Pavel Zemek-Novák: Svět je neustálým a fascinujícím seznamováním bez konce

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Z řady rozhovorů se skladateli i interprety jsem nabyla dojmu, že takzvaná „bloková výuka“, tedy například celodenní výuka, workshop a podobně, mají větší efekt, než rozptýlené hodiny. Petr Kotík tvrdí, že zcela záměrně jeho kurzy trvají tři týdny, protože jen tak se lze dostat k intenzivní práci a určité tvůrčí atmosféře, která je produktivní. Co si o tom myslíte při vašich zkušenostech ze zahraničí?

Z těch renomovaných kurzů mám zkušenost jen z vedení Dartingtonu. Byl tam perfektně zaběhnutý systém, který úzce propojoval společnou a individuální výuku, byl kladen důraz na hodnocení společných poslechů a podobně. Především ale byl celou tu dobu k dispozici Woolrichův Composers‘ Ensemble, a to byla dominanta všeho. Byli tam špičkoví hráči, studenti měli dokonalá provedení. A to byla mimořádná motivace.

Z krátkých návštěv to bylo nejhezčí v Birminghamu a Cardiffu. Byla tam velká oddělení a neopakovatelná rodinná atmosféra s otevřenou diskuzí, studenti se perfektně vyjadřovali, na rozdíl ode mne. Tak třeba do Birminghamu přijel The Schubert Ensemble s 15 (!) perfektně nastudovanými premiérami studentských skladeb. Když jsem nad tím nevěřícně kroutil hlavou, říkali: “My jsme fakt rádi, že jsme u toho, když vzniká něco nového!“ Byly tam velké nároky na osobní přípravu žáků, na objem jejich vlastní práce.

Čím jsem starší, tím víc přikládám význam osobnímu příkladu učitele po všech stránkách, dlouhodobé spolupráci ve výuce hlavního oboru – skladbě, skrytosti a usebranosti  –  vzniká zvláštní a neopakovatelná atmosféra. Přikládám velký význam také tomu, čemu se říká „přesahy“: společné návštěvy akcí v jiných centrech, exkurze do výtvarného světa, do architektury. Zkoumat třeba pojetí času (metrorytmu) ve výtvarném umění, v architektuře, v literatuře; zkoumat práci s barvou; usilovat o vytvoření co nejširšího celku. A pak také návštěvy Vinné galerie naproti škole. Tam odpadnou obvyklé „okruhy“ a přijde se třeba na dnešní význam a perspektivnost velkých forem pro začínající skladatele a pro skladatele vůbec. Ono se totiž něco závažného stalo už před Covidem a nemluvilo se o tom a představuje to nový a závažný problém. A ty jejich úvahy či odpovědi nesnesou větší kolektiv. Ale musí se ventilovat, musí se o tom mluvit.

Bavíte se studenty také o životě? O hodnotách? O tom, co tvůrčí práce přináší v dobrém i tom riskantním?
Jak jsem se už zmínil: žáky ovlivňujeme nejen po odborné stránce, ale především svým osobním příkladem a je to na celý jejich život. A vzájemné ovlivnění je velké, hodně si odnáším od každého z nich i já sám. Hlavním prostorem setkávání je nesporně mnohaletá výuka, ale již v průběhu studia se žáci vyhraňují vlastním směrem, který může být také protichůdný vůči mému. Také nemusí být svědkem toho, že každá moje premiérovaná skladba představuje dokonalou práci, může jít třeba o experiment, o nevyzkoušený tvar. Ale musí být svědkem toho, že každý den sedám k práci a nosím kůži na trh. Že se nedržím toho, co se mi už v minulosti osvědčilo a že mínění lidí  pro mne není to nejdůležitější, protože svazuje. A tyto věci jsou pro ně nezastupitelné, tím se ten vývoj zase v nich bude posunovat dopředu.

Z čistě profesního hlediska: ve skladbě je ten hlubší osobní kontakt o něco důležitější, než například v instrumentálních oborech. Přináší totiž něco, co se nedá zachytit do základních věcí obdobných pro všechny, jako je to třeba stavba nátisku a dechová technika, postavení rukou a držení smyčce.

Co mám na mysli: jeden přijde studovat skladbu jako již “usazený“ rockový bubeník s bakalářem z techniky. Má perfektní vlastní koncepci metrorytmu, kterou mohu jen o něco obohatit a budeme pracovat na melodicko-harmonické složce. Jinak s folkloristy, kteří mohou mít dokonale usazenou modalitu v melodické linii, s těmi pracujeme třeba na ostatním  –  na pojetí času, na odlišném použití nástrojů. A třetí přijde úplný začátečník –  tabula rasa. Soustředěný osobní kontakt tak napomáhá všechny rozdíly překlenout.

Musím se s nimi bavit o životě, o hodnotách. Je to moje povinnost a zejména v této době, která nese obrovské změny do našeho oboru i do osobního života. Jde se na dřeň. Bude mizet vše nepotřebné.

Studenti si budou muset najít zaměstnání, aby měli ekonomické zázemí pro sebe nebo i pro rodinu a skládání bude na tyto hranice tvrdě narážet.  Zní to neuvěřitelně, ale ani Bohuslav Martinů se skládáním nedokázal existenčně zabezpečit, i když se vzdal téměř všeho obvyklého. A jaké rady zde? Ať si „hledají partnera, který z nich nebude tahat peníze.“ To mi vštěpoval už můj učitel profesor Ištvan, a je to zcela zásadní věc. Mělo by se to opakovat a předávat až do konce světa. Paní docentka Mrázková nám ukládala do paměti: „Naším největším nepřítelem není bolševik (…), ale náš vlastní egocentrismus.“ Opakovat a předávat do konce světa.

Co vám poslední dobou přichází na mysl?
Mých dnů nepřibývá, a tak se mi ta naše lidská křehkost, časová ohraničenost, práce plná chyb a to naše vlastní hledání cesty – s odstupem času někdy i nepochopitelné –  opravdu vrací stále častěji. Ta účtenka je jaksi víc a víc popsaná, dlužná částka je stále zřetelnější a narůstá. Ještě že máme pro ten lodní kufr schránku zvanou Milosrdenství.

Hledám teď oporu a povzbuzení u velkých jmen, u těch, o kterých jsem vlastně už mluvil, u těch, co to nevzdali do posledního dne. Hledám posilu v jejich pozdních pracích – čím uzavírali celoživotní dřinu: v Leonardových pozdních abstraktních kresbách, Michelangelových pietách z 50. let 16. století, v Turnerových a Goghových plátnech; fascinují mě i Exupéryho Citadela a jedinečné tvary Reynkovy pozdní poezie. Ve všem tom nacházím nejen ujištění, že opravdu jde vydržet, ale i neopakovatelné osvobození z tradičně chápaných formových tvarů směrem k abstrakci, k vyšší rovině. Hudebně sem patří třeba i Bachovo Umění fugy, Beethovenovy pozdní kvartety, Ivesova Vesmírná symfonie, Stravinského miniatury z 60. let. Upřímně obdivuji i poslední období Kabeláčovo a Ištvanovo. Oni si nezakládali na tom, čeho už dosáhli a dokázali to dále rozvíjet po celý svůj čas.

5 2 votes
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments