tradici, může být dle pana dirigenta považováno za výhodu a přinést svěží provedení bez náznaku rutiny. Tomáš Hanus pokračuje v tradici uvádění české hudby v Británii, jež je dlouhá už díky stopě, která tam zůstala po působení Charlese Mackerrase, který sehrál zásadní roli při objevování Janáčka pro světová podia.

Tisková konference – Roman Bělor a Pavel Trojan, prosinec 2013 (foto Ivan Malý)
Tisková konference – Roman Bělor a Pavel Trojan, prosinec 2013 (foto Ivan Malý)

Dalším tématem, o kterém se více hovoří, je hostování velkých zahraničních orchestrů. Například velkým zážitkem bylo, když před třemi lety Jakub Hrůša představil na Pražském jaru „své“ Bamberské symfoniky. Chystá se nějaké překvapení podobného kalibru?
Další ambasador české hudby – Tomáš Netopil – přijede se „svými“ Essenskými filharmoniky. Bude to pravděpodobně po deseti letech působení takové jeho vyvrcholení angažmá u tohoto orchestru. Na programu bude Elgarův houslový koncert, k jehož provedení přizvali špičkového houslistu Franka Petera Zimmermanna, se kterým v Essenu často spolupracují. V druhé polovině koncertu zazní Dvořákova Symfonie č. 5 F dur, op.76, kterou Tomáš Netopil s Essenskými filharmoniky ještě neuváděl, nastudují ji přímo pro Pražské jaro.

Další v pořadí bude hostování Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Důvody, proč se na tento koncert těšit, jsou přinejmenším tři. Tento orchestr je významně spjat s jedním ze zakladatelů Pražského jara – Rafaelem Kubelíkem, který byl šéfdirigentem orchestru v letech 1961–1979 a vytvořil tam velkou mahlerovskou tradici. Přijedou s Mahlerovo Sedmou symfonií, která měla v roce 1908 v Praze premiéru. A za třetí – dirigentem bude velký „mahlerián“ a významná osobnost střední generace Daniel Harding.

Jaké koncerty domácích těles plánujete? Vždy se těšíme, že se budou nějak odlišovat od běžných abonentních koncertů.
Máme připraveny skvělé koncerty s Českou filharmonií a máte pravdu, vždy je to ozvláštněno něčím výjimečným. První bude zajímavý tím, že ho povede mladý finský dirigent Klaus Mäkelä, který stojí v čele Orchestre de Paris ve funkci hudebního ředitele a byl jmenován šéfem Královského orchestru v Amsterdamu od roku 2027. Na Pražském jaru to bude jeho český debut, bude dirigovat Mahlerovu První symfonii a hvězdou večera bude violista Antoine Tamestit, ke kterému se ještě později vrátím – stane se totiž naším rezidenčním umělcem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments