Přirozený Mozart a Leif Ove Andsnes na Mozartwoche 2017

Těžiště Mozartwoche leží logicky v Mozartovi. Předehru k Donu Giovannimu a Klavírní koncert KV 466 v d moll doplnila Beethovenova Eroica. Dramaturgicky logický večer neměl potřebu hrát si na senzaci a v hlavním záběru byla především sama hudba a její interpretační kvalita.
Mozartwoche 2017 – Thomas Hengelbrock – 28. 1. 2017 Salcburk (foto © Wolfgang Lienbacher)

Mimo Vídeňské filharmoniky je Mozartwoche přehlídkou především menších těles, která představují klasicistní hudbu ve svých interpretačních intencích. Fokus na Mozartův odkaz je v programové lince festivalu doplněn o dalšího autora takovým způsobem, aby si program zachoval svoji jasnou hudební orientaci. Letos je to především Haydn. Mozartwoche mohou být i příjemnou alternativou pro letní Festspiele, kdy atmosféra lednového Salcburku během Mozartova narozeninového týdne bývá až magická a jeho intenzivní a dramatická hudba se tak může otevřít v úplně novém světle.

Předehra k Mozartově opeře Don Giovanni otevřela první část večera. Thomase Hengelbrocka a Vídeňské filharmoniky spojuje poměrně dobré přátelství a Hengelbrock si je v interpretaci Mozarta dobře jistý i čitelný. Já se ovšem nemohl zbavit pocitu, že předehra byla na tomto koncertě až příliš „odtržena“ od zbylého díla. Byla zvukově nevyrovnaná (už při dvou zoufalých výkřicích v počátku, které byly velmi krátké) a absence plasticity vyvolávala dojem jednolitého hudebního celku.

Mozartwoche 2017 – Thomas Hengelbrock – 28. 1. 2017 Salcburk (foto © Wolfgang Lienbacher)

Ovšem těžiště koncertu leželo v klavírním koncertu. Jeho prezentace byla přesně tím, co posluchač na Mozartwoche očekává. Byla to interpretačně přesná, technicky zručná a zvukově vyrovnaná virtuózní hra.

Klavírní koncert d moll KV 466 je jedním z nejhranějších Mozartových koncertů. Značná interpretační paleta jeho nahrávek může vytvářet v klavíristovi potřebu ukázat svoji zvukovou originalitu na úkor přesného provedení a umu této hudby. To ale nebyl případ norského sólisty, který na Mozartwoche debutoval v roce 2006 s Nikolausem Harnoncourtem. Leif Ove Andsnes ukázal hru pevnou v úhozu, a přitom přetrvávala křehkost a sensitivita.

Leif Ove Andsnes (zdroj getclassical.org)

Hudba plynula zcela přirozeně, klavír měl v koncertu své jasné místo a Vídeňští svojí interpretační genialitou a hudební jednotou sólistovi nesmírně pomáhali. V některých momentech Andsnes překvapil svým jemným tónem a i kadence vyzněla v jeho pojetí zcela přirozeně, bez potřeby exhibice, jako součást hudebního toku. Dramatický ráz koncertu byl podtržen bezezbytku. Orchestr i sólista se dokázali vyrovnat s neklidným rytmem i dramatickými změnami v obou rychlých větách. Ta poslední byla nečekaně lehká a její začátek byl v rukách Andsnese velmi křehký a pomalý. Závěrečná a nesmírně zručná kadence vrcholila ve finálním radostném závěru.

Beethovenova hrdinná Symfonie č. 3 Es dur na Mozarta dobře navazovala. Bylo to příjemná a nutno říci i standartní Eroica. I přes perfektní jednotu a zručnost hráčů chyběla symfonii velikost a naopak byla přítomna přílišná zbrklost. Hengelbrockova interpretace se těžko srovnává s tou Christiana Thielemanna a Vídeňských filharmoniků.

Mozartwoche 2017 – Thomas Hengelbrock – 28. 1. 2017 Salcburk (foto © Wolfgang Lienbacher)


Hodnocení autora recenze: 80%

 

Mozartwoche 2017 – Wiener Philharmoniker
Dirigent: Thomas Hengelbrock
Leif Ove Andsnes (klavír)
Wiener Philharmoniker
28. ledna 2017 Grosses Festspielhaus Salcburk

program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Overtüre zu Don Giovanni KV 527
Wolfgang Amadeus Mozart: Konzert d moll für Klavier und Orchester KV 466
Ludwig van Beethoven: Symphonie Nr. 3 Es dur op. 55 Eroica

www.mozarteum.at

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na