Rarita na závěr sezony ve Freiburgu: Korngoldův Zázrak Heliany

  1. 1
  2. 2
Závěr operní a koncertní sezony v německém Freiburgu na konci července letošního roku přinesl opravdovou dramaturgickou lahůdku: koncertní provedení opery brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda Das Wunder der Heliane (Zázrak Heliany).
Erich Wolfgang Korngold (zdroj korngold.com)

Nadaný Korngold složil Zázrak Heliany ve věku necelých třiceti let, po předchozích úspěších s operami Violanta (1916), Prsten Polykratův (1916) a zejména po fenomenálním přijetí díla Mrtvé město (Die tote Stadt, 1920). Bohužel z jeho odkazu se na světových jevištích udrželo právě jen Mrtvé město, které patří ke kmenovému repertoáru všech velkých scén.

Světová premiéra Zázraku Heliany se konala v Hamburku v říjnu 1927, pár týdnů po ní následovala Vídeň (29. října 1927) ve hvězdném obsazení se slavnou Lotte Lehmann jako Heliane (tato role pak patřila k jejím nejoblíbenějším) a Janem Kiepurou jako Cizincem – a do konce sezony se hrála produkce s velkým úspěch celkem sedmadvacetkrát a v titulní roli se vystřídaly různé sopranistky, které ve své době patřily k těm nejlepším na vídeňské scéně. Pikantností je, že Korngold komponoval s vidinou, že hlavní roli bude zpívat slavná brněnská rodačka Maria Jeritza– k čemuž však nedošlo.

Za to, že se Das Wunder der Heliane nikdy nestal světovým trhákem jako Die tote Stadt, bohužel může Korngold poděkovat intrikám vlastního otce. Kritik Julius Korngold velmi ostře vystupoval proti uvádění jazzové opery Ernsta Křenka Jonny spielt auf (Jonny vyhrává – 1927 premiérováno). Vyprovokovaný ostrý antikřenkovský boj, ve kterém Korngoldův nový opus (jako židovské dílo) byl dáván za vzor a přímý protiklad Křenkově opeře, nakonec smetl samotného Korngolda a například z původního počtu avízovaných osmnácti divadel, která plánovala uvedení, jich nakonec k premiéře přikročilo „jen“ osm. Po berlínském provedení v roce 1928 pod taktovkou Bruno Waltera příběh Heliany utichl na dlouhých osmdesát let.

O novodobé vzkříšení titulu se postaralo v roce 2010 Pfalztheater v Kaiserlauternu a je velkou zásluhou Daniela Dvořáka, předního českého scénografa, že se o dva roky později dostala tato inscenace do Brna, takže se s ní mohlo seznámit i české publikum. V lednu 2017 pak vídeňská Volksoper uvedla tři koncertní provedení pod vedením Jaca van Steena s Annemarie Kremer v hlavní roli.

Mystický příběh Heliane je založen na hře Die Heilige (Svatá) méně známého rakouského básníka a dramatika Hanse Kaltnekera, děj zde uvádíme pouze ve zkratce: Do nejmenované totalitní země přichází cizinec, který přináší poselství o lásce; vládce země jej nechá zavřít do vězení a sám mu zde zvěstuje své rozhodnutí o jeho blízkém konci. Cizince vyhledá ve vězení i vládcova žena Heliane, očarovaná hodnotami, které přináší cizinec do jejich země. Mezi cizincem a Helianou vzniká velmi silné (nesexuální) pouto – nicméně Heliane je obviněna z cizoložství a ještě téže noci postavena před soud. Soud a vladař nevěří, že Heliane nebyla nevěrná, a žádá jako důkaz výpověď Cizince, ten se však brání výslechu a v soukromí žádá Helianu, aby jej zabila, což ona odmítá. Cizinec jí poprvé a naposledy políbí a vezme si život. Vladař trvá na to, aby Heliane probudila Cizince znovu k životu, a tím prokázala svoji nevinnost, což se jí ve třetím dějství skutečně podaří – Heliane a Cizinec však už posléze nenacházejí důvod setrvávat v zemi bez spravedlnosti a lásky a odcházejí.

Konzerthaus Freiburg (zdroj commons.wikimedia.org/Florian K)

Koncertní provedení Das Wunder der Heliane ve Freiburgu přineslo neopakovatelný hudební zážitek, o který se v první řadě postaral Filharmonický orchestr Freiburg, početný Operní sbor freiburské opery – pod vedením francouzského dirigenta Fabrice Bollona, který od roku 2008 vykonává funkci hudebního ředitele místního operního domu. Zvuk orchestru byl opravdu omamný a budící silné emoce diváků v ne zcela zaplněné koncertní síni.

Unikátní dramaturgie večera byla navíc podpořena opravdu skvělými představiteli – v první řadě nutno zmínit holandskou sopranistku Annemarie Kremer, pěvkyni velkého osobního vyzařování, příkladné dikce a v neposlední řadě půvabného zjevu.

Annemarie Kremer (zdroj volksoper.at)

Annemarie Kremer „naskočila“ do příprav koncertu později, poté co bylo oznámeno odřeknutí Simone Schneider (jejíž výkon by jistě asi také byl ozdobou večera). Kremer má již roli zažitou, a tak se skutečně mohla ponořit do interpretace postavy – a byla to především vedle výtečného orchestru ona, která svým hlasem a kouzlem své osobnosti zprostředkovala mystérium příběhu. Diváci v příštích měsících budoucí mít možnost sledovat další výkony této sopranistky například v Pekingu (Maršálka v Růžovém kavalíru) nebo v Hannoveru a Essenu (Salome).

Jejím kvalitním spoluhráčem byl řecký barytonista Aris Argiris v roli vládce, který zaujal úderností svého projevu, výrazem a krásnou barvou hlasu: v současnosti se mimo jiné chystá na roli Wotana v trilogii Prstenu Niebelungova, jak jej v sezoně 2017/2018 představí v nové úpravě pod názvem Hagen-Siegfried- Brünnhilde Theater an der Wien.

Aris Argiris (zdroj opera-online.com)

V menší roli vrátného exceloval německý basista Frank van Hove a v náročném partu Poselkyně se objevila i česká mezzosopranistka Kateřina Hebelková (do roku  2017 angažovaná ve Freiburgu). Jednostranně negativní postava nebyla asi úplně dle jejího naturelu, ale pěvecky se jí zhostila velmi dobře.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat