Premiéra České baletní symfonie II – především hudební zážitek

  1. 1
  2. 2

Baletní soubor Národního divadla představil druhou premiéru této sezony, večer choreografií českých autorů inspirovaných českou hudební tradicí. Projekt, který je uváděn v rámci Roku české hudby, navazuje na komponovaný program Česká baletní symfonie z roku 2007, jen s novým přízviskem v číslici II. Dramaturgie večera tvoří průsečík tvorby tří generací jak skladatelů, tak choreografů. V hudbě je rozpětí o poznání větší: generaci devatenáctého století zastupuje dílo Antonína Dvořáka, dvacátého století Bohuslav Martinů a Jan Jirásek. V choreografii počítáme jen v desítkách let: tři generace představují práce Jiřího Kyliána, Petra Zusky a Viktora Konvalinky jako nejmladšího představitele domácí tvorby.Program otevírá choreografie Jiřího Kyliána Polní mše na hudbu Bohuslava Martinů. Jde spíš o obnovenou premiéru, protože toto dílo již Národní divadlo na repertoáru mělo (v letech 1992–1993, 1995–1997 a ještě bylo vráceno na repertoár v roce 2002 v rámci projektu Pocta Jiřímu Kyliánovi). Choreografie z roku 1980 je jedním z děl, ve kterých již krystalizoval Kyliánův moderní rukopis, jeho tvarování pohybu čerpající s čistých, až geometrických linií i vynalézavá práce se skupinou tanečníků na jevišti. Hudební podklad souzní s pohybem, který v ideálním případě vytváří na jevišti jakýsi rezervoár energie, neboť tančí dvanáct mužů, kteří by měli být soudržnou skupinou, analogií vojska. Polní mše Bohuslava Martinů vznikla v roce 1939 pod dojmem blížící se válečné katastrofy, není liturgickou skladbou, která by byla určena k provádění, ale ze struktury mše vychází (text napsal Jiří Mucha na základě různých náboženských textů). Choreografické zpracování Jiřího Kyliána je stejně jako hudba prodchnuté současně melancholií i odhodláním a vzdorem. Nevypráví příběh ani neodkazuje explicitně na náboženské symboly, duchovní rozměr je obsažen v čistotě pohybu. Gesta paží vztažených do prostoru v jemných akcentech a kanonické nástupy mají v sobě naléhavost, unisona sjednocují, sóla a společné variace menších skupin vytvářejí vzájemné kontrasty ve vnímání jedince a skupiny.

Kyliánovy choreografie, v nichž má každý pohyb své místo v přesně určené části taktu a každý tanečník své místo v prostoru i vůči ostatním, vyžadují přesnost a preciznost. Na jevišti Národního divadla se bohužel nepodařilo udržet soudržnost této kompozice. Tanečníci se stavěli do nevyrovnaných řad, někteří nebyli sjednoceni ani ve vnímání hudby, v naplnění dynamických akcentů, chyběla jednota. Formace menších skupin (trojice, čtveřice) byly málo čitelné, takže opozice nemohly vyniknout, mnozí tanečníci nevnímali vzájemné vztahy v prostoru. Nepochybně jde o problém krátkého času k nastudování a také o systém obsazení, které je naplánováno pro tři skupiny, ale většina tanečníků má v každém obsazení jiný part, což je v tomto typu choreografie velmi náročné. Premiérová interpretace byla tak pro diváky zklamáním, zvlášť když vezmeme v úvahu, že jde o reprezentativní těleso první scény republiky. Nejkvalitnějším zážitkem byla interpretace hudební. Celý večer dirigoval David Švec a orchestr Národního divadla, kterému je často v případě baletních inscenací vyčítána laxnost v přístupu k hudebnímu materiálu, se ukázal ve velmi dobré světle, stejně jako sbor. Hloubku zážitku Polní mši pak dodaly procítěné sólové party Ivana Kusnjera.

Druhým kusem večera byla premiérová choreografie Viktora Konvalinky. Ten se jako autor podílí především na kratších choreografiích v nezávislé skupině DekkaDancers, kde rozvíjí současný taneční slovník, občas s odkazem ke streetovým stylům, a také inklinuje k pohybové nadsázce. Novinka s názvem Guru je spíše vážná a po pohybové stránce se hlásí více k dědictví moderního tance. Hudební předlohou je soudobá kompozice Jana Jiráska, všestranného autora, který uspěl mimo jiné jako skladatel filmové hudby. Tato autorská baletní hudba je náročnější, ale plně vyhovuje zvolenému choreografickému slovníku. Jde o skladbu pro orchestr a sbor, jenž je umístěn na vyvýšené stupně za scénu a stává se tak součástí celého kusu.

Ve své novince se Konvalinka zabývá problematikou vůdce, názorového leadera či chcete-li kouče, tedy někoho, koho lidé dobrovolně vyhledávají, ale stojí pak vždy napůl mezi osobním rozvojem a dobrovolně přijatou manipulací. V dějinách na sebe bere mnoho podob, třeba i biblického proroka. Zde je vykreslen jako mladý muž v obleku, a právě oblek z něj dělá civilizovanou osobnost, někoho lepšího: entrée tanečníka, který jej ztělesňuje, je totiž zprvu postaveno spíše na animálním pohybu. Na jevišti tančí pět párů, rozehrávají scénky partnerských neshod, hádek, žárlivosti, vzájemných sporů. Choreografie je hravá a nesklouzává k přehnané gestikulaci. Nejcivilnějším projevem je určena postava guru, který vždy přichází, aby urovnal spory a ukázal správné řešení. Ovšem zda je lepší za všech okolností očekávat na rozsouzení zvenčí nebo se z vlivu vymanit, na toto rozuzlení si diváci musejí počkat. Scénografie zahrnuje dnes tak oblíbené využití stolu a židlí, se kterými je manipulováno, ale chvílemi interpretům spíš překážejí. Choreografii sluší světelný design, který vede divákovu pozornost v dění na jevišti. Guru vnesl do programu svěží vítr a bylo také patrné, že tanečníci se v Konvalinkově práci cítí uvolněně a jistě.

Petr Zuska sáhl k tématu vážnému a niternému. Zpracoval první větu Stabat Mater Antonína Dvořáka v choreografii, v níž tančí dvanáct tanečnic, a je tedy ženským protipólem Polní mše. Petr Zuska sáhl k tématu bolesti a ztráty, jež je svým způsobem pro muže ve své úplnosti nepostihnutelná: bolesti matky, která ztratila dítě. Boží rodička je pro Petra Zusku symbolem a obrazem zármutku kterékoli ženy všech časů. I Antonín Dvořák komponoval Stabat Mater pod dojmem osobní ztráty, smrti jeho malých dětí.
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Polní mše -Kylián (ND Praha)

[Celkem: 6    Průměr: 4.2/5]

Vaše hodnocení - Guru -Konvalinka (ND Praha)

[Celkem: 6    Průměr: 4.2/5]

Vaše hodnocení - Stabat Mater -Zuska (ND Praha)

[Celkem: 7    Průměr: 3.6/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na